Článek
Byl začátek roku a Spojené státy varovaly, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu.
Ruský generál ve výslužbě Leonid Ivašov viděl na obzoru katastrofu. Už v lednu v otevřeném dopise upozorňoval, že použití síly proti Ukrajině může ohrozit „samotnou existenci Ruska jako státu“.
Toto tvrzení jen odráželo obavy, které už tehdy slýchal od některých ruských vojenských představitelů. „Tvrdili mi, že vítězství v takové situaci je nemožné. Ale že jim jejich nadřízení řekli, ať si nedělají starosti. Že válka by byla procházka růžovým sadem,“ sdělil Ivašov v nedávném telefonickém rozhovoru pro americký deník The New York Times.
Posledních 10 měsíců se ale nakonec ukázalo být ještě tragičtějšími, než se předpokládalo. Ze hbitých ukrajinských generálů a vojáků se stal mnohem silnější a lstivější nepřítel, Západ jim navíc poskytuje stále silnější zbraně, aby Rusy zahnal zpět.
„Nikdy ve své historii Rusko neučinilo tak hloupá rozhodnutí,“ myslí si generál Ivašov. „Dnes zvítězila hloupost. Hloupost, chamtivost, jakási pomstychtivost a zloba,“ doplňuje.
S myšlenkou porážky teď začínají počítat i někteří z původních zastánců války. Před začátkem invaze identifikovaly americké zpravodajské služby ukrajinského obchodníka Olega Carjova jako loutkového vůdce, kterého by Kreml mohl dosadit, až ovládne Ukrajinu. Jeho víra ve válku se ale od té doby vytratila.
Ruská invaze na Ukrajinu
Ruský prezident Vladimir Putin v pátek pohrozil tvrdou odplatou, pokud by nějaký stát zaútočil na Rusko jadernými zbraněmi. Rovněž přiznal, že Moskva bude pravděpodobně v budoucnu muset uzavřít dohodu týkající se Ukrajiny.
„Byl jsem tam, účastnil jsem se invaze,“ přiznal listu The New York Times během telefonického rozhovoru s tím, že mu ale nebyly sděleny podrobnosti.
Teď by byl Oleg Carjov rád, kdyby boje jednoduše skončily. Klidně i podél současných bitevních linií: s tím, že se Rusku od začátku invaze nepodařilo dobýt a udržet jediné regionální hlavní město. „Ztrácíme Ukrajinu,“ myslí si Carjov. „Už jsme tam prohráli.“
Strategická pohroma
Putinova válka přitom nikdy neměla být taková. Když šéf CIA loni cestoval do Moskvy, aby Kreml varoval před invazí na Ukrajinu, našel nanejvýš sebevědomé ruské vedení. Poradce prezidenta pro národní bezpečnost se tehdy nechal slyšet, že špičkové ruské ozbrojené síly jsou dostatečně silné na to, aby se postavily i Američanům.
Plány invaze, které se podařilo listu The New York Times získat, ukazují, že ruská armáda očekávala, že přes Ukrajinu rychle urazí stovky kilometrů a během několika dní zvítězí. Důstojníci dostali pokyn, aby si sbalili slavnostní uniformy a medaile v očekávání vojenských přehlídek v Kyjevě.
Místo toho teď Vladimir Putin čelí největší lidské a strategické pohromě ruského národa od rozpadu Sovětského svazu: desítky tisíc vojáků zemřely, část jeho armády je v troskách.
Americký deník analyzoval stovky ruských vládních e-mailů, dokumentů, plánů invaze, vojenských účetních knih i propagandistických směrnic. Hovořil s desítkami vojáků, poslouchal ruské telefonáty z bojiště, zpovídal vysoké úředníky a Putinovy důvěrníky, kteří ho znají desítky let. To vše ve snaze odhalit, jak je možné, že jedna z nejmocnějších armád světa selhala v boji proti mnohem slabšímu soupeři.
Ohromující kaskáda chyb
Vyšetřování novinářů odhalilo ohromující kaskádu chyb, které začaly už u prezidenta Putina – hluboce izolovaného v pandemii, posedlého svým odkazem, přesvědčeného o své genialitě – a pokračovaly ještě dlouho poté, co byli povolaní vojáci posláni na porážku.
Ruská selhání jsou podle The New York Times větší, než se doposud vědělo. Spolupracovníci šéfa Kremlu v rozhovorech tvrdí, že se Putin dostal do spirály zveličování sebe sama a protizápadního zanícení, což vedlo k rozhodnutí vtrhnout na Ukrajinu, aniž by se poradil s odborníky, kteří tuto válku považovali za čiré bláznovství.
