Válka přetéká z Ukrajiny na Západ, nebezpečných incidentů přibývá

„Zachovejte klid! Ukryjte se ve sklepích nebo v krytech civilní ochrany. Pokud je nemáte k dispozici, zůstaňte uvnitř domu, daleko od oken a vnějších zdí.“ Takovýto vzkaz dostali před pár dny lidé na své mobilní telefony jako varování před „možností padajících předmětů z okolního vzdušného prostoru“. Řeč není o obyvatelích Ukrajiny nebo Ruska, ale členského státu Severoatlantické aliance, Rumunska.

Na rumunské území sousedící s Ukrajinou už totiž třikrát dopadly trosky dronů, které zřejmě Rusové použili k útokům na ukrajinské přístavy na Dunaji. Rumunsko nejdřív přítomnost fragmentů ruských dronů odmítalo, později ale jejich dopad přiznalo. Nyní celou záležitost vyšetřují rumunské úřady. Na hranice Rumuni vyslali šest stovek vojáků a aktivovali protivzdušnou obranu.

„V případě prvních dvou dronů, které spadly poblíž obce Plauru, armádní vyšetřování dosud nenašlo žádné stopy po výbušných materiálech v místech havárií, ani žádné stopy po explozích na rumunském území. Je pravděpodobné, že drony nebyly ozbrojené, i když verdikt zatím nepadl,“ napsal Seznam Zprávám Ovidiu Raetchi, bývalý poslanec a prezident Euroatlantického centra pro odolnost.

Mluvčí rumunského ministerstva obrany Constantin Spînu navíc přiznal, že drony Šáhid na Ukrajině často operují ve výšce pod 100 metrů a že v těchto hladinách mají i výkonné moderní radary problémy s jejich zachycením kvůli krajinným nerovnostem a dalším faktorům.

Opačný názor vyslovil Jamie Shea, bývalý vysoký úředník a mluvčí NATO. „S pomocí NATO a vlastních systémů by Rumunsko mohlo tyto drony sestřelit, zejména íránské šáhidy, které nejsou příliš rychlé a jsou poměrně velké, takže je lze zaměřovat,“ řekl v rozhovoru pro Channel 24. Zároveň dal ale najevo, že vše závisí na vnímání incidentu jako úmyslného útoku, a ne nehody. A jak rumunské úřady, tak i NATO mluví o tom, že neexistují žádné důvody si myslet, že by šlo o úmyslný útok na Rumunsko ze strany Ruska.

Spojení článku 5 s úmyslným útokem potvrzuje i český velvyslanec při NATO Jakub Landovský: „Nikdo se nemusí bát, že bychom na základě podobných incidentů, jako byly pády dronů v Rumunsku, dospěli k rozhodnutí podle článku pět. To je nesmírně daleko a vývoj k tomu nesměřuje. Jádrem článku pět a předchozích konzultací (čl. 4), kdy členský stát žádá o spuštění kolektivní obrany, je úmyslný ozbrojený útok na alianční území. Úmysl zde chybí,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Přesto jsou podobné incidenty potenciálně velmi nebezpečné, jak upozornil při nedávné návštěvě USA finský prezident Sauli Niinisto: „Jsme ve velmi citlivé situaci. I malé záležitosti mohou věci hodně změnit, a to bohužel k horšímu. To je riziko takovéto rozsáhlé války,“ okomentoval pády dronů na rumunské území. „Riziko, že by mohly být použity jaderné zbraně, je obrovské.“ citoval ho deník The New York Times.

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rumuni žijící v blízkosti ukrajinských přístavů, které se staly po kolapsu obilné dohody dalším terčem ruských útoků, se v poslední době přestali cítit bezpečně. „Když v noci kvílí sirény, měli byste očekávat, že přiletí drony,“ řekla agentuře AFP Costica Tanaseová, obyvatelka Plauru na ukrajinsko-rumunské hranici.

„Když se přiblíží dron, chvěje se to jako zemětřesení,“ doplnil ji 70letý farmář Gheorghe Puflea.

Rumunské úřady už proto postavily provizorní přístřešky, v nichž se mohou lidé před padajícími fragmenty dronů ukrýt. Betonové kryty jsou deset metrů dlouhé, dva metry široké a 1,5 metru vysoké. Uklidnit lidi se snažil i premiér Marcel Ciolacu: „Nikdo na nás neútočí, lidi! Uklidněme nervy obyvatelstva, jinak se všichni zblázníme. Máme jen nějaké trosky z dronu, který zasáhla ukrajinská armáda,“ prohlásil.

Rumunské ministerstvo obrany navíc minulý čtvrtek zakázalo pilotovaným a bezpilotním letadlům létat do 30 kilometrů od hranic s Ukrajinou ve výšce menší než 4000 metrů.

Velvyslanec Landovský připouští v této souvislosti i možnost zřízení bezletové zóny. „Neměla by ale přesahovat rumunskou státní hranici, protože jinak by to už byl zásah do konfliktu. Vynucování zóny na ukrajinském území při střetech s Ruskem by už Alianci tlačilo k nechtěné eskalaci. I v tomto případě musí jít nejdříve o rumunské rozhodnutí,“ připomíná. Aliance podle něj nemá vlastní systémy protivzdušné obrany, pouze spojence, kteří jsou tyto systémy schopni spojit do jednoho velkého.

