Ve švédských volbách asi posílí radikálové. Pomohlo jim násilí v ulicích

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nedělní parlamentní volby ve Švédsku mají předem jasného vítěze, vládnoucí sociální demokraty premiérky Magdaleny Anderssonové.

Po sečtení hlasů však bude nejspíš více slavit jiná politická formace, pravicově populističtí Švédští demokraté.

Strana, která se stále potýká s nálepkou extremistů nebo krajních pravičáků, by se podle průzkumů měla ve volbách umístit na druhém místě. Díky tomu by se Švédští demokraté mohli ještě více vymanit z izolace a podílet se na rozhovorech o nové středopravicové vládě.

„Je čas dát nám šanci, abychom udělali Švédsko znovu velkým,“ prohlásil šéf Švédských demokratů Jimmie Åkesson na víkendovém předvolebním shromáždění v jihošvédském přístavním městě Helsingborg.

Třiačtyřicetiletý vousatý politik působící dojmem uhlazeného slušňáka vede stranu už od roku 2005, o pět let později ji poprvé vytáhl do parlamentu a v posledních volbách v roce 2018 zaznamenal úspěch s výsledkem přes 17 procent.

Åkessonovi se postupně daří přesvědčovat, že Švédští demokraté se úplně zbavili vazeb na extremistické skupiny, které stály u jejich počátků v 80. letech.

„Strana se distancovala od nacismu i od řady jiných krajně pravicových stran. Na lokální úrovni Švédští demokraté již v roce 2018 vstoupili do koalice se švédskými konzervativci,“ připomněl pro Seznam Zprávy politiolog Miloš Brunclík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Před volbami se však extremistická minulost strany znovu často skloňuje. Svědčí o tom i nedávné varování premiérky Anderssonové, že Švédští demokraté mají „hluboké kořeny v rasistických organizacích“.

Poslední předvolební ankety nicméně partaji předpovídají výsledek kolem 20 procent, nebo ještě víc. Dosud Švédští demokraté působili v parlamentu jako jazýček na vahách, který nabourával tradiční švédský model dvou politických bloků - levicového a pravicového.

Před nedělními volbami se spekuluje o tom, že by mohli podpořit vládu středopravicových stran - Umírněných, křesťanských demokratů a liberálů. Takové seskupení má podle posledních průzkumů mírně navrch nad levicí v čele se sociálními demokraty.

Důvod, proč stoupá Švédským demokratům popularita, je zřejmý. Skandinávská země se v posledních letech těžce potýká s důsledky ne úplně zvládnuté integrace statisíců uprchlíků a dalších přistěhovalců, kteří se ve Švédsku usídlili v uplynulých letech.

Přesněji jde o násilnou kriminalitu napojenou na obchod s narkotiky. Ta je ve švédské politice více diskutovaným tématem než plánovaný vstup dlouhodobě neutrální země do NATO, i když jde o velký historický přelom.

Válka drogových gangů, díky níž se Švédsko vyhouplo mezi země s velkým počtem vražd na obyvatele, se už neomezuje na největší aglomerace. Evropská média přinesla během léta reportáže z předměstí a menších měst, ve kterých upozorňuje na nevinné oběti pouličních přestřelek.

Podle loňské zprávy Švédského národního výboru pro prevenci kriminality mělo z 22 evropských zemí se srovnatelnými údaji za poslední čtyři roky více úmrtí střelnou zbraní na hlavu pouze Chorvatsko. Ještě na přelomu tisíciletí se přitom Švédsko řadilo ve stejném žebříčku mezi nejlepší státy.

Agentura Reuters před necelým měsícem ve své analýze uvedla, že v letošním roce už bylo ve Švédsku zastřeleno 44 lidí, tedy skoro stejně jako za celý loňský rok. Více než polovina letošních střeleb se odehrála mimo tři velká města - Stockholm, Göteborg a Malmö.

Původně uvolněná vládní imigrační politika se v posledních letech zpřísnila, problémy s kriminalitou v  přistěhovaleckých komunitách se tím ale nevyřešily. Politické názory mnoha obyvatel se v důsledku toho přibližují k výzvám, aby se vůči imigrantům a kriminálníkům obecně postupovalo rázně a tvrdě, jak žádají Švédští demokraté.

I když ve volbách uspějí, podle politologa Brunclíka je jejich přímý vstup strany do vlády velmi nepravděpodobný.

„Švédští demokraté jsou pro řadu občanů a stran stále zcela nepřijatelní. Spíše uvidíme sestavování menšinové vlády - což je pro Švédsko ostatně velmi typické - s nepřímou podporou dalších stran než to, aby byla tato pravicová populistická formace přijata za legitimního koaličního partnera,“ řekl politolog.