Článek
Přelomový objev by podle vědců, kteří jej uskutečnili, mohl výrazně posunout výzkum v oblasti genetických poruch i potratů. Nese s sebou ale celou řadu etických a právních otázek.
Na studii vědců z Cambridgeské univerzity a Kalifornského technologického institutu upozornil deník The Guardian.
Tým vědců použil kmenové buňky a vytvořil syntetické lidské embryo bez využití vajíček a spermií.
„Přeprogramováním [embryonálních kmenových] buněk můžeme vytvořit modely podobné lidským embryím,“ uvedla na středeční konferenci v Bostonu, kde byla studie představena, Magdalena Žernická-Goetzová z Cambridgeské univerzity a z Kalifornského technologického institutu, která studii vedla.
Vědci se domnívají, že modelová embrya, která se podobají embryím v nejranějších stádiích vývoje člověka, by mohla napomoci k vysvětlení dopadů genetických poruch i biologických příčin opakovaných potratů.
Přečtěte si o dalších objevech:
Ve Velké Británii se narodilo první dítě, které nese DNA tří lidí. Převratný postup oplodnění ve zkumavce (IVF) má zabránit dědičnosti nevyléčitelných chorob u dětí.
Syntetizované struktury nemají tlukoucí srdce ani zárodky mozku, ale obsahují buňky, z nichž se obvykle vytvoří placenta, žloutkový váček a samotné embryo.
S objevem se ovšem pojí řada závažných etických a právních otázek, neboť legislativa v mnoha zemích o laboratorně vypěstovaných subjektech nepojednává.
Jak upozorňuje deník The Guardian, neočekává se, že by umělá embrya brzy prošla klinickými testy. Jejich implantace do dělohy pacientky by byla nezákonná. Zůstává dosud nejasné také to, zda by tyto struktury vůbec měly potenciál pokračovat ve zrání i po nejranější fázi vývoje.
V minulosti vědci implantovali myším umělé embryo vytvořené z kmenových buněk stejného druhu, plody se ale nevyvinuly. V dubnu vědci v Číně podobný pokus provedli s osly, ovšem rovněž bez zásadního vývoje.
Pro vědce je práce s umělým lidským embryem důležitá, aby nahlédli do období, které nazývají černou skřínkou. Ze zákona vědci smějí v laboratoři kultivovat lidská embrya pouze do stanoveného limitu 14 dní. Pak následuje období, o němž se ví jen velmi málo informací, protože další průběh už vědci zachycují až v pozdějších etapách těhotenství na základě vyšetření těhotných žen a studií embryí darovaných pro výzkum.
„Jde o to, že pokud pomocí kmenových buněk skutečně namodelujeme normální vývoj lidského embrya, můžeme získat strašně moc informací o tom, jak vývoj začíná a co se může pokazit, aniž bychom museli k výzkumu používat raná embrya,“ vysvětluje Robin Lovell-Badge, který vede oddělení biologie kmenových buněk a vývojové genetiky na londýnském Institutu Francise Cricka.
Vývoj v této oblasti žene kupředu také konkurence. Vedle Žernické-Goetzové na vývoji embryí z kmenových buněk pracuje i skupina ve Weizmannově institutu v Izraeli.
