Hlavní obsah

Vědci objevili mikroby, které mohou pomoci vyřešit problém s plasty

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační obrázek.

Švýcarští vědci přišli na to, že mikroby, které našli v Alpách a na Arktidě, umí trávit plasty. A to nejen za vysokých teplot, jako to umí ty, které byly doposud objeveny. Mluví o levnějším a udržitelnějším způsobu recyklování.

Článek

Vědcům se podařilo v Alpách a na Arktidě nalézt mikroorganismy, které umí trávit plasty už v 15 stupních Celsia. Doposud se vědělo pouze o těch, které to dokážou v teplotě vyšší než 30 stupňů Celsia. Podle odborníků by tento objev mohl významně přispět k levnějšímu recyklování.

V minulosti byla nalezena řada mikroorganismů, které dokážou trávit plasty, avšak pouze za teploty vyšší než 30 stupňů Celsia. Jejich průmyslové využití proto vázlo. Je k němu totiž potřeba dodatečné vytápění. To je zaprvé poměrně nákladné, zadruhé není příliš šetrné k životnímu prostředí.

Vědci ze Švýcarského federálního institutu WSL nyní přišli s tím, že v alpských a arktických půdách objevili mikroby, které to samé dokážou už při teplotě 15 stupňů Celsia. Na zjištění zveřejněné v časopise Frontiers in Microbiology upozornil deník The Guardian.

Tým výzkumníků odebral ve Švýcarsku, na Špicberkách a v Grónsku vzorky celkem 34 kmenů bakterií a hub, v některých případech dosud neznámých, které rostly u volně ležících nebo záměrně zakopaných plastů. V laboratoři pak při teplotě 15 stupňů Celsia zkoumali, jak dokážou plasty trávit.

Zjistili přitom, že dva kmeny hub umí strávit všechny zkoumané typy plastů, až na biologicky nerozložitelný polyethylen. Většina analyzovaných druhů bakterií a hub pak dokázala strávit alespoň jeden typ plastu.

Více o objevech v recyklování:

Australští vědci přišli na to, že superčervi dokážou přežít pouze na polystyrenu. Toto zjištění podle nich může být klíčem k efektivní masové recyklaci plastů.

Autoři studie tvrdí, že toto zjištění bylo překvapivé a mohlo by přinést průlom v mikrobiální recyklaci. Podle Joela Rüthiho, který výzkum vedl, by tyto „organismy mohly přispět ke snížení nákladů a zátěže životního prostředí při enzymatické recyklaci plastů.“

„Už jen to, že by to probíhalo při okolní teplotě, by znamenalo, že bychom nepotřebovali tolik energie - mohlo by to být mnohem udržitelnější,“ vysvětluje Rüthi.

„Další velkou výzvou bude identifikace enzymů rozkládajících plast produkovaných mikrobiálními kmeny a optimalizace procesu pro získání velkého množství proteinů,“ uvedl Beat Frey, který se na výzkumu taktéž podílel.

Doporučované