Článek
Ekologové z iniciativy „Zachraňme modré srdce Evropy“, jež má za cíl ochránit balkánské řeky, rozvířili debatu o nutnosti zachování říčních ekosystémů na Balkáně ohrožených výstavbou vodních elektráren. Jednou z nejvíce ohrožených řek je bosenská Neretva, která pramení v Dinárských horách a po 225 km se vlévá do Jaderského moře, informovala americká CNN.
Jedná se o jednu z nejstudenějších řek na světě, jež je domovem řady neobyčejně vzácných živočichů a rostlin. Od vzácných pstruhů po ropuchy a mloky. Neretva je ojedinělý ekosystém. Čelí však hrozbě. Jako mnoho řek po celém světě ji ohrožuje výstavba přehrad pro produkci elektřiny. Podle dat bosenského Centra pro životní prostředí je v plánu po celé délce řeky a jejích hlavních přítoků vystavět soustavu 50 přehrad. Více než polovina z nich by měla stát na horním toku, kde je řeka ještě divoká a bez lidského zásahu.
Tyto projekty neohrožují jen samotnou řeku a její obyvatele, ale širší ekosystém závislý na tomto vodním toku, varují ekologové. Proto se vědci, rozhodli, že budou dopady přehradních projektů intenzivně zkoumat v rámci „Vědeckého týdne na Neretvě“. V blízkosti jedné z přehrad na horním toku řeky se sešlo celkem 60 vědců ze 17 zemí. „Chtějí pomoct a zachránit tuto úctyhodnou řeku,“ řekl CNN Ulrich Eichelmann, výkonný ředitel organizace „Riverwatch“ a koordinátor iniciativy „Zachraňme modré srdce Evropy“.
Přehrady ohrožují migrační trasy
Evropa má nejhustěji zastavěnou říční soustavu na světě. Evropské řeky překlenuje více jak milion přehrad a hrází. To vedlo k významnému ohrožení říčního ekosystému, a jedné třetině sladkovodních druhů ryb tak hrozí vyhynutí.
Na Neretvě se dokázal zachovat zdravý fungující ekosystém, který je domovem ohroženého vzácného druhu jaderského pstruha. Nicméně přehrady a hráze mohou ohrozit rybí druhy, protože zabraňují přirozené migraci. Ryby obvykle kladou jikry na horním toku řeky, zatímco na dolní putují za potravou a pářením. „Pro ryby je volná migrační trasa nesmírně důležitá,“ řekl CNN Kurt Pinter, sladkovodní ekolog. Domnívá se, že plánované projekty na Neretvě by omezily migrační trasu jaderského pstruha. Podél řeky tedy sbírá vzorky DNA a doufá, že najde dostatek důkazů, aby společně s kolegy zabránil přehradním projektům a zachoval původní tvář řeky.
Je také toho názoru, že devastace jednoho živočišného druhu spustí koloběh nešťastných událostí, které povedou k ještě většímu zničení ekosystému. „V případě, že zmizí ryby, ohrozí to i okolní živočichy, jejichž přirozenou potravou jsou ryby z řeky. Vědeckého týdnu na Neretvě se neúčastní pouze ekologové zkoumající říční toky, ale také odborníci na netopýry, houby, motýly a medvědy.“
Vodní elektrárny jsou na Balkáně populární
Jak toto téma ukazuje, je nesmírně těžké balancovat mezi ochranou říčních ekosystémů a rostoucí poptávkou po obnovitelné energii. Pro Bosnu a Hercegovinu jsou vodní elektrárny stěžejní. V roce 2021 produkovaly 37 % veškeré elektrické spotřeby země. Vodní elektrárny představují lákavou alternativu pro celý svět ve snaze snížit závislost na fosilních palivech. Balkán v tomto případě vypadá jako ideální zdroj.
Různé iniciativy, některé financované z Evropské unie, které si kladou za cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050, mohutně podporují výstavbu nových vodních elektráren v regionu. K roku 2022 bylo na Balkáně v provozu 1700 elektráren s více jak 3300 dalšími naplánovanými projekty. Developeři zdůrazňují, že tyto projekty s sebou přinesou do regionu peníze a práci.
Cílem kampaně „Zachraňme modré srdce Evropy“ není zakázat výstavbu vodních elektráren, ale zajistit, aby se při plánování jejich výstavby myslelo na zachování říčního ekosystému. Zachování divokých nezkultivovaných řek může podle vědců mít pro oblast také pozitivní ekonomický dopad. Jejich zachování povede k nárůstu turismu.
Průkopníkem je v tomto albánská vláda. Ta na začátku letošního roku rozhodla, že se řeka Vjosa stane první divokou řekou na světě, která byla prohlášena národním parkem. Zajistila se tím ochrana celého jejího toku včetně hlavních přítoků. Podle vlády v Tiraně bude z tohoto rozhodnutí těžit tamní komunita a zabrání se odchodu lidí z oblasti.
Ekologové doufají, že se jim povede, aby balkánské vlády stále častěji následovaly příkladu Vjosy. Neretva už za národní park prohlášena být nemůže kvůli přehradám na svém toku. Nicméně je důležité, aby se zachovaly aspoň důležité části řeky. Nedávno se povedlo zrušit 15 menších projektů na výstavbu vodních elektráren na řece Neretvici, přítoku Neretvy. V roce 2022 získala kampaň podporu Bernské úmluvy, mezinárodní dohody o ochraně evropské fauny a flory. Ta už na konci roku 2022 vyzvala bosenskou vládu, aby zastavila výstavbu nových přehradních projektů na Neretvě.
