Článek
Francouzští hasiči dál neúnavně bojují s rozsáhlými lesními požáry na jihozápadě země. Ministr vnitra Laurent Nuňez označil intenzitu letošních požárů za bezprecedentní a vývoj ohně sužujícího department Gironde za nepředvídatelný.
Místní hasiči mluví o takzvané „ohnivé bouři“. Adam Thomitzek z Fakulty bezpečnostního inženýrství Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě v rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, jak ohnivá bouře vzniká.
Francouzští hasiči mluví o tom, že bojují s ohnivou bouří, která si sama vytváří silný vítr a blesky. Jak taková bouře vzniká?
Pojem „požární bouře“ nebo také „ohnivá bouře“ se používá někdy od druhé světové války. Je spojený s rozsáhlými požáry bombardovaných měst. Problém požární bouře je v tom, že je do jisté míry hodně podobná klasické bouřce. Vzniká díky vzestupnému proudu v atmosféře, kdy stoupá horký vzduch směrem ke stratosféře a dochází ke kondenzacím vzdušné vlhkosti a nabíjení. Zároveň velký proud horkého vzduchu způsobuje i velmi silný vítr, který přisunuje čerstvý vzduch do oblasti požáru.
V podstatě se k lesnímu požáru přidávají faktory bouře jako blesky a silný vítr, kvůli čemuž se to i rychleji šíří.
Ano, ale mezi klasickou bouří a tou požární je zásadní rozdíl. Zdrojem energie klasické bouřky je přehřátý vzduch například po horkém dni. U požární je zdrojem energie požár, nikoliv horký vzduch. Standardně bouřka trvá půl hodiny, déšť dopadne na terén, oblast se ochladí a bouřka ztratí zdroj energie. Zatímco požární bouře je v podstatě požárem živena nepřetržitě dál.
Les feux en Gironde et dans les Landes ont entraîné à ce stade au moins 141.000 évacuations depuis mercredi soir. Les autorités ont ordonné l’évacuation totale, par la route mais aussi par bateau, de la touristique presqu’île française du Cap-Ferret, près de Bordeaux. pic.twitter.com/u32PoIFaGW
— Le Figaro (@Le_Figaro) July 25, 2026
A nemůže ohnivou bouři zpomalit déšť?
Problémem je kondenzace. U normální bouřky nebo u jakéhokoliv mraku je způsobena drobnými částicemi prachu, mořské soli nebo bakterií, čímž vznikají takzvaná kondenzační jádra. Díky jejich relativně nízké hustotě poté dochází k tomu, že vznikají vcelku velké kapky, které mají šanci dopadnout až na zemi. U požární bouře se tohle neděje, protože kondenzační jádra jsou zastoupena prachem, popílkem, částicemi sazí, které vznikají při požáru.
Takže při ohnivé bouři neprší?
Tím, že je kondenzačních jader strašně moc, jsou vznikající kapky moc malé na to, aby dopadly až na zem. Takže ony se vlastně odpaří někde ve velké výšce. Z požární bouře tedy neprší, ale vznikají blesky. Blesky pak zapalují další oblasti a tím pádem se požár rozšiřuje a živí sám.
Jeden z hasičů to popsal jako ohnivý hurikán. Čím je pro hasiče specifický zásah proti takovému typu požáru?
Požár, který způsobí požární bouři, už není možné nějak zásadně uhasit. Tam už se skutečně dá jen snažit zabránit jeho rozšíření ke kritickým objektům. Například vytvářením proluk, kde se pomocí těžké techniky vytvoří pásy bez hořlavého materiálu. Ale hašení takhle rozsáhlého požáru už je nemožné a už není v lidských silách dopravit tam tolik vody. Nehledě na to, že třeba i létání poblíž požární bouře je pro leteckou techniku velmi obtížné a velmi rizikové.
Je vůbec nějak možné takové bouři předejít?
Předejít se tomu dá jedině tak, že se lokálně rozhořívající se požáry včas dostanou pod kontrolu, což je velice obtížné v případě současného počasí ve Francii, kdy se jedná o jednu vlnu veder za druhou. Terén je extrémně vysušený a zapalitelný.
