Hlavní obsah

Ve Francii zatkli zakladatele Telegramu Pavla Durova

Foto: AOP.Press/Corbis, Getty Images

Pavel Durov na archivním snímku.

aktualizováno •

Francie Durova stíhá kvůli vážným zločinům, které souvisí s tím, že Telegram nespolupracuje při jejich vyšetřování. Francouzský zatykač vůči němu platí už delší dobu, není jasné, proč teď přijel do země.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zakladatel a ředitel sociální sítě a komunikační platformy Telegram Pavel Durov byl ve Francii zatčen, informovala o tom tamní televizní stanice TF1 s odkazem na své zdroje. Francouzské složky ho zatkly krátce poté, co jeho soukromé letadlo přistálo na letišti Le Bourget nedaleko Paříže.

Devětatřicetiletý podnikatel s francouzským a ruským občanstvím byl v doprovodu bodyguarda a jedné ženy. Do Francie přiletěl z Ázerbájdžánu.

Francouzská stanice píše, že tamní úřady na Durova vydaly zatykač, protože ho podezírají z podílu na obchodu s drogami, podvodech, zneužívání nezletilých a dalších závažných trestných činech. A to proto, že Telegram coby šifrovaná aplikace nedostatečně spolupracuje s úřady při vyšetřování těchto zločinů.

Francie podle TF1 zatykač vydala už v minulosti, ale vztahoval se jen na její území. „Dnes večer udělal hrubý omyl. Nevíme proč… Bylo to jenom mezipřistání? Každopádně je ve vazbě,“ řekl televizi zdroj blízký vyšetřování. Durov v posledních letech často cestoval, ale převážně se vyhýbal evropským státům.

Už v neděli by francouzské úřady měly proti Durovovi vznést oficiálně obvinění. „Pavel Durov jistě skončí ve vyšetřovací vazbě, to je jisté,“ řekl stanici zdroj. Úřady se podle něj obávají, že by mohl z Francie zase utéct.

Aplikaci Telegram díky jejímu šifrování používají často lidé žijící v nedemokratických režimech, rozšířená je například v Rusku nebo Íránu. Může sloužit k šíření protirežimních zpráv nebo ke svolávání protestů. Zároveň je ale lákavá pro zločince.

Klíčovou roli aplikace sehrává i během války na Ukrajině. Právě přes ni ruští i ukrajinští blogeři s dobrými zdroji uvnitř armád šíří informace o vývoji bojů. Ruští propagandisté ale také tvrdili, že armáda s pomocí Telegramu cílí své zbraně.

Letité tahanice v Rusku

V rodném Rusku se Durov dostal do sporů s režimem už v roce 2011, kdy zemi zasáhly masové demonstrace proti zmanipulovaným parlamentním volbám. Tehdy Durov coby šéf jiné sociální sítě VKontakte odmítl požadavek na odstranění účtů opozičních politiků.

O pár let později, kdy už většinový podíl ve VK kontrolovaly podnikatelské skupiny spřízněné s Putinem, odmítl poskytnout ruským bezpečnostním složkám údaje ukrajinských vzbouřenců proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi nebo zablokovat stránku ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.

Následovalo jeho odvolání z řídící funkce ve firmě a odchod z Ruska. Ještě tam ale vyvinuli s bratrem Telegram, který nakonec uspěl v globálním měřítku. Tentokrát už byl Pavel Durov obezřetný a do společnosti si nepustil ruské investory. Sídlo pro firmu si vybral v Dubaji.

Potížím s Kremlem se ale Durov nevyhnul ani v zahraničí.

Telegram a jeho konflikty v Rusku

Aplikace Telegram má během války na Ukrajině významnější roli než třeba Facebook. Její zakladatel Pavel Durov musel už vícekrát odolávat tlaku Moskvy.

V roce 2018 jeden z moskevských obvodních soudů rozhodl o zablokování přístupu k Telegramu na území Ruska kvůli tomu, že nepředal šifrovací klíče ruským bezpečnostním složkám. Šlo o nesplnění zákona, oficiálně namířeného proti teroristům, podle něhož musely všechny internetové společnosti působící v Rusku poskytnout úřadům informace potřebné k dekódování zpráv jejich uživatelů.

Snaha ruských úřadů o zablokování aplikace ale narazila na technické problémy. Pro ruské uživatele zůstal Telegram dostupný. Po necelých dvou letech Moskva od blokování ustoupila, když se firma navenek zavázala potírat „terorismus a extremismus“. Že by udělal Kremlu nějaké další ústupky, Durov vždy rozhodně popíral.

Doporučované