Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Loňský rekordní rok byl tak teplý, že u některých vědců vyvolal podezření, že ho kromě pokračující klimatické změny a oceánského a atmosférického jevu El Niño muselo „ohřát“ ještě něco dalšího.
Už loni se objevilo hned několik možných vysvětlení. Například že jde o důsledek erupce sopky Hunga Tonga, která vychrlila do atmosféry obrovské množství páry. Mluvilo se i o možném vlivu odsíření lodní dopravy a tím způsobeném zmizení aerosolů blokujících slunečního záření, nebo například o „zrychlení“ klimatické změny.
Nyní vědci přidávají ještě jedno možné vysvětlení – za část oteplení může podle nové studie publikované v časopisu Science snížení albeda Země, tedy její schopnost odrážet záření. To se sice kontinuálně snižuje už dekády kvůli úbytku vysoce odrazivého ledu, ale loni podle studie albedo náhle kleslo hlavně kvůli úbytku oblačnosti.
Konkrétně má jít o rekordně nízké množství nízké oblačnosti zejména nad oceány, které si všimli díky analýze satelitních dat NASA.
Těchto mraků, které podle vědců odrazem záření fungují jako „opalovací krém Země“, ubývá už deset let, ale loni jejich množství kleslo na historické minimum. Proč se tak děje, zatím netuší.
Mraky a jejich vliv na klima podle autorů studie představují „největší bolehlav“ klimatologů, protože jejich tvorba je „nekonečně komplexní“ a dosud ne zcela pochopená.
Jako vysvětlení úbytku oblačnosti se podle jednoho z autorů Helge Goesslinga z Institutu Alfreda Wegenera v Německu nabízí několik možností, které se nejspíš kombinují dohromady.
Goessling podle CNN věří, že vliv mělo již zmiňované odsíření lodní dopravy (o tom jsme podrobně psali zde), které loni mohly výjimečně silně podpořit i přirozené a náhodné přírodní pochody. Další a zároveň nejvíc obávanou možností je však to, že na úbytek oblačnosti může mít vliv i samotné globální oteplování.
„Postrádaný“ druh oblačnosti podle CNN většinou vzniká v chladných částech atmosféry a je možné, že je této oblačnosti méně i kvůli zvyšování teploty způsobené skleníkovými plyny.
Pokud by tomu tak opravdu bylo, šlo by o další „zpětnou vazbu“ klimatického systému na lidskou činnost, se kterou se dosud nepočítalo. A to by byla špatná zpráva, protože by to znamenalo, že oteplení bude pokračovat ještě rychleji.
Zatím ale není nic jisté. Dodejme, že podle některých vědců bylo oteplení loňského roku ještě na horní hranici toho, co lze přičíst „jen“ pokračující klimatické změně spojené s jevem El Niño.
Nová studie v každém případě připomíná důležitost mraků a vyzývá k dalšímu zkoumání jejich vlivu na globální klima.
