Článek
O tom, jak byly mumie balzamovány, víme poměrně mnoho, ale konkrétní látky a směsi ani jejich přesné použití nebyly známy. Až doteď. Nedávno totiž vědci objevili nedaleko Káhiry starověké balzamovací zařízení pocházející z období mezi léty 664–525 před Kristem. Tento významný objev nabízí ojedinělý vhled nejen do komplikovaného procesu mumifikace, ale také ze stránky jazykové.
Archeologové objevili balzamovací komory v Sakkáře, rozsáhlém nalezišti vzdáleném jen 30 km od egyptské metropole. Balzamovací komplex měl nadzemní konstrukci, šachtu a také několik podzemních místností nacházejících se až 30 metrů pod zemí, píše deník Deutsche Welle.
V jedné z místností bylo nalezeno 31 popsaných keramických nádobek a v nich zbytky původních balzamovacích směsí. Některé nádoby dokonce obsahovaly návod, jak a kde konkrétní látky používat. Kupříkladu: Na jedné z nádob stálo, že látka by měla být použita k balzamování hlavy. Nápis na jiné zase balzamovačům ukládal, aby použili látku pro „příjemnou“ vůni.
Mumie v káhirském muzeu
Podívejte se do káhirského muzea, kde spočívají mumie faraonů.
Látky nalezené uvnitř pocházely až z daleké jihovýchodní Asie, což ukazuje na rozsáhlou obchodní síť potřebnou pro proces balzamování.
Jedinečný nález je předmětem studie, která vyšla ve středu v časopise Nature. Keramické nádoby bylo třeba připravit a analyzovat, ale egyptské zákony nedovolují badatelům vyvážet starověké památky ze země. Vědci proto navázali spolupráci s Národním výzkumným ústavem v Káhiře, aby analýza vzorků proběhla přímo v Egyptě.
Dosud získávali vědci většinu informací o procesu mumifikace ze starých papyrových textů a rovněž ze studie samotných egyptských mumií. Tyto zdroje naznačovaly, že balzamování je složitý proces zahrnující různé směsi speciálních olejů a pryskyřic.
Ačkoli vědci byli schopni jakž takž určit, proč a kde byly některé látky použity k balzamování, nedokázali rozeznat jejich složení ani přesný způsob použití. Staré texty sice nabízely názvy ingrediencí, ale překládat staré termíny související s látkami je velmi náročné. Právě proto je objev balzamovacích směsí průlomový.
Jazyk a balzamování
Studie, která probíhala přímo v Sakkáře známé pro objev rozsáhlého pohřebiště, spojila archeology, odborníky na starověké jazyky a chemiky.
„Jednotlivé ingredience jsme klasifikovali tak, že jsme identifikovali chemické látky uvnitř nádoby a porovnali je se štítkem vně,“ uvedl na tiskové konferenci spoluautor Philipp Stockhammer, profesor archeologie na univerzitě v Mnichově.
Pro analýzu vzorků výzkumníci extrahovali balzamovací přísady a poté je analyzovali metodou zvanou plynová chromatografie s hmotnostní spektrometrií.
Tyto korelace umožnily vědcům zpochybnit předchozí chápání staroegyptských termínů jako „antiu“, který je tradičně spojován s myrhou, a „sefet“, většinou popisovaný jako neidentifikovaný olej.
Vědci naopak zjistili, že „antiu“ není myrha, ale spíše směs rostlinných olejů smíchaných s živočišným tukem, tedy jakási mast, a že „sefet“ je rovněž vonná mast obsahující rostlinné přísady, jako je cypřišový olej nebo pryskyřice elemi.
Právě tropické pryskyřice jako elemi či dammar mohou pocházet až z jihovýchodní Asie nebo afrických deštných pralesů. Obě jsou známé pro svou příjemnou vůni a antibakteriální a protiplísňové vlastnosti.
„To nám ukazuje, že odvětví balzamování bylo jedním z impulsů, který poháněl ranou globalizaci vpřed, protože to znamenalo, že bylo skutečně třeba přepravovat tyto pryskyřice na velké vzdálenosti z celé jihovýchodní Asie,“ uvedl prof. Stockhammer.
