Hlavní obsah

Vatikán blahořečil vyvražděnou polskou rodinu. Rodiče a jejich sedm dětí

Foto: Profimedia.cz

Portrét rodiny Ulmových vystavený během blahořečení nad pódiem.

Polská rodina Ulmových si jednu z největších katolických poct vysloužila statečností za druhé světové války, kdy ve svém domě schovávala osm Židů. Poprvé v historii byla blahořečena celá rodina.

Článek

V polské vsi Markowa se v neděli odehrála historická událost.

Vatikán zde blahořečil devítičlennou rodinu, jejíž příslušníky vyvraždili 24. března 1944 za druhé světové války němečtí nacisté. Ulmovi ukrývali ve svém domě osm židovských uprchlíků.

Jak informoval web DW, jde o historický milník. Kompletně celou rodinu blahořečila církev poprvé v historii. Blahořečení je posledním stupněm před svatořečením.

Manželé Józef a Wiktoria Ulmovi měli sedm dětí, všechny mladší osmi let a mezi nimi i čerstvě narozeného syna. Nacisté rodinu popravili 24. března 1944 společně s Židy, jež rodina ukrývala.

Církevní ceremonie se konala v samotné Markowe. Zúčastnilo se jí přes 30 tisíc lidí, včetně polského prezidenta Andrzeje Dudy a premiéra Mateusze Morawieckého. Prezident během projevu poděkoval katolické církvi, že „uznala historickou pravdu o utrpení Poláků a Židů pod nacistickou okupací za druhé světové války“.

Obřad vedl z pověření papeže Františka kardinál Marcello Semeraro. „Schvalujeme, aby od této chvíle ctihodní sluhové Boží, manželé Józef a Wiktoria Ulmovi, společně s jejich sedmi dětmi (…) mučedníci, kteří jako dobří samaritáni bez strachu přinesli nejvyšší oběť z lásky ke svým bratrům a přijali do svého domu ty, kteří strádali kvůli pronásledování, získali titul blahoslavení,“ četl během mše z dopisu papeže Františka.

Při mši v latině, kterou celebrovalo asi 1000 kněží a 80 biskupů, mezi nimi například primas polský Wojciech Polak, byl odkryt portrét rodiny a vedle něj relikviář s ostatky blahořečených.

Vatikán o blahořečení rodiny začal přemýšlet na konci minulého roku. Papež František při nedělní modlitbě Anděl Páně rodinu popsal jako „paprsek světla v temné období války a útlaku“.

Obřad byl výjimečný i tím, že novorozený syn Ulmových byl blahořečen i přes to, že ho nestihli pokřtít. Křest je přitom jednou z podmínek blahořečení.

Podle Vatikánu však novorozeně podstoupilo „křest krví“, když se narodilo během matčina mučednictví, informovala AP.

Józef a Wiktoria Ulmovi také dříve získali jednu z největších izraelských poct.

Židovský stát je uznal za „spravedlivé mezi národy“, což je pocta pro lidi nežidovského původu, jež pomáhali Židům během holokaustu.

Rodina má v rodném městě muzeum a den jejich smrti je v Polsku Dnem památky Poláků, kteří se snažili zachránit Židy během nacistické okupace země.

Vrchní polský rabín Michael Schudrich řekl, že událost, při které se připomíná statečnost Ulmových, „potřebujeme více my než oni, protože každý den v našem životě znamená volbu mezi dobrem a zlem“.

Rodinu Ulmových pravděpodobně udal Polák, který se chtěl zbavit židovských majitelů nemovitosti, jíž se sám zmocnil. Během druhé světové války byly zavražděny asi tři miliony polských Židů, což odpovídá zhruba polovině všech obětí holokaustu.

Doporučované