Amerického novináře odsoudili v Rusku na 16 let. Obvinění ze špionáže odmítá

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evan Gershkovich se loni v březnu měl v ruském Jekatěrinburgu setkat s jedním ze svých zdrojů. Schůzku v restauraci, která mu měla pomoci při psaní dalšího textu, ale narušil zásah bezpečnostních složek. Amerického novináře z deníku The Wall Street Journal zatkly a krátce nato se ukázalo, že za své aktivity čelí obvinění ze špionáže.

Soud ho nakonec v pátek poslal na 16 let do trestanecké kolonie se zvýšenou ostrahou. Prokuratura pro něj žádala dokonce 18letý trest.

Gershkovich je prvním americkým novinářem, kterého Rusko od dob studené války zatklo a obvinilo ze špionáže.

Podle obžaloby měl na Urale shromažďovat pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) utajované informace o tamní zbrojovce Uralvagonzavod. Úřady přitom dosud nepředložily žádné důkazy na podporu svých obvinění.

Gershkovich, který pochází z rodiny ruských emigrantů, pracoval v zemi svých předků jako novinář pro různá média více než pět let před svým zatčením. Po ruském vpádu na Ukrajinu se kvůli zásahům režimu do svobody projevu přesunul do Londýna. Do Ruska se nicméně i přes rizika opakovaně vracel, aby mohl ve své práci pokračovat.

Jeho redakce i americká vláda důrazně odmítají, že by byl Gershkovich špion, a tvrdí, že je akreditovaným novinářem, který dělá svou práci. V případě odsouzení mu nicméně hrozí až 20 let vězení.

Gershkovich by tak mohl sloužit jako důležitá postava při vyjednáváních o výměně vězňů, jak se i postupem času ukázalo. Osvobozující rozsudky v případech špionáže jsou totiž v Rusku velmi vzácné a většinou právě tato obvinění slouží k politickým represím.

„Rusko už dříve bralo Američany jako rukojmí, ale akreditovaný novinář je jiný level, pokud jde o to, co to vypovídá o vztahu země k Západu nebo konkrétně k Americe. Jeho zatčení bylo přelomovým okamžikem. Nešlo o to, že by se Evanovo dílo změnilo. Šlo o to, že se změnilo Rusko,“ vysvětlila pro časopis Time novinářova kamarádka Polina Ivanová, která píše z Ruska pro deník Financial Times.

Dva týdny po zatčení dostali Gershkovichovi rodiče první dopis, který z věznice novinář napsal. Korespondence zůstala pro následující měsíce jedinou formou vzájemné komunikace, v níž spolu na dálku hrají šachy i prožívají životní události, jak popisuje deník The Wall Street Journal.

V polovině loňského dubna uhasly poslední naděje na to, že půjde jen o krátkodobé zatčení. Moskevský soud potvrdil Gershkovichovu vazbu, odmítl ho propustit na kauci a nařídil, aby byl před soudem držen v moskevské věznici Lefortovo.

Nechvalně proslulé zařízení se zvýšenou ostrahou se přitom běžně využívá k držení politických vězňů. Mimochodem, jde také o stejnou věznici, v níž byli zadrženi podezřelí z teroristického útoku v koncertní hale Crocus z letošního března.

Americký prezident Joe Biden sice deklaroval, že usiluje o propuštění Gershkoviche, ale z ruské strany přetrvává několik měsíců ticho. V půlce května ruský soud znovu prodloužil Gershkovichovi vyšetřovací vazbu.

Jeho rodiče přijeli po dvou měsících, co neměli se synem větší kontakt, na slyšení do Moskvy. „Každý rodič, který miluje své dítě, by cestoval na konec světa, aby s ním mohl být pět minut,“ řekla novinářova matka Ella Milmanová. Rodiče se účastnili i dalších soudních jednání.

Na podzim pak Gershkovich ve vězení ve své úzké cele oslavil 32. narozeniny. „Je to velmi malé, velmi izolované místo s malým oknem a jen velmi málo času se stráví venku. Víme, že to vyžaduje hodně odvahy, úsilí a síly, abychom zůstali pohromadě, cvičili, meditovali, četli knihy, psali dopisy, které nás povzbuzují, abychom zůstali silní a doufali v to nejlepší,“ řekl deníku The New York Times k synovu pobytu ve vězení Mikhail Gershkovich.

V prosinci se pak poprvé ukázal posun ve vyjednávání o novinářově propuštění. Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Moskva odmítla „nový a významný návrh“ na osvobození Gershkoviche a také Paula Whelana, amerického podnikatele vězněného v Rusku.

„Zatím jsme učinili řadu nabídek a nevzdáváme se, nevzdáme se, dokud je všechny nedostaneme domů,“ řekl Biden následující den.

K dalšímu osudu novináře se pak vyjádřil přímo ruský prezident Vladimir Putin, když letos v únoru poskytl rozhovor americkému konzervativnímu moderátorovi Tuckeru Carlsonovi. Šéf Kremlu prohlásil, že by Gershkovich mohl být součástí výměny vězňů, o které USA a Rusko jednají. Odmítl nicméně uvést, kdy by k takové dohodě mělo dojít.

K jedné takové výměně došlo už v prosinci 2022, kdy Rusko propustilo americkou basketbalovou hvězdu Brittney Grinerovou, zadrženou za držení drog, na oplátku za svobodu pro obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.

Podle dvou amerických představitelů citovaných časopisem Time však nyní dokončení dohody brání zásadní překážky.

Putin totiž usiluje o propuštění odsouzeného ruského nájemného vraha Vadima Krasikova, který si v Německu odpykává doživotní trest za vraždu gruzínského disidenta čečenského původu v berlínském parku v roce 2019. Podle amerických představitelů však Německo v současné době není ochotno Krasikova do výměny zahrnout.

Gershkovichovo zatčení jen dokresluje postup režimu vůči nezávislým médiím a disentu. Stovky novinářů zemi opustily poté, co začaly platit zákony trestající „diskreditaci ruských ozbrojených sil“ nebo „šíření lží o armádě“.

Rusko prakticky znemožnilo o válce informovat jinak, než udával režim. Podle organizace Reportéři bez hranic Moskva zakázala fungování téměř všech nezávislých médií, včetně televizí, rádií a webových stránek. Organizace Výbor na ochranu novinářů (Comittee to Protect Journalists) pak uvádí, že v zemi je momentálně za mřížemi 22 novinářů.

Až do minulého roku ovšem zůstávalo tabu uvěznit západního novináře. Mnoho významných redakcí po zatčení Gershkoviche ze země stáhlo své novináře a řešilo možná rizika setrvání. V říjnu pak úřady zatkly další novinářku z Rádia Svobodná Evropa Alsu Kurmaševovou, která má americkou i ruskou státní příslušnost.

Ruské úřady viní žurnalistku z toho, že se při návštěvě příbuzných nezaregistrovala jako takzvaná zahraniční agentka. Kurmaševová je také stíhána za knihu odsuzující ruskou válku proti Ukrajině.