Článek
Rusko začalo svou rozšířenou invazi na Ukrajinu přesně před dvěma lety. Generální tajemník OSN António Guterres proto vyzval Rusko, aby okamžitě ukončilo válku a stáhlo se z Ukrajiny. K apelu se přidalo více než 50 států, informuje agentura DPA. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes vyzval Ukrajinu a její spojence, aby po dvou letech ruské invaze neztráceli naději, píše AFP.
Sám ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že Ukrajina zvítězí. V projevu ke druhému výročí zahájení války s Ruskem zdůraznil, že ruská agrese musí skončit podle ukrajinských podmínek.
„Každý normální člověk chce, aby válka skončila. Ale nikdo z nás nedovolí, aby skončila i naše země. Proto ke slovům o ukončení války vždy dodáváme: za našich podmínek. Proto se slovem mír vždy zní: spravedlivý. Proto vždy v historii bude vedle Ukrajiny i výraz nezávislá. Pojďme za to bojovat. Vyhrajeme. Bude to nejlepší den našeho života,“ řekl Zelenskyj.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes také představil společné prohlášení desítek zemí . „Znovu vznášíme náš požadavek na Rusko, aby zastavilo svou agresivní válku proti Ukrajině,“ řekl. Rusko by podle prohlášení mělo především zajistit „úplné, okamžité a bezpodmínečné stažení“ všech svých sil z mezinárodně uznaného ukrajinského území.
Světoví politici reagují na dva roky války
„Je nejvyšší čas na mír - spravedlivý mír založený na Chartě OSN, mezinárodním právu a rezolucích Valného shromáždění,“ prohlásil zase Guterres před Radou bezpečnosti OSN. Zdůraznil také, že musí být vyšetřeny četné válečné zločiny, zejména ty spáchané ruskými ozbrojenými silami. Odpovědné osoby musí stanout před soudem.
K průběhu války se dnes vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda. Ujistil o podpoře Ukrajiny a varoval, že v nebezpečné době je nezbytné posilovat armádu, což Polsko dělá. Na Ukrajině se podle slovenské prezidentky Čaputové bojuje i za respekt ke státní suverenitě. Premiér Fico řekl, že Rusko nelze vojensky porazit.
Ukrajinskému lidu dnes vzdal hold i britský král Karel III.: „Jejich odhodlání a síla jsou stále inspirující. Navzdory obrovskému strádání a bolesti, které jim byly způsobeny, Ukrajinci nadále prokazují hrdinství, s nímž si je svět tak úzce spojuje,“ řekl.
Evropští lídři na Ukrajině
Při příležitosti druhého výročí začátku ruské invaze dnes do Kyjeva přijela například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Není ale jediná, italská premiérka Giorgia Meloniová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau, aby vyjádřili solidaritu Ukrajině při příležitosti druhého výročí ruské invaze, která zemi stála desítky tisíc životů a zpustošila ukrajinskou ekonomiku. Trudeau a Meloniová se Zelenským podepsali bilaterální dohody o ukrajinsko-italské a ukrajinsko-kanadské bezpečnostní spolupráci.
Dohoda s Itálií podle Zelenského předpokládá „pevný základ pro dlouhodobé bezpečnostní partnerství“ mezi oběma zeměmi, podrobněji ale ukrajinský lídr smlouvu nepřiblížil. Bilaterální bezpečnostní dohody Ukrajina v nedávné době uzavřela také s Británií, Francií, Německem a Dánskem.
Návštěva má zdůraznit odhodlání Západu pomoci Ukrajině. Šéfka EK po příjezdu do Kyjeva uvedla, že přijela na oslavu mimořádného odporu ukrajinského lidu proti agresi. „Více než kdy jindy pevně stojíme při Ukrajině. Finančně, ekonomicky, vojensky, morálně. Dokud nebude země konečně svobodná,“ napsala von der Leyenová na sociální síti X.
„Věříme, že Ukrajina bojuje také za naši svobodu a za naše národní zájmy,“ řekla novinářům italská premiérka Giorgia Meloniová, která je v Kyjevě podobně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a ministerští předsedové Belgie a Kanady Alexander De Croo a Justin Trudeau. Do ukrajinské metropole na druhé výročí války přijel i bývalý britský premiér Boris Johnson.
Očekává se, že Meloniová a Trudeau podepíší se Zelenským bezpečnostní dohody, obdobné jako jsou již uzavřené dohody s Francií a Německem v hodnotě miliard dolarů. Zásadní pomoc pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů – asi 1,4 bilionu korun – kterou přislíbil americký prezident Joe Biden, nicméně blokují republikáni v Kongresu. Ten na síti X apeloval na Sněmovnu reprezentantů, aby další balíček pomocí pro Ukrajinu schválila.
Čtveřice představitelů uctila památku padlých ukrajinských vojáků. Zelenskyj bude dnes na dálku jednat i s vůdci skupiny vyspělých států G7, jejímiž členy jsou Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo a USA.
Dva roky války
Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 vojensky přepadlo Ukrajinu, bezprostředně po projevu prezidenta Putina, ve kterém oznámil „speciální vojenskou operaci“. Rusko očekávalo rychlé vítězství, boje však stále trvají.
Materiály věnované válce na Ukrajině najdete zde.
Na Ukrajinu míří také předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer, který povede politická jednání a zúčastní se vzpomínkových a dalších akcí v souvislosti s výročím ruské invaze.
U příležitosti dnešního druhého výročí ruské invaze na Ukrajinu se v řadě měst budou konat shromáždění na podporu Ukrajiny. Plány na demonstrace nebo pochody solidarity jsou hlášeny z Berlína, Varšavy, Paříže nebo Bělehradu. Konat se budou také v Česku.
Premiér Petr Fiala dnes ve svém prohlášení označil ruský režim za „zrůdný“. Poté připomněl, že pokud Ukrajina padne, Rusko by zřejmě pokračovalo se svou agresí dál. „Všichni chceme mír. A právě proto se nesmíme bát postavit těm, kteří mír ohrožují,“ řekl.
Dva roky války připravily o život nebo zmrzačily tisíce ukrajinských civilistů a miliony ukrajinských obyvatel vyhnaly z domovů. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva k závěru loňského roku evidoval nejméně 10 tisíc úmrtí civilistů a 18,5 tisíce zraněných od začátku války, skutečný počet obětí však bude ještě mnohem vyšší. Rusové za dva roky války zabili 528 dětí, 1230 zranili a 19 tisíc odvlekli. Více než dva miliony dětí uprchly před válkou do ciziny, uvedla první dáma Ukrajiny Olena Zelenská.
