Ukrajina vydala zatykač na exprezidenta Janukovyče, čelí obvinění z vlastizrady

Rusko násilně odvezlo na své území 1,4 milionu Ukrajinců, řekla podle agentury Interfax kyjevská ombudsmanka pro lidská práva Ljudmyla Denisovová. Existují „přesvědčivé důkazy“, že Rusko tyto deportace připravilo předem a že počítalo s deportací více než dvou milionů Ukrajinců, dodala.

Na konci minulého měsíce ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že z Ukrajiny do Ruska byl „evakuován“ více než milion lidí.

Starosta Charkova oznámil, že město tento týden obnoví provoz metra poté, co byl podzemní systém používán měsíce k úkrytu civilistů, uvádí CNN .

„Všechny linky budou spuštěny,“ řekl starosta Ihor Terechov v televizním projevu s tím, že vlaky nebudou jezdit tak často jako před invazí. „Depo metra bylo poškozeno během bombardování a ostřelování, takže intervaly budou delší,“ dodal starosta.

Před ruským konzulátem v nejlidnatějším brazilském městě byla nalezena atrapa granátu, uvedl brazilský zpravodajský web Globo.

Policisté ze speciální jednotky, kteří byli na místo během noci přivoláni, potvrdili, že šlo o atrapu, uvedl zpravodajský web. Kdo by mohl být za zařízení zodpovědný, zatím není známo.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro odůvodnil své rozhodnutí zachovat „neutrální postoj“ k rusko-ukrajinskému konfliktu odkazem na silné obchodní vazby Ruska s Brazílií. Brazilská média ho obviňují z „chvály“ a „soucitných“ prohlášení o ruském vůdci Vladimiru Putinovi.

Jednotka z Dálného východu, která terorizovala ukrajinskou Buču, je známá i šikanou ve svých řadách. Ukrajina už zná jméno vojenského útvaru, který stojí za vraždami civilistů na kyjevském předměstí.

Česká republika nedávno věnovala ukrajinské armádě bojové helikoptéry, tanky a raketové systémy, řekl dnes americký ministr obrany Lloyd Austin na tiskové konferenci po virtuálním setkání se zástupci spřízněných zemí, na němž se jednalo o další vojenské pomoci Ukrajině. ČTK se snaží získat vyjádření českého Ministerstva obrany, které v minulosti nechtělo dodávky vojenského vybavení na Ukrajinu specifikovat.

Asi 20 zemí se zavázalo poskytnout další zbraně ukrajinské armádě, řekl po setkání s představiteli skupiny spřízněných států šéf Pentagonu Lloyd Austin. Mezi zeměmi, které slíbily novou pomoc, je podle něj Itálie, Dánsko, Řecko, Norsko a Polsko.

„Dnešní setkání bylo velmi dobré,“ řekl Austin o virtuální schůzce skupiny, která se poprvé sešla na Austinovo pozvání ke konci dubna na americké základně Ramstein v Německu. „Mnoho zemí daruje dělostřeleckou munici, systémy pobřežní obrany, tanky a další obrněná vozidla, která jsou (pro ukrajinskou armádu) nepostradatelná,“ dodal americký ministr obrany.

„Každý tady chápe, co je v této válce v sázce,“ poznamenal.

Ukrajinský soud dnes vydal zatykač na bývalého prezidenta Viktora Janukovyče, který byl v nepřítomnosti obviněn z vlastizrady. Informovala o tom agentura Reuters. Obvinění souvisí s dohodou, kterou Janukovyč v roce 2010 podepsal a která prodloužila ruský pronájem námořních zařízení na Krymu. Dohoda, na Ukrajině obecně známá jako Charkovská smlouva, umožnila Rusku ponechat v krymském přístavu Sevastopol svou Černomořskou flotilu.

Janukovyč, který v roce 2014 uprchl do Ruska po hromadných protestech, už byl v nepřítomnosti odsouzen k 13 letům vězení za vlastizradu. Tento případ byl spojený s dopisem, který prvního března 2014 poslal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a ve kterém ho žádal, aby k obnovení pořádku na Ukrajině použil ruské armádní a policejní síly.

