Vědci varují, že Země je kvůli lidem jednou nohou za hranicí katastrofy

Světoví lídři se scházejí v kolumbijském Cali na konferenci OSN o biologické rozmanitosti COP16, aby jednali o opatřeních proti globální krizi.

Jak napsal server The Guardian, vědci a odborníci z celého světa v rámci příprav jednání upozornili, že je v sázce mnoho a není času nazbyt.

Lidstvo je podle nich na pokraji „prolomení limitů Země“, a pokud nebudeme bojovat proti mizející biologické rozmanitosti, utrpíme obrovské ztráty.

„Před dvěma lety to byl okamžik obrovské naděje a optimismu v rámci několika velmi ambiciózních cílů. Postupně zjišťujeme, jak vypadá realita jejich realizace, a ta je velmi znepokojivá,“ uvedl Matthew Gould, ředitel Zoologické společnosti Londýn (ZSL).

„Už teď nás čekají značné škody a směřujeme k tomu, že budou ještě větší,“ přidal se Tom Oliver, profesor aplikované ekologie na univerzitě v Readingu. „Opravdu se obávám, že negativní změny by mohly být velmi razantní,“ dodal.

Od roku 1970 se podle některých studií snížily populace volně žijících živočichů v průměru o 73 procent, a to i s velkými ztrátami v předchozích desetiletích a staletích. Mezi velkým počtem druhů, které člověk vyhubil, jsou například holubi stěhovaví, papoušci karolínští nebo obří želvy floreanské. „Je ostudné, že náš jediný druh je příčinou vymírání tisíců dalších,“ řekl Oliver.

Krize biodiverzity se netýká jen ostatních druhů, i lidé jsou na přírodě závislí především kvůli potravě, čisté vodě a vzduchu k dýchání.

„Myslím, že v příštích 15 až 20 letech budeme určitě svědky pokračující potravinové krize a reálného rizika několikanásobného selhání obilnice… to je navíc k mnoha dalším rizikům, která by nás mohla ovlivnit prostřednictvím znečištění sladké vody, okyselování oceánů, požárů a bujení řas a tak dále,“ upozornil Oliver.

Oliver, který spolupracuje s britskou vládou na identifikaci tzv. chronických rizik pro svět, se podílel na letošní zprávě, která ukázala, že degradace přírody by mohla způsobit 12procentní propad HDP Spojeného království. Mezi zjištěnými riziky byly epidemie nemocí, úbytek hmyzích opylovačů, kolaps rybolovu a záplavy. Podle něj se nacházíme v éře masového vymírání s „obrovskou nejistotou bezpečných hranic“.

Lidská činnost posunula svět do nebezpečné zóny v sedmi z osmi ukazatelů planetární bezpečnosti, varují vědci. V případě, že by se situace nezměnila, úbytek biologické rozmanitosti by se zrychlil a stále více druhů by přežívalo pouze v zoologických zahradách.

Rozpad životního prostředí způsobuje nerovnost, konflikty a nespravedlnost. Ekosystémy se podle odborníků blíží ke kritickému bodu, ze kterého se budou už jen nadále zhoršovat, jelikož se sníží jejich odolnost.

„Na Madagaskaru jsme již byli svědky hladomoru způsobeného životním prostředím a masové migrace. Budeme svědky stále častějších konfliktů o ubývající zdroje, zejména vodu a potraviny. Budeme svědky nárůstu závažných zdravotních problémů, zejména (v důsledku) horka ve městech, protože teploty vzrostou na neúnosnou úroveň a znečištění se zvýší,“ uvedl Andrew Terry, ředitel ochrany přírody a politiky ZSL.