Článek
Ve Švédsku bylo nalezeno největší evropské ložisko kovů vzácných zemin, jež se používají při výrobě řady technologií od mobilních telefonů až po rakety, informovala stanice BBC. Na severu země u města Kiruna nalezla státní těžařská společnost LKAB přes milion tun oxidů těchto kovů.
V současnosti těžba vzácných zemin v Evropě neprobíhá a její zahájení by tak mohlo podle Stockholmu snížit závislost Evropské unie na Číně. Přibližně 98 procent surovin používaných v EU v roce 2021 odtamtud totiž bylo dovezeno.
Nález by rovněž mohl napomoci přechodu na ekologičtější ekonomiku vzhledem k očekávanému nárůstu poptávky po elektromobilech nebo větrných turbínách. Světové zásoby tvoří asi 120 milionů tun oxidu kovů vzácných zemin.
Do skupiny kovů vzácných zemin patří 17 nerostů, které se používají k výrobě řady výrobků a infrastruktury, jež jsou pro každodenní život stále důležitější. Do roku 2030 by poptávka po nich měla vzrůst asi pětinásobně, uvedla stanice. Jde převážně o prvky ze spodní části Mendělejevovy tabulky, konkrétně třeba neodym, praseodym, europium či terbium.
Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, magnetů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů k produkci energie z obnovitelných zdrojů, připomněla agentura ČTK.
Mohlo by vás zajímat
Řešení klimatické krize leží na dně oceánu, ale přesto ho řada velkých firem odmítá. Těžba kovů potřebných k výrobě baterií by totiž mohla zdevastovat životní prostředí. Jedna firma se toho nebojí a ukázala, jak na to.
„Lithium a vzácné zeminy budou brzy důležitější než ropa a plyn,“ uvedl loni komisař EU pro vnitřní trh Thierry Breton. Některé z prvků jsou taktéž nezbytné pro vojenské vybavení, jako jsou naváděcí systémy raket. Jiné pro výrobu běžné elektroniky. Jejich těžba je ovšem obtížná a potenciálně škodlivá pro životní prostředí.
Zahájení těžby v nově objeveném ložisku je nicméně zatím v nedohlednu. Suroviny se na trh nemusí dostat dříve než za deset až 15 let, uvedl generální ředitel těžební společnosti Jan Mostrom. Získat povolení trvá dlouho právě kvůli vyhodnocování rizik pro životní prostředí. Mostrom však vyzval úřady, aby proces urychlily, „aby se zajistila větší těžba tohoto typu suroviny v Evropě“.
Švédská ministryně energetiky Ebba Buschová na čtvrteční tiskové konferenci uvedla, že EU je v oblasti těchto materiálů „příliš závislá na jiných zemích“, a trvala na tom, že je nutná změna. „Elektrifikace, soběstačnost EU a nezávislost na Rusku a Číně začne v dole,“ pronesla.
