Vědci pořídili první snímek černé díry uprostřed Mléčné dráhy

Čtyřmilionkrát hmotnější než naše Slunce. Tak velká je podle astronomů supermasivní černá díra ve středu Mléčné dráhy, kterou se podařilo poprvé zachytit. Snímek pořídil dalekohled Event Horizon (EHT), tedy síť osmi radioteleskopů na místech od Antarktidy po Španělsko nebo Chile, díky kterému se v roce 2019 podařilo zachytit první snímek černé díry zvané Messier 87 (M87).

Samotnou černou díru, známou jako Sagittarius A*, nicméně na snímku nelze vidět, protože z jejího gravitačního sevření nemůže uniknout žádné světlo ani hmota, píše deník The Guardian. Na fotografii není vidět přímo černá díra, ale plyn okolo horizontu událostí, který míří pod horizont, kde navždy zmizí.

„Ačkoli samotný horizont událostí nevidíme, protože nemůže vyzařovat světlo, žhavý plyn obíhající kolem černé díry odhaluje charakteristický znak: tmavou centrální oblast (takzvaný stín) obklopenou jasnou prstencovou strukturou,“ stojí v prohlášení vědců. Snímek černé díry Sagittarius A* je průměrem několika fotografií, které astronomové získali ze svých pozorování v roce 2017.

Snímek tak poskytuje přesvědčivý důkaz, že ve středu Mléčné dráhy je černá díra, což byl pracovní předpoklad mainstreamové astronomie. Menšina vědců pokračovala ve spekulacích o možnosti výskytu dalších exotických objektů, jako jsou bosonové hvězdy nebo shluky temné hmoty, uvádí Guardian.

„Osobně jsem rád, že to skutečně potvrzuje skutečnost, že ve středu naší galaxie je černá díra,“ řekl Guardianu doktor Ziri Younsi, člen mezinárodního projektu EHT, který působí na University College v Londýně. „Je to turbulentní, chaotické a docela násilné prostředí. Přimělo mě to přemýšlet a říct si: ‚Páni, máme vlastně štěstí, že žijeme na okraji galaxie,‘“ dodal Younsi.

Necvičenému oku se může nejnovější snímek jevit jako podobný snímku černé díry M87, která je od Země vzdálena 55 milionů světelných let, ale nová pozorování již poskytují také nové vědecké poznatky, píše Guardian. Younsi také uvedl, že možnost konečně vidět záhadný objekt, kolem kterého se točí naše domovská galaxie, mělo emocionální i čistě vědeckou hodnotu. „Je to další donut, ale je to náš donut,“ řekl Younsi s odkazem na tvar objektu na snímku.

Navzdory tomu, že z astronomického hlediska černá díra není daleko, jen 26 000 světelných let, tak pozorování SgrA* se ukázalo jako náročnější, než se očekávalo, a tým strávil analýzou dat získaných během snímání oblohy během dubna 2017 pět let.

Sagittarius A* je více než tisíckrát menší a méně hmotný než M87, což znamená, že k zaostření na něj bylo potřeba rozlišení odpovídající tomu, jako bychom chtěli na Měsíci vidět předmět velikosti bagelu, uvedl Guardian.

Černá díra je tak hmotný objekt, že jeho gravitační pole je v jisté oblasti časoprostoru natolik silné, že žádný objekt včetně světla nemůže tuto oblast opustit. Přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír. Černou díru dělá černou takzvaný horizont událostí, což je okraj objektu, z něhož není úniku.