Agentura Reuters uvedla, že se jí nepodařilo s Janukovyčem spojit, aby se k záležitosti vyjádřil. Dříve jakákoli obvinění, která proti němu byla vznesena, odmítal.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktová uvedla, že v pondělí bylo vyšetřováno asi 13 000 případů údajných ruských válečných zločinů.

Venediktová na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedla, že 48 dalších ruských vojáků bude čelit soudnímu stíhání kvůli válečným zločinům poté, co kyjevský soud odsoudil Vadima Šišimarina k doživotnímu vězení za zabití 62letého neozbrojeného civilisty Oleksandra Šelipova.

Litva od prvního června letošního roku stáhne svého velvyslance z Ruska. Žádný jeho nástupce nebyl jmenován. Vyplývá to z dnes podepsaného prezidentského dekretu, informovala agentura Reuters.

Litva minulý měsíc snížila úroveň diplomatických vztahů s Ruskem, vyhostila ruského velvyslance a uzavřela ruské konzuláty. Desátého května litevský parlament jednomyslně přijal rezoluci označující Rusko za teroristický stát a ruskou agresi proti Ukrajině za genocidu.

Do měst a obcí v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajině přestal dnes proudit plyn poté, co ruské ostřelování poškodilo hlavní plynovod, informuje agentura Unian. Obnovit přepravu plynu kvůli pokračujícím bojům v současnosti nelze, uvedla agentura s odvoláním na prohlášení distributora.

„Dnes, 23. května 2022, byl následkem ostřelování poškozen hlavní plynovod, kterým se přepravoval plyn do obcí v Doněcké a Luhanské oblasti,“ citovala agentura z prohlášení rozvodné společnosti Operator HTS Ukrajiny. Dodávky byly přerušeny od 14:00 místního času (13:00 SELČ).

Poškozený úsek plynovodu se sice podařilo lokalizovat, jeho oprava ale není kvůli bojům možná. Plyn do oblasti není možné přepravit ani jiným způsobem kvůli působení ruských vojsk. Distributorská společnost uvedla, že spotřebitelé se mají řídit doporučeními regionálních rozvodných společností.

Z Ukrajiny před válkou uprchlo do zahraničí už více než 6,5 milionu lidí. Vyplývá to z nejnovějších údajů, které dnes v Ženevě zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Zdaleka nejvíce, 3,5 milionu, jich na útěku překročilo hranici s Polskem.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišly dohromady téměř dva miliony Ukrajinců, ale podle UNHCR zatím není jasné, kolik z nich se do země vrátilo natrvalo. Před válkou měla Ukrajina přibližně 44 milionů obyvatel, z toho 37 milionů na územích, které měla pod kontrolou ústřední vláda v Kyjevě.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), která zpracovává údaje o vnitřních vysídlencích, je na Ukrajině na útěku dalších osm milionů lidí. Podle UNHCR válka v zemi vytlačila celosvětový počet lidí vyhnaných z domovů poprvé na více než 100 milionů.

V ukrajinské Chersonské oblasti se ode dneška bude používat vedle ukrajinské hřivny také ruský rubl. Oznámil to současný šéf Chersonské oblastní správy Volodymyr Saldo, který byl do funkce dosazen koncem dubna poté, co nad částí oblasti získaly kontrolu ruské síly. Informovala o tom ruskojazyčná redakce stanice BBC.

„Všichni obchodníci budou mít zpočátku možnost uvádět ceníky ve dvou měnách – hřivně a ruském rublu. Později už to bude povinnost,“ uvedl dnes Saldo na brífinku. Upřesnil, že dnes bude vydán dekret, který poskytne právní základ pro zavedení rublu.

Jedna hřivna bude odpovídat dvěma rublům. V Chersonu se také v nejbližší době otevře první pobočka jedné z ruských bank, která bude nabízet otevření účtů, doplnil Saldo, který mezi lety 2002 a 2012 zastával funkci chersonského starosty.

Kreml v pondělí obvinil ukrajinské nacionalisty z provedení „teroristického útoku“ proti úředníkovi dosazenému Ruskem na jihu Ukrajiny, uvedla agentura AFP.

