Článek
Vědci vyvolali u uspaných prasat infarkt, který zastavil průtok krve. Zbavili tím buňky kyslíku, bez kterého začnou odumírat. Kolaps buněk byl až dosud považován za rychlý a definitivní. Vědci z Yaleovy univerzity však buňky obnovili u prasat, která už byla hodinu po smrti.
Odborníci uvedli, že nálezy byly „skutečně pozoruhodné“ a „neuvěřitelně významné“. Takový způsob obnovy buněk by totiž při použití u lidí mohl zvýšit počet orgánů dostupných pro transplantaci a lékařům by poskytl více času na záchranu života.
„Můžeme obnovit některé funkce buněk napříč mnoha životně důležitými orgány, které měly být mrtvé,“ řekl profesor Nenad Sestan. „Tyto buňky fungují hodiny poté, co by neměly.“
Podobnou techniku využili vědci už před třemi lety na prasečích mozcích. Pro nejnovější výzkum publikovaný v časopise Nature ji přizpůsobili tak, aby fungovala po celém těle.
Technika nazvaná OrganEx k tomu využívá například syntetickou krev, která přenáší kyslík po těle. Na rozdíl od normální krve se totiž nesráží a projde i skrze kolabující krevní cévy.
K napodobení pulsu tlukoucího srdce využili vědci zařízení, které rytmicky pumpuje v těle tekutinu, která zklidňuje imunitní systém a zabraňuje chemickým procesům, které probíhají při odumírání buněk.
Experimenty zahrnovaly asi 100 prasat, která vědci vždy hluboce uspali a poté jim zastavili srdce. Asi hodinu po jejich smrti je připojili k systému OrganEx, na kterém je drželi dalších šest hodin.
Krev začala znovu proudit a mnoho buněk začalo fungovat. Pitva orgánů pak ukázala, že orgány jako srdce, játra a ledviny byly částečně oživeny a některé jejich funkce se obnovily. Orgány však nefungovaly stejně dobře jako před smrtí.
Prasečí hlavy se začaly v jednu chvíli také samy od sebe pohybovat. Podle vědců by mohlo jít o znamení, že se v těle obnovuje i nějaká z motorických funkcí, ale aby to mohli potvrdit, musí provést ještě další vyšetřování.
Neurovědec Dr. David Andrijevic řekl, že to byl „docela překvapivý okamžik“. Řekl však, že to „neukazuje žádnou duševní aktivitu ze strany prasete“.
Využití pro lidi
Tento objev vzbudil naděje na řadu možných budoucích využití u lidí. Nejbližším cílem je využití techniky na pomoc transplantovaným orgánům vydržet déle a potenciálně zachránit životy tisíců lidí na celém světě, kteří na orgány čekají.
„Myslím, že tato technologie je velkým příslibem pro naši schopnost uchovat orgány poté, co byly odebrány dárci,“ řekl Dr. Stephen Latham, ředitel interdisciplinárního centra pro bioetiku na Yaleově univerzitě.
Později by technika mohla sloužit také pro uchování lidských orgánů po smrti nebo jako samotná léčba.
