Článek
Začátkem měsíce padl v západomalijském městě Kayes absolutní dubnový rekord pro celý africký kontinent, když tam naměřili 48,5 stupně Celsia.
Bez změn klimatu by přitom nezvyklá vlna veder nebyla možná, tvrdí v nové zprávě World Weather Attribution (WWA) vědci z Afriky, Evropy i Spojených států.
V Mali a Burkině Faso se průměrná teplota zvýšila o 1,5 stupně Celsia, v noci pak o dva stupně, napsala s odkazem na zprávu BBC.
„Někomu to nemusí připadat jako velký rozdíl. Toto dodatečné teplo nicméně znamenalo rozdíl mezi životem a smrtí pro mnoho lidí,“ pojmenoval důležité sdělení výzkumu klimatolog Kiswendsida Guigma z Klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce v Burkině Faso.
Vědci ve svých závěrech poznamenávají, že vlna vede přišla souběžně s posvátným měsícem ramadánem, což ohrozilo i skupiny obyvatelstva, které nejsou považovány za zranitelné. „I minimální teploty přes noc zůstávaly poměrně vysoké, takže si lidé od horka neodpočinuli.“
Vedro nezabíjí jen přehřátím
Pro představu, jak smrtící vedra byla, uvádí zpráva WWA příklad nemocnice v malijském hlavním městě Bamako.
Tam během čtyř dnů veder zemřelo 102 lidí, přitom průměrně zemře asi 130 lidí za celý duben. Příčiny smrti nemocnice nezveřejnila, ale tamní zdravotníci potvrdili, že vedro hrálo velkou roli.
Přesná čísla obětí nezvykle intenzivní a dlouhé vlny vedra, která navíc přišla v nečekaně brzkém období roku, nejsou známa.
I v bohatých zemích se k nim úřady dopracují často až s mnohaměsíčním zpožděním, protože se těžko sledují.
Vedro totiž nezabíjí jen přehřátím, ale i zhoršením kardiovaskulárních a dalších problémů a často nebývá uvedeno jako příčina smrti i přesto, že k ní přispělo.
