Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
/Od zvláštních zpravodajů v Sýrii/
V minulých dnech se sešel s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Oba muži diskutovali dvě hodiny o budoucí podobě Sýrie a Hajtám Málih předal Šarovi svůj desetibodový plán na vybudování nového právního řádu.
„Chceme vytvořit novou demokracii. Západ se soustředí jen na jednotlivé incidenty, ale nevidí to nejdůležitější – jak se vyrovnat se zločinci Asadova režimu,“ říká 94letý Hajtám Málih při setkání s reportéry Seznam Zpráv.
Slavný právník přebývá nyní v Damašku v hotelu: „Měl jsem třípatrovou vilu, kterou mi zcela zničili, stejně tak i moji kancelář,“ vysvětluje.
K politickým vězňům přistupovali jinak
Na začátku našeho setkání připomíná, že jako právník působí už 50 let, deset let z toho strávil v roli soudce. Poprvé zatčen byl už během studií na univerzitě v Damašku, kdy volal po nezávislém soudnictví, tehdy to ale bylo jen na tři týdny.
Soudcem se stal v roce 1958, o pět let později ale moc v zemi uchvátila strana Baas a zavedla výjimečný stav, který výrazně omezil lidská práva v zemi. Málih ho kritizoval, za což přišel nejdříve o post soudce i šéfa stavovské organizace, kterou baasisté zrušili. V kritice režimu ale pokračoval, v letech 1980 až 1987 byl proto vězněn.
„Zažil jsem různé druhy mučení, musím ale říct, že jsem byl přece jen v jiné pozici než obyčejní lidé, které režim věznil například ve vězení Sajdnájá. K nám jako politickým vězňům – já jsem byl známý právník – přistupovali odlišně,“ vysvětluje Málih, jak mohl dlouhá léta za mřížemi přežít. „Nebyl jsem ale odsouzen za žádný zločin, nepadl žádný rozsudek, a dokonce ani obvinění,“ připomíná.
Po propuštění začal spolupracovat s mezinárodní organizací Amnesty International a v roce 2001 založil Syrskou asociaci pro lidská práva. Po nástupu Bašára Asada napsal novému prezidentovi několik dopisů, v nichž ho žádal o demokratické reformy.
Ty ale nepřišly, místo nich se v roce 2009 dočkal dalšího zatčení za rozhovor, který poskytl opoziční televizi. Za „šíření lživých informací, které ovlivňují morálku národa“, byl odsouzen na tři roky do vězení. Za mřížemi strávil dva roky, poté byl propuštěn během amnestie. Amnesty International ho tehdy označila za „vězně svědomí“.
S vrahy jednat nebudeme
Když vypuklo v roce 2011 takzvané arabské jaro a Asad čelil masivním protestům, rozhodl se diktátor svolat národní konferenci za účasti významných právníků. Jedním z nich měl být i Hajtám Málih.
„S vrahy jednat nebudeme,“ vzkázal tehdy Málih Asadovi prostřednictvím prohlášení ve francouzském časopise Le Monde diplomatique. „Tehdy se rozhodli, že mě zabijí. Ve čtyři hodiny ráno jsem utekl z vlasti, k domu už mířilo komando tajné služby Muchabharát. Desátého července 2011 jsem se dostal do Německa,“ vzpomíná Málih na dramatický útěk.
Hajtám Málih při rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Během následné občanské války pokračoval ve svých aktivitách a o Asadovi v roce 2012 prohlásil, že ze Sýrie neodejde živý a že dopadne stejně jako libyjský diktátor Muammar Kaddáfí. Asad měl nicméně na rozdíl od Kaddáfího silného spojence v podobě Ruska, které mu letos v prosinci zajistilo azyl.
Když chtěl Hajtám Málih po Asadově pádu vystoupit s projevem v damašské Umajjovské mešitě, lidé z islamistické organizace Haját Tahrír aš-Šám, která teď vládne Sýrii, mu v tom zabránili. Nový syrský vůdce si na něj přesto čas udělal a jednal s ním o budoucím právním řádu osvobozené země.
Na otázku, co si myslí o faktu, že se ministrem spravedlnosti stal muž, který ve stejné funkci v provincii Idlib dohlížel na popravy žen obviněných z prostituce, odpovídá Málih jako právník: „Ministr není odpovědný za právní rozsudky, to je věc soudce a policie. Ministr je politická funkce, která má jiné úkoly.“
Málih poté zdůrazňuje, že pro Sýrii je teď největším úkolem vypořádat se se zločinci, kteří vraždili a mučili v asadovských věznicích, a těch jsou tisíce. Kdyby se tak nestalo, mohli by podle něj vzít spravedlnost do vlastních rukou sami Syřané a válka by pokračovala.
