Článek
Vědci z NASA objevili vůbec nejstarší černou díru, která vznikla pouhých 470 milionů let po velkém třesku. Na pozorování vesmírného unikátu uvnitř galaxie, která je stará více než 13 miliard let, se v uplynulém roce podílely vesmírný teleskop Jamese Webba a rentgenová družice Chandra, píše agentura AP. Podle jejich pozorování je nově nalezená díra navíc nebývale velká a má zhruba stejnou hmotnost jako všechny hvězdy v této galaxii dohromady.
Senzační objev, publikovaný v pondělí v časopise Nature Astronomy, by mohl vědcům pomoci objasnit vznik černých děr, které se zřejmě usídlily v malých galaxiích v nejranější éře vesmíru, nedlouho po vzniku celého vesmíru. Právě jejich výskyt v jádrech prakticky všech galaxií, včetně té naší, fascinuje astrofyziky dlouhá léta.
Nejvýkonnější zařízení svého druhu pozoruje vesmír ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Teleskop Jamese Webba začal od ledna roku 2022 posílat první fotografie.
Nová zpráva nemůže samozřejmě tuto komplexní otázku zcela vyřešit. Přinejmenším však ukazuje na to, že černá díra v galaxii pojmenované UHZ1 nerostla postupně, ale měla tak masivní rozměry od samého vzniku.
Kromě toho, že nově objevená černá díra vznikla v době, kdy byl vesmír prakticky ještě v plenkách, vědce zaujala právě její monstrózní velikost. Černé díry se totiž dělí na dva druhy. Takzvané hvězdné mohou mít zhruba 10- až 100násobek hmotnosti našeho Slunce. Druhá kategorie supermasivních černých děr, kam spadá nový objev, mohou být až miliardakrát těžší.
Priyamvada Natarajanová, která se na nálezu podílela, uvedla, že „bylo opravdu brzy na to, aby se ve vesmíru objevilo takové monstrum“, píše server Sky News.
„Domníváme se, že jde o dosud nejlepší získaný důkaz, že některé černé díry vznikají z masivních oblaků plynu,“ uvedla. „Poprvé vidíme fázi, kdy supermasivní černá díra váží přibližně tolik, kolik váží hvězdy v její galaxii. Tedy ještě před tím, než začne za nově a nově vznikajícími hvězdami a jejich hmotností zaostávat.“
Masivní průlom
Vědci mají o vzniku supermasivních černých děr dvě dominantní teorie, vysvětluje list Washington Post. Podle jedné se hvězda zhroutí do černé díry o hvězdné hmotnosti a časem roste. Podle druhé kolaps neprovádí jednotlivé hvězdy, ale obří mračna plynu, a neexistuje tak žádná fáze, kdy by díra byla malá. Jak mrak kondenzuje a gravitace koná svou práci, vzniká supermasivní černá díra.
Podle rentgenového zkoumání observatoře Chandar to vypadá, že nově objevená černá díra byla jednoduše obří vždycky. Podle Akose Bogdana, astrofyzika z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, je pak nový objev „opravdu velkou věcí“. Domnívá se totiž, že došlo k masivnímu průlomu, a může říci, že supermasivní černé díry vznikají náhle z obřích plynových mraků.
Objevy vesmírného teleskopu Jamese Webba
Webbův vesmírný teleskop vznikl ve spolupráci NASA, ESA (Evropská vesmírná agentura) a Kanadské vesmírné agentury. Jde o nejmodernější a nejvýkonnější vesmírný teleskop, který kdy lidstvo vytvořilo. Vesmír pozoruje v infračerveném spektru, které je lidskému oku skryto. Dokáže tak vidět objekty, procesy a události, které člověk pouhým okem nevidí.
S tím však nesouhlasí Zoltan Haiman, profesor astronomie a fyziky na Kolumbijské univerzitě. Podle něj z jedné galaxie, kde černá díra vznikla tímto způsobem, nemůže „extrapolovat na celou populaci galaxií“. Podle něj se může stát i to, že černá díra může vzniknout z jediné gigantické hvězdy v kolabujícím mračnu, která se pak dále zhroutí do černé díry.
Haiman si tak myslí, že ačkoliv je objev ohromující, je potřeba dalšího zkoumání. Díky Webbovu teleskopu, který byl z velké části navržen tak, aby prozkoumal hluboké počátky vesmíru, se dostávají pod drobnohled další galaxie.
