Článek
Poslední tasmánský tygr, neboli vakovlk tasmánský, zahynul ve 30. letech 20. století a zdálo se tak, že druh navždy zmizel. Tým výzkumníků z USA a Austrálie to teď chce změnit. Pomocí kmenových buněk jiných vačnatců a technologie pro úpravu genů plánují vrátit prvního tasmánského tygra do volné přírody již za 10 let.
„Nyní věřím, že za 10 let bychom mohli mít naše první živé mládě vakovlka tasmánského od té doby, kdy byl téměř před sto lety vyhuben lovem,“ řekl profesor Andrew Pask, který vede výzkum na Melbournské univerzitě.
Pokud by se ale opravdu tasmánského tygra podařilo navrátit, neznamenalo by to jen úspěch pro vědce, ale i nové možnosti, jak přivést zpět další vyhynulé druhy. Vývoj technologie by znamenal také naději pro pomalu vymírající druhy, jako je například tasmánský ďábel (ďábel medvědovitý), jehož populace se snižuje kvůli šířícím se požárům.
„Důrazně bychom se zasazovali o to, že v první řadě musíme chránit naši biologickou rozmanitost před dalším vymíráním, ale bohužel nezaznamenáváme zpomalení úbytku druhů,“ popisuje Pask pro americkou stanici CNN.
„Tato technologie nabízí šanci to napravit a mohla by být použita za výjimečných okolností, kdy byly ztraceny základní druhy,“ dodal.
Jak vědci zachraňují zvířecí druhy před vyhynutím?
Vědci vyvíjejí pokročilé metody asistované reprodukce k záchraně severního bílého nosorožce před vyhynutím. Nedávno se jim podařilo vytvořit pluripotentní kmenové buňky již zemřelé samice Nabiré ze Dvora Králové.
Řada odborníků je však vůči projektu skeptická a označuje ho za sci-fi. „Deextinkce je věda z říše pohádek,“ řekl docent Jeremy Austin z Australského centra pro starou DNA pro Sydney Morning Herald a dodal, že projekt je „více o mediální pozornosti pro vědce a méně o seriózní vědě“.
Obnovení úplného genomu zvířete z DNA ve starých kostrách je však velmi náročné, vysvětluje Tom Gilbert, profesor na Institutu GLOBE na Kodaňské univerzitě. Podle něj je tak velmi pravděpodobné, že se vědcům podaří vytvořit jakýsi hybridní druh tasmánského tygra. Takový druh by pak mohl mít problémy přežít ve volné přírodě bez pomoci lidí.
„Je nepravděpodobné, že bychom získali úplnou kopii genetické informace vyhynulého druhu, takže nikdy nebudeme schopni znovu plně vytvořit ztracené formy genomu,“ řekl Gilbert pro americkou CNN.
The last surviving Tasmanian Tiger (named Benjamin) held in captivity at Beaumaris Zoo in Tasmania, Australia pic.twitter.com/GxzyhLCOsY
— Historic Vids (@historyinmemes) August 15, 2022
Tasmánský tygr měl podobnou velikost jako kojot, svou přezdívku získal díky svislým tmavým pruhům na zadní části těla.
Vakovlk tasmánský, jak se správně jmenuje, byl v minulosti hojně rozšířen v Austrálii i na Nové Guineji. Jeho populace se ovšem snížila, když před desítkami tisíc let přišli do Austrálie lidé, kteří je lovili. Další ránu dostala, když se objevili divocí psi dingo.
Později se tasmánští tygři volně pohybovali pouze na ostrově Tasmánie a nakonec byli loveni natolik, že byli vyhubeni. Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933, zahynul o tři roky později v zoologické zahradě v Hobartu.
Snahy o „oživení“ tasmánského tygra se objevují už více než 20 let. V roce 1999 zahájilo Australské muzeum pokusy o naklonování tohoto zvířete. Od té doby v pravidelných intervalech provádělo různé pokusy získat ze vzorků jeho životaschopnou DNA a obnovit ji.
Nejnovější projekt je výsledkem spolupráce vědců z Melbournské univerzity a texaské společnosti Colossal, která v současnosti pracuje také na podobném projektu, který má za cíl vrátit zpět vyhynulého mamuta v pozměněné podobě.
