Článek
Ve sporu mezi Tureckem a Švédskem o rozšíření NATO hraje významnou roli i nezávislá švédská poslankyně kurdského původu Amineh Kakabavehová. Mezi výtkami, které adresoval Stockholmu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, bylo mimo jiné to, že ve švédském parlamentu zasedají teroristé. Erdogan nikoho jmenovitě nezmínil, Kakabavehová, která v mládí působila v kurdských milicích, nemá pochyby, že měl na mysli přímo ji, napsala dnes agentura AP. Odmítá ale, že byla v minulosti členkou Strany kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara označuje za teroristickou organizaci. Poslankyně, díky které nedávno přežil hlasování o nedůvěře kabinet premiérky Magdaleny Anderssonové, vstup do Severoatlantické aliance nepodporuje.
Kakabavehová, která se považuje za socialistku, patří ve Švédsku k silným hlasům na podporu práva na sebeurčení Kurdů a také ke kritikům prezidenta Erdogana. V parlamentu má tato poslankyně, která byla zvolena za Levicovou stranu, již později opustila, klíčovou roli. Díky jejímu hlasu minulý týden parlament nevyjádřil nedůvěru ministrovi vnitra a spravedlnosti Morganovi Johanssonovi, což by způsobilo pád vlády. Menšinový kabinet počítá s jejím hlasem pro prosazení státního rozpočtu.
Výměnou za podporu si poslankyně vymínila, že švédská vláda prohloubí vztahy s kurdskými silami na severu Sýrie. Tyto organizace Turecko považuje za spojence PKK a teroristické skupiny. Ankara v uplynulých týdnech ohlásila, že chystá v oblasti vojenskou operaci, jejímž cílem budou právě kurdské oddíly.
Současná situace vystavuje poslankyni tlaku ze strany podporovatelů turecké vlády i švédské krajní pravice. „Je to hrozná situace,“ řekla agentuře AP Kakabavehová, která tvrdí, že ale nechce sedět v koutě a litovat se. „Stojím za Švédskem a švédskými hodnotami,“ řekla poslankyně, které je známá také svou podporou práv žen v komunitách migrantů ve Švédsku.
Kakabavehová se narodila v chudé kurdské rodině v západním Íránu a v 80. letech, když jí bylo sotva 13 let, se přidala ke kurdským oddílům pešmergů. Ti bojovali proti teokratickému íránskému režimu i proti diktatuře Saddáma Husajna v Iráku. Poslankyně však popírá, že někdy byla členkou PKK. „Dokonce jsem je kritizovala,“ uvedla. V roce 1992 odešla do Švédska, kde získala politický azyl.
Podle Kakabavehové spor mezi Švédskem a Tureckem nakonec skončí nějakou zákulisní dohodou. Pokud by však Ankara vstup Švédska do Severoatlantické aliance zablokovala, tak by to poslankyni nemrzelo. Vstup do vojenského paktu Kakabavehová nepodporuje, protože tento krok podle ní oslabí schopnost Švédska prosazovat mír. „Jsem pro odzbrojení. Svět potřebuje více míru a diplomacie,“ řekla agentuře AP.