Další opatření směřuje do budoucnosti. Deník Adevarul informoval, že rumunská vláda má v reakci na ruské útoky zájem o pořízení protiletadlových systémů krátkého a velmi krátkého dosahu. Řešením by podle zdrojů listu byla společná akvizice bojem osvědčených systémů Mistral 3 poslední generace, které vyrábí evropský gigant MBDA. Při návštěvě USA to potvrdil i jeden z úředníků ministerstva obrany.

V současné době je součástí programu společného zadávání zakázek pět zemí: Francie, Belgie, Maďarsko, Estonsko a Kypr. K nim se už přidal další stát, jehož název zatím MBDA tají, sedmým účastníkem pak může být i Rumunsko. Firma již jeho zájem potvrdila. Pokud Rumunsko skutečně vstoupí do tohoto společného nákupu, bude těžit z rychlých dodávek Mistralů 3. V roce 2024 MBDA očekává, že se výroba těchto systémů zdvojnásobí.

Ruská invaze na Ukrajině přímo ovlivňuje i přímého souseda České republiky. Loni v listopadu zemřeli v Polsku dva muži poté, co vesnici Przewodów u hranic s Ukrajinou zasáhla raketa. Tragédie tehdy zalarmovala NATO a vzbudila i mezinárodní poprask.

Polská strana nakonec oznámila, že smrt dvou Poláků způsobila zbloudilá ukrajinská obranná střela vypálená ze systému S-300 ve Lvovské oblasti při mohutném ruském raketovém útoku.

Jen o měsíc později zhruba 400 kilometrů do polského vnitrozemí doletěla ruská raketa Ch-55 schopná nést i jadernou hlavici. Celá věc ale vyšla najevo až po pěti měsících, kdy trosky střely náhodou našla v lese nedaleko města Bydhošť jezdkyně na koni.

Záhy vypukl komunikační chaos. Polské ozbrojené síly uvedly, že loni v prosinci o objektu letícím z Běloruska věděly, a dokonce k němu startovaly stíhačky. Kvůli špatnému počasí ale ztratily kontakt a raketu po dopadu nenašel ani pátrací vrtulník. Překvapeně ovšem vypadala polská vláda, k níž se údajně informace nedostala.

„Šlo o raketu s nefunkční hlavicí z betonu, ale jedná se o velice rychlý typ Ch-55, který je schopný nést konvenční i nekonvenční bojovou hlavici. Betonová hlavice slouží k vyvážení a raketa má za cíl zahlcení ukrajinské protivzdušné obrany. Tyto rakety je velmi těžké zachytit a prostředků proti nim je velmi málo,“ komentoval incident český velvyslanec při NATO Jakub Landovský.

Kauza s raketou každopádně poškodila image polské armády a způsobila i konflikt mezi vládnoucími politiky a velením vojska, který hasil až prezident Andrzej Duda. Kritiku kvůli nedostatečné reakci vyvolala i událost ze začátku srpna, kdy nad vesnicí Bělověž u běloruských hranic přeletěly dva běloruské bojové vrtulníky.

V lesích se dál hledají i trosky pravděpodobně pozorovacího balónu, jenž nad Polsko vletěl v polovině května z Běloruska. Do vzduchu kvůli němu vystartovala dvě polská letadla Mig-29 a poté dva letouny F-16.

Věc tehdy komentoval prezident Andrzej Duda, podle nějž k takové události nedošlo nad Polskem několik desítek let. Vynutilo si to proto prověření fungování „nastavených procedur“. „Objevují se situace, kdy se ty postupy spouštějí de facto poprvé,“ řekl na jaře Duda.

Důsledky války na Ukrajině pociťuje i sousední Bulharsko, na jehož pobřeží nalezl místní občan dron, který měl k sobě připevněné výbušné zařízení. Dron byl nalezen asi 40 kilometrů od rumunských hranic, s největší pravděpodobností spadl do moře a vlny ho vyplavily na břeh. Šlo nejspíš o průzkumný dron, jeho původ nyní zkoumají bulharské úřady. Policie uzavřela oblast u obce Tyulenovo, aby zabránila případné nehodě. Zařízení však nevybuchlo.

Hrozbu nejen ze vzduchu, ale i z moře cítí i Rumunsko. V létě tam totiž u mola v letovisku Costinesti vybuchla námořní mina. „Velkou novinkou konfliktu je používání rychlých bezpilotních lodí naplněných výbušninou. Více se řeší situace ve vojenském prostoru, ale ve vojenských kruzích se samozřejmě řeší i tento problém,“ řekl k této hrozbě velvyslanec Landovský.

A řešit se bude muset nejspíš čím dál víc: ve středu došlo k dalšímu incidentu, kdy u rumunského pobřeží došlo k výbuchu lodi plující pod vlajkou Toga a vezoucí ukrajinské obilí. Výbuch úřady vyšetřují, podle prvních zpráv je ale pravděpodobné, že se střetla s námořní minou.