Článek
Tak úspěšné volby nezažili jordánští islamisté dlouhých 35 let. Strana Fronta islámské akce (IAF), která je odnoží jordánského Muslimského bratrstva, získala 31 z celkových 138 parlamentních křesel.
„Jordánský lid nám dal svou důvěru tím, že pro nás hlasoval,“ řekl agentuře Reuters šéf partaje Vaíl Sakká s tím, že se nyní zvýší odpovědnost strany vůči národu a občanům.
Islamisté se sice stali nejsilnější stranou v parlamentu, v něm ale straníci tvoří jen menšinu. Jordánský systém totiž dává zástupcům politických stran jen 41 křesel, zbytek tvoří králi naklonění kmenoví lídři a dvanáct křesel je rezervováno pro představitele náboženských a národnostních menšin.
Odpor proti izraelské invazi do Pásma Gazy byl pro stranu hlavním tématem voleb. Fronta islámské akce má v programu také vypovězení mírové smlouvy s Izraelem a před volbami organizovala shromáždění na podporu palestinského teroristického hnutí Hamás.
Muslimské bratrstvo v zemi není - na rozdíl například od Egypta - zakázáno. V Jordánsku žije velké množství Palestinců a veřejnost vnímá izraelské počínání v Gaze velmi kriticky. Protiizraelské demonstrace tak nejspíš islamistům ve volbách výrazně pomohly.
Vůdce Muslimského bratrstva v Jordánsku Murad Adajláh řekl, že volby odrážejí touhu lidí po změně a že pro IAF nehlasovali jen islamisté, ale i lidé, kteří jsou nespokojení s dosavadním vývojem.
Jak zemřela Aysenur Eygiová
Přečtěte si o násilné smrti americko-turecké aktivistky na Západním břehu Jordánu:
Ventil pro veřejný hněv
Rozhodující pravomoci má v Jordánsku král Abdalláh, který může rozpustit parlament i odvolat vládu. Poslanci pak mají důležitou funkci při schvalování zákonů a zajišťují také legitimitu režimu. Navzdory výraznému úspěchu islamistů se ale experti žádného velkého posunu monarchie, jež patří k nejspolehlivějším spojencům Západu v regionu, neobávají.
„Je to výsledek, se kterým bude vláda v zásadě spokojená,“ citoval deník The New York Times Neila Quilliama, experta na jordánskou politiku z think tanku Chatham House v Londýně.
Quilliam popsal hlasování jako jakýsi ventil pro veřejný hněv kvůli izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kde byly zabity desítky tisíc lidí. „Systém je dostatečně flexibilní, aby umožnil volby a umožnil islamistům mít hlas,“ řekl.
Král Abdalláh popsal utrpení lidí v Gaze jako nesnesitelné, vyzval k ukončení války a vyslovil se pro vznik palestinského státu po boku Izraele. V dubnu se pak Jordánsko připojilo ke Spojeným státům a dalším spojencům v ochraně izraelského nebe před drony a raketami vypálenými Íránem.
Pohled Jordánců na válku v Gaze přiblížil Seznam Zprávám český humanitární pracovník, který v zemi dlouhodobě žije, nepřál si ale uvést své jméno: „Z prvotní kolektivní zloby se spíše stalo kolektivní zklamání, bezmoc, žal a frustrace ze (teď se pokusím pojmenovat kolektivním prizmatem mého stávajícího okolí) ‚západního rasismu, který jednoznačně svou izraelskou podporou v Gaze dává najevo, že vyvražďování arabských (ať již muslimských, nebo křesťanských) žen a dětí je v pořádku, tedy že tyto životy jsou méněcenné.‘ A vláda, policie atd. dokazaly velmi schopně přesvědčit zklamanou populaci, že jsou všichni na stejné straně, tj. že pokud zloba, je ji třeba směřovat ven z Jordánska (a přenést z ulice na sociální sítě).“
Sobotní volby provázela velice nízká účast - k urnám přišlo jen 32 procent voličů. K větší atraktivitě hlasování nepomohla ani volební reforma, kterou se panovník snažil o větší demokratizaci režimu a která navýšila počet stranických zástupců ve sněmu.
I nadále nicméně platí, že o zahraniční politice rozhoduje král, volby mají tedy jen omezený vliv. Úspěch islamistů ale ukazuje dlouhodobou nespokojenost Jordánců, a to i v ekonomické oblasti. Země je vysoce zadlužená a s nezaměstnaností se potýká pětina obyvatelstva.
