Hlavní obsah

Velmoci se perou o Súdán. Válka metastázuje, varuje expertka

Foto: SAF via AP, Profimedia.cz

Vojáci Súdánských ozbrojených sil (SAF) oslavují dobytí prezidentského paláce v Chartúmu.

Čím déle krvavý konflikt v třetí největší africké zemi trvá, tím větší roli v něm hrají cizí státy. Ať už jde o Spojené arabské emiráty, Saúdskou Arábii, Rusko, Etiopii nebo také Izrael.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Súdánská armáda dobyla ve středu mezinárodní letiště v Chartúmu, ve čtvrtek pak i celé město.

Pokračuje tak v úspěšné ofenzivě z předchozího týdne, kdy se jí podařilo ovládnout prezidentský palác, který dosud kontrolovaly milice označované jako Jednotky rychlé podpory (RSF).

Kholood Khairová, expertka na Súdán a zakladatelka think tanku Confluence Advisory, odhadovala ústup RSF z Chartúmu už po dobytí prezidentského paláce

„Ukazuje se, že RSF, které byly v oblasti paláce silně přítomné, se nyní fakticky rozpadla obranná linie a že Súdánské ozbrojené síly (SAF) budou pravděpodobně schopny velmi brzy obsadit mnohem větší území v Chartúmu,“ řekla Seznam Zprávám.

Zásobovací trasy přes Nil

Politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd UK doplnil, že dobytí Chartúmu súdánské armádě umožní zajistit si pozice na východním břehu řeky, jelikož by dokázala ovládat klíčové mosty přes její povodí.

„I z toho důvodu vidíme eskalaci bezpečnostní situace v Jižním Súdánu, kde se ve velké míře bojuje právě o zásobovací trasy přes Nil. Dobytí hlavního města je navíc velmi významné pro ambice generála Burhána být vnímán jako legitimní vůdce státu,“ popsal. Zmínil armádního vůdce Abdala Fattáha Burhána, který se chopil moci po pádu režimu Umara Bašíra v roce 2019.

Foto: SZ - René Šimon

Kdo kde vládne v Súdánu.

Lidskoprávní organizace upozorňují na válečné zločiny, kterých se dopouštějí jak milice RSF, tak i armáda. Například ve středu popisovali svědci letecký útok súdánské armády na trh v oblasti severního Dárfúru, kde přišly o život desítky lidí.

„Toto záměrné cílení na civilisty představuje systematický válečný zločin a flagrantní porušení mezinárodního humanitárního práva,“ uvedla síť právníků Emergency Lawyers, jež monitoruje zločiny obou válčících stran.

V poslední době se zdá, že v Súdánu přibývá vraždění civilistů dle etnického klíče a také sexuální násilí. „Válka v Súdánu je jako rakovina. Metastázovala,“ uvedla Kholood Khairová, dle níž vše začalo jako konflikt bezpečnostních složek státu, ale později se rozšířil do různých částí země a „nasál“ různé etnické skupiny, mezi nimiž se zvyšuje míra nepřátelství.

I když odborníci častěji popisují válečné zločiny RSF vedených generálem Muhammadem Hamdanem Dagalem, není dle expertky dobré podporovat ani súdánskou armádu. „Není pravděpodobné, že by Západ podpořil Burhána, protože má blízko k Rusku a Íránu. SAF navíc netvoří jednotný tábor, jsou tam i různé džihádistické skupiny nebo skupina Súdánský štít vedená Kekalem, který přeběhl od RSF,“ popsala Khairová.

Milice měly izraelský špionážní software

Oba odborníci se pak shodují v tom, že v krvavé válce jsou klíčoví zahraniční aktéři, jejichž význam se navíc s postupujícím časem zvyšuje.

