Článek
Klíčová nově objevená obranná látka v lidském imunitním systému blokuje téměř všechny pokusy ptačí chřipky napadnout člověka. Výzkum vedený Glasgowskou univerzitou ale také ukázal, že pandemie ptačí chřipky i běžné zimní chřipky si vyvíjejí způsoby, jak „bariéru“ obejít.
Vědecký tým se nicméně domnívá, že brzy budeme schopni předpovědět, které z ptačích chřipek představují největší riziko pro lidi. Vědci se zaměřili na momenty „přelévání“. Jde o okamžiky, kdy se člověk nakazí od zvířete. Tento přeskok mezi druhy je tím počátečním krokem k začátku nové pandemie.
Laboratorní pokusy odhalily část lidské DNA, která se aktivuje v reakci na infekci. Zatím se nazývá BTN3A3 a podle vědců by mohla časem získat jednodušší název. Údaje zveřejněné v časopise Nature ukázaly, že BTN3A3 se aktivuje v nose, krku a plicích, kde snižuje schopnost replikace ptačích virů.
Vědkyně Rute Maria Pinto míní, že téměř všechny ptačí viry nejsou schopny tuto látku jakkoliv obejít. „Nicméně velká většina lidských virů i dosavadní pandemické viry mají rezistenci vůči BTN3A3, takže bariéru překonávají a člověka nakazí,“ vysvětluje Pinto.
Riziko prozatím nezmizelo
Stále ale existuje možnost, že i ptačí chřipka přeskočí na člověka. U volně žijících ptáků se vyskytuje celá řada chřipkových virů a drůbež představuje největší risk vzhledem k jejímu blízkému kontaktu s lidmi, píše britská BBC.
Pandemie ptačí chřipky v roce 1918 podle odhadů zabila 50 milionů lidí. Podle vědců forma ptačí chřipky nazvaná H7N9 si v letech 2011 a 2012 vyvinula vyšší úroveň rezistence vůči látce BTN3A3. Následně později – v roce 2013 – se objevily první případy u lidí.
Nynější vizí vědců je rutinně analyzovat genetický kód chřipek, které v současnosti kolují mezi ptáky. Pak identifikovat ty nebezpečné a vypořádat se s nimi ještě před možnou pandemií.
„Věřím, že v nepříliš vzdálené budoucnosti budeme schopni poskládat všechny kousky skládačky. Na základě sekvence viru budeme schopni říci, že tento má 90procentní šanci přejít na člověka nebo naopak,“ říká profesor Massimo Palmarini, ředitel Centra pro výzkum virů v Glasgow.
Dále míní, že poté by mohla být zavedena cílená opatření, která by pomohla kontrolovat viry, u nichž je vysoké riziko, že přejdou na člověka.
Virus H5N1 způsobil mezi světovou populací ptáků největší epidemii ptačí chřipky, jaká kdy byla zaznamenána. Příležitostně přeskočil na lidi, kteří přišli do těsného kontaktu s nakaženými zvířaty, ale nešířil se z jednoho člověka na druhého. Profesor Palmarini uvedl, že o něco více než 50 % vzorků tohoto ptačího viru mělo rezistenci na BTN3A3.
Studie ilustruje důležitý kousek velmi složité skládačky, která je základem přenosu virů mezi druhy. „Díky vědeckým poznatkům můžeme získat pohled na budoucí rizika onemocnění a poskytnout posléze informace pro plánování v oblasti veřejného zdraví,“ řekl lékař Stephen Oakeshott, vedoucí oddělení infekcí a imunity v Radě pro lékařský výzkum.