Andrej Ševčik byl jmenován starostou města Enerhodar v oblasti Záporoží poté, co ruské jednotky převzaly kontrolu nad městem. V neděli byli Ševčik a jeho dva bodyguardi zraněni při explozi, když vcházeli do budovy. Ukrajinské „nacionalistické skupiny používají takové metody“, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům v Moskvě.

Místní policejní vyšetřovatel Alexej Selivanov řekl ruské státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Ševčik „utrpěl popáleniny a další zranění“, ale život jeho ani jeho bodyguardů není v ohrožení. Proruský politik byl podle vyšetřovatelů cílem výbušného zařízení umístěného v elektrické rozvodné skříni.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte, který se v minulosti opakovaně označoval za přítele ruského prezidenta, Vladimira Putina právě vyzval, aby si lépe „ohlídal své vojáky, kteří na Ukrajině zabíjejí civilisty jako smyslů zbavení“, informují místní média.

Představitel ruské mise při OSN v Ženevě odstoupil kvůli nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Boris Bondarev v rozhovoru s redaktorem BBC Stevem Rosenbergem mluvil o tom, proč se stal nejvýše postaveným ruským diplomatem země, který se kvůli válce postavil tamnímu režimu.

„Důvodem je, že zásadně nesouhlasím s tím, co moje vláda dělá minimálně od února, a nechci s tím být dále spojován,“ řekl Bondarev.

Přestože byl šokován ruskou invazí, řekl, že nevěří, že jeho pocity jsou na ministerstvu zahraničí rozšířené. „Myslím, že většina lidí, většina z nich, věří propagandě a tomu, co jim říkají jejich nadřízení,“ řekl diplomat.

„Když pracujete na ministerstvu, pracujete v hierarchii, takže se musíte řídit tím, co vám říká váš nadřízený. A na mnoho let byl z ministerstva většinou vymazán jakýkoli kritický přístup,“ vysvětlil Bondarev.

Ačkoli řekl, že jeho rozhodnutí odejít pravděpodobně nic nezmění, řekl, že „může to být jedna malá cihla do větší zdi, která bude nakonec postavena“. Na otázku, zda věří, že bude považován za zrádce, Bondarev odpověděl: „Myslím, že už mě za něj považují“.

Británie a Litva podepsaly společné prohlášení, podle něhož budou obě země stavět na bilaterálních obranných a obchodních vazbách, uvedlo britské ministerstvo zahraničí.

Slovensko, Litva, Lotyšsko a Estonsko v úterý vyzvou k zabavení ruských aktiv zmrazených Evropskou unií. Chtějí, aby jimi bylo možné financovat obnovu Ukrajiny po ruské invazi. S odvoláním na společný dopis těchto čtyř zemí to dnes uvedla agentura Reuters.

Ukrajina 3. května odhadla částku potřebnou k obnově infrastruktury a nápravě ekonomiky na přibližně 600 miliard dolarů. Tato částka ale pravděpodobně ještě vzroste vzhledem k tomu, že válka je stále v plném proudu, uvádí se v dopise.

„Podstatnou část nákladů na obnovu Ukrajiny, včetně odškodnění obětí ruské vojenské agrese, musí uhradit Rusko,“ píší čtyři země v dopise, který v úterý předloží ministrům financí členských zemí.

Americký kavárenský řetězec Starbucks odchází po téměř 15 letech z ruského trhu. Společnost to podle zahraničních médií uvedla ve svém dnešním sdělení. Následuje tak další západní firmy, naposledy McDonald's, které se tímto způsobem rozhodly zareagovat na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu.

Starbucks v Rusku provozuje 130 restaurací, podrobnosti o finančních dopadech svého rozhodnutí nesdělil. Svým téměř dvěma tisícům zaměstnanců v Rusku bude po dobu šesti měsíců dál vyplácet mzdu.

Běloruská armáda začala s kontrolou své výzbroje a logistického vybavení, aby se ujistila, že jsou bojeschopné, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo obrany.

V prohlášení ministerstvo uvedlo, že armáda provádí kontroly dlouhodobě skladovaného vybavení. „Inspekce určí stav zařízení a jeho připravenost plnit své úkoly,“ uvedl resort.