„Čím déle válka trvá, tím více cizí státy určují, co se stane. RSF byly na začátku války schopné zabrat velké území, protože mají přátele v Abú Dhabí, kteří jim poskytli zbraně. Ty si opatřili z různých míst, včetně Srbska nebo Číny. Objevily se také zprávy o tom, že měly k dispozici špionážní software od Izraelců. Uvědomte si, že Spojené arabské emiráty mají k Izraeli blízko,“ vysvětlila Khairová.

+6

Dagalovým milicím také pomáhá Rusko, které dodávalo bojovníky z Vagnerovy skupiny, Írán pak posílal drony. Súdánským ozbrojeným silám - druhé straně konfliktu - pak dodávkami zbraní pomáhají Egypt, Katar a Saúdská Arábie. Právě tyto země stojí dle Khairové za naverbováním různých milicí a džihádistických skupin, o které se nyní vojsko generála Burhána opírá.

„Pro všechny tyto země ale není Súdán vůbec důležitý, berou ho jako součást geostrategické skládačky. Súdán leží v oblasti Sahelu, jižně od Egypta, u Rudého moře, je v Africkém rohu, je to také velká země. Z geostrategického hlediska je důležité politicky ovládat Chartúm nebo mít v něm vliv, i kvůli těžbě zlata a orné půdě,“ vyjmenovala expertka faktory, které hrají v mezinárodní podpoře válčících stran roli.

Konflikt v Súdánu je také proxy bojištěm mezi regionálními rivaly: o vliv v Africe soupeří Egypt a Etiopie, ale také Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty.

Šachová partie kolem Rudého moře

Doslova šachová partie se dle Khairové odehrává okolo Rudého moře: „Rusko a Írán u něj chtějí mít vojenskou základnu, Egypt to naopak nechce. Egypt a Saúdská Arábie nechtějí, aby se moře militarizovalo a přejí si, aby zůstalo jen obchodní zónou, nikoli vojenskou.“

V případě některých zemí dochází dokonce i k tomu, že mají zájem podporovat obě válčící strany.

Jde zejména o Rusko. „Stejně jako řada jiných zemí má zájmy na obou stranách - jak s RSF, tak i s SAF. Rusko vnímá Súdán jako zemi s více sférami geostrategického významu. SAF je důležitá pro ruské zájmy u Rudého moře, protože kontroluje východní část Súdánu. RSF jsou pak důležité pro zájmy v sahelském regionu. RSF totiž nejsou přítomné jen v Dárfúru, ale i v dalších okolních zemích,“ přiblížila Khairová.

Podobně je na tom i Izrael, který má jednak vazby na velitele SAF, generála Burhána, s nímž podepsal Abrahámovské mírové dohody, zároveň ale i na milice RSF kvůli jejich spojení s další partnerskou zemí Izraele, Spojenými arabskými emiráty.

Kromě výše zmíněného rozšíření války na celou zemi už konflikt výrazně ovlivňuje země sousední. „Uprchlíci, kteří odešli, a jsou to miliony lidí, zamířili do Jižního Súdánu. A Jižní Súdán je chudá země, která získává 60 % prosa a čiroku ze Súdánu. A válka v Súdánu a s ní spojený pokles zemědělské produkce bude mít okamžitý dopad na Jižní Súdán. Navíc byly narušeny ropovody vedoucí z Jižního Súdánu přes Súdán do přístavu Port Súdán,“ vysvětlila Khairová.

Zatímco výše zmíněné blízkovýchodní a africké mocnosti se ve válce silně angažují, Západ jakoby nezajímala a děsivé zprávy o genocidě a válečných zločinech zůstávají jen v tiskových materiálech lidskoprávních organizací.

„Žádné výrazné aktivity (Západu) jsem nezaznamenal. Súdánská armáda se na masakrech také podílí, není tak logickým partnerem. Pro Západ jde o konflikt nižšího významu, kde má limitované cíle a možnosti jak zasáhnout. Jelikož je pozornost upřena primárně jinam, Súdán zůstává mimo nějaké efektivní zapojení,“ konstatoval Bohumil Doboš.

Doporučované