Článek
V izraelských ulicích denně tisíce lidí žádají konec války v Gaze, místo toho ale hrozí další ozbrojený konflikt.
Na severní hranici v posledních týdnech roste napětí mezi izraelskou armádou a šíitským hnutím Hizballáh, kvůli němuž už muselo domovy opustit na 54 tisíc izraelských a 93 tisíc libanonských civilistů.
„Narůstající agrese Hizballáhu nás přivádí na pokraj toho, co by mohlo být širší eskalací – takové, která by mohla mít ničivé následky pro Libanon a celý region,“ uvedl v prohlášení pro zahraniční média mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Od 7. října, kdy došlo k brutálnímu útoku teroristů z Hamásu na jih Izraele, podle něj libanonská teroristická skupina vypálila „na izraelské rodiny, domy a komunity přes 5000 raket; protitankových střel a výbušných dronů“.
V úterý večer pak izraelská armáda oznámila, že velitel Severního velitelství IDF Ori Gordin a šéf operačního ředitelství Oded Basiuk „schválili operační plány ofenzivy v Libanonu“.
Dosud největší eskalaci za poslední měsíce pak přinesl minulý týden. Izrael nejprve v úterý 11. června zabil Táliba Abdalláha, jednoho z nejvýše postavených velitelů Hizballáhu v jižním Libanonu. Armáda potvrdila, že šlo o útok na velitelské centrum hnutí, kde kromě výše zmíněného muže padli i další tři bojovníci.
O dalším dronovém útoku informovala v pondělí televize al-Arabíja – zabit byl velitel Muhammad Ahmad Ajjúb.
Jak Izrael chrání hranici
Hizballáh získal nové zbraně
Hizballáh nezvykle zveřejnil snímek padlého velitele, na němž je zachycen s dalším z velitelů, jehož Izrael zlikvidoval letos v lednu. V reakci pak hnutí na sever židovského státu vyslalo na 150 raket, které mířily na různé vojenské základny.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poté hrozil „velmi intenzivní akcí“, která by měla „obnovit bezpečnost na severu“. Tam by se na začátku července měli vrátit odsunutí civilisté, už dnes je ale jasné, že jejich nouzové ubytování bude muset vláda ještě prodloužit.
Navzdory výše popsanému nemá ani jedna ze stran zájem na eskalaci, alespoň podle politologa Jonathana Rynholda z Bar-Ilanovy univerzity. „Stále jednají způsobem, kterým se snaží eskalaci kontrolovat, aby nevypukla válka v plném rozsahu. Izrael i Hizballáh mají velký zájem na tom, aby k tomu nyní nedošlo,“ říká pro Seznam Zprávy. Připouští nicméně, že stačí chybný úsudek a situace se může změnit, stejně tak i při změně ve vládě.
Obdobný názor zastává i Džamál Vakím, historik a analytik z univerzity v Bejrútu. „Není pravděpodobné, že by došlo k úplné konfrontaci mezi Libanonem a Izraelem. Je pro to vícero důvodů včetně neschopnosti Izraele předvídat vojenské schopnosti Hizballáhu a také přání USA, aby se konflikt nerozšířil do Libanonu,“ reaguje na dotaz Seznam Zpráv.
Co se týče vojenských schopností hnutí Hizballáh, shodují se oba analytici na tom, že se výrazně zlepšily.
Jonathan Rynhold zmiňuje vojenské angažmá v Sýrii, které Hizballáhu pomohlo ve výcviku. Zároveň ale vidí i jeho omezení v tom, že nejsou jen proxy silou Íránu, ale také libanonským hnutím, a proto musí brát ohledy i na tamní situaci. „Jejich strategií je Izrael oslabovat a škodit, nijak ale nespěchají,“ popisuje.
Džamál Vakím upozorňuje na vylepšení zbraňového arzenálu: „V poslední době jsme byli svědky posílení a nárůstu síly Hizballáhu. Zejména se získáním raket dlouhého doletu, bezpilotních letounů a v poslední době i systému protivzdušné obrany proti izraelským bezpilotním letounům a stíhačkám.“
Izraelská armáda je připravena
Rynhold je názoru, že pokud by skutečně vypukla válka na další frontě, bude izraelská armáda vědět, co dělat. „Jsou připraveni. Vědí, co mají dělat. Hodně na to trénovali. A boje, které absolvovali v Gaze, jenom zlepší jejich chápání určitých typů konfliktů,“ argumentuje.
K vyostření situace může přispět i konec izraelského válečného kabinetu. Z něj před týdnem odešli bývalí šéfové armády Benny Ganc a Gadi Eisenkot, v neděli pak premiér Netanjahu členům Knesetu oznámil, že šestičlenný kabinet končí. V praxi to podle izraelských médií bude znamenat, že o citlivých válečných krocích se bude rozhodovat v menším kruhu.
Netanjahu přitom v poslední době čelí tlaku svých extremistických partnerů – ministra pro veřejnou bezpečnost Itamara Ben Gvira a ministra financí Becalela Smotriče –, aby se mohli více podílet na rozhodnutích, která se války týkají. Pokud by jim vyhověl, nepochybně by to ještě zhoršilo už tak napjaté vztahy se Spojenými státy a dalšími spojenci.
Co je Hizballáh
- Hizballáh (Alláhova strana) je militantní šíitské hnutí a politická strana v Libanonu, má své ministry ve vládě a poslance v libanonském parlamentu. Hizballáh je klíčovým spojencem Íránu i palestinského hnutí Hamás a zároveň nejmocnější vojenskou silou v Libanonu.
- Mnohé země včetně USA, Británie, Ligy arabských států a několika arabských zemí jej rovněž označují za teroristickou organizaci. Evropská unie zařadila na evropský seznam teroristických organizací pouze vojenské křídlo hnutí. Rusko považuje Hizballáh za legitimní společensko-politickou sílu Libanonu.
„Netanjahu se zbavil válečného kabinetu, protože jinak by do něj musel jmenovat Ben Gvira. A to, že ho jmenovat nechtěl, o něčem vypovídá. Vliv krajní pravice se sice zvýší, v čele je ale pořád Netanjahu a z vojensko-strategického hlediska nebude dělat, co chtějí oni. Bude opatrný,“ míní izraelský akademik.
Do Izraele (a poté do Libanonu) odletěl v pondělí zvláštní zmocněnec Bílého domu pro Blízký východ Amos Hochstein. Cílem jeho cesty je zmírnit napětí. Jednat o tom bude jak s představiteli izraelskými, tak i libanonskými. Jeho vliv na hnutí Hizballáh je ale podle zdrojů serveru Ynetnews jen omezený.
Politolog Jonathan Rynhold souhlasí s hojně rozšířeným názorem, že pokud by nastalo příměří v Pásmu Gazy, uklidnila by se situace i na severu země.
V případě, že by Hizballáh přestal s útoky na Izrael, bylo by pak podle něj pro Netanjahuovu vládu obtížné v eskalaci pokračovat, protože by to byla ona, kdo by ji inicioval. A něco takového si i kvůli podpoře USA, na níž vojensky závisí, nemůže dovolit.