Někteří z jeho spolupracovníků dokonce žili v nevědomosti, až dokud se nerozjely tanky. „Putin se rozhodl, že bude stačit jeho vlastní myšlení,“ sdělil listu jeden z prezidentových dlouholetých důvěrníků.
Brutalita ruské armády
Moskva popírá, že by se ruská vojska na Ukrajině vůbec mohla dopustit nějakých válečných zločinů na civilistech. Konflikty z uplynulých desetiletí je ale usvědčují ze sklonu k brutalitě.
Ruská armáda byla přitom vážně „vykuchaná“ kvůli rokům rozkrádání. Rusko sice za Putina investovalo do modernizace ozbrojených sil stovky miliard dolarů, tisíce důstojníků se ale zapletly do korupce.
Při samotné invazi pak následovala přehlídka chyb na bojišti, kterými Rusko podle amerického deníku promarnilo svou převahu nad Ukrajinou. Například při odpalování balistických raket se spoléhalo na staré mapy a špatné zpravodajské informace, takže ukrajinská protivzdušná obrana zůstala neporušená a připravená bránit zemi.
Jak uvádí ČTK, Kyjev podle ukrajinských zdrojů před začátkem války přesunul na jiná místa některé své obranné systémy – například odpalovací zařízení protiletadlových systémů Buk a S-300, a ruské střely tak často zasahovaly staré lokality. Ruský neúspěch při ničení skromné ukrajinské protivzdušné obrany se stal jednou z nejvýznamnějších chyb této války.
Jako jeden z dalších příkladů špatného rozhodování Moskvy list uvádí 155. brigádu námořní pěchoty, jejíž mobilizovaní vojáci nemají dostatek výcviku, potravin, map, vysílaček nebo zdravotnických potřeb. Kromě toho dostali i půl století staré kalašnikovy.
Členové brigády navíc v rozhovorech přiznali, že někteří z nich předtím sotva vystřelili ze zbraně, a popsali, že stejně většinou nemají téměř žádnou munici, natož tak vzdušné krytí nebo dělostřelectvo. Jejich velitelé jim původně slíbili, že nikdy neuvidí boj. Když ale kolem nich začaly bušit granáty a trhaly jejich spolubojovníky na kusy, uvědomili si, jak byli podvedeni.
„Tohle není válka,“ řekl americkému listu odvedený ruský voják Michail. „Je to zničení ruského lidu jejich vlastními veliteli.“
Ruští vojáci, z nichž mnozí byli šokováni, že jdou do války, také používali své mobilní telefony k volání domů, což umožnilo Ukrajincům sledovat je a útočit na ně. Ruské ozbrojené síly jsou zároveň tak strnulé, že se nepřizpůsobily ani poté, co utrpěly obrovské ztráty na bojišti. A selhali i ruští hackeři, kteří se sice snažili napadnout ukrajinské systémy, ale nepodařilo se jim je vyřadit.
Jaký mají efekt ruské údery na infrastrukturu?
Ruské údery v posledních měsících způsobily rozsáhlé škody na ukrajinské energetice. Výpadky elektřiny či dodávek tepla jsou ve velké části země na denním pořádku. Existuje několik výhod, které to Moskvě přináší.
Jako problematické se ukázalo i to, že Moskva se kvůli svým velkolepým ambicím zmocnila na začátku invaze většího území, než dokázala následně ubránit. Tisíce kilometrů čtverečních nechala v rukou nevycvičených a špatně vybavených bojovníků, kteří nedokázali čelit Ukrajincům se západními zbraněmi.
„Těžší, než jsme si mysleli“
Od prvních dnů invaze přitom šéf Kremlu v soukromí připustil, že válka neprobíhá podle plánu. Během březnového setkání s izraelským premiérem Naftali Bennettem přiznal, že Ukrajinci jsou tvrdší, než mu bylo řečeno, jak uvádějí dva lidé obeznámení s průběhem schůzky.
„Pravděpodobně to bude mnohem těžší, než jsme si mysleli. Ale válka je na jejich území, ne na našem. Jsme velká země a máme trpělivost,“ tvrdil ruský prezident.
Jenže čím více neúspěchů na bojišti Putin zaznamenává, tím větší panují obavy, jak daleko je ochoten zajít, upozorňuje deník. Na Ukrajině už zabil desítky tisíc lidí, srovnal se zemí města a zaměřil se na civilisty, aby způsobil co největší bolest. Nechal zničit nemocnice, školy, obytné domy a útočil také na ukrajinskou energetickou infrastrukturu: před zimou odřízl miliony lidí od elektřiny a vody.
Jeden člen NATO pak varoval spojence, že ruský prezident je připraven přijmout smrt nebo zranění až 300 tisíc ruských vojáků, což je zhruba trojnásobek dosavadních odhadovaných ztrát.
Svět navíc diskutuje také o Putinově ochotě použít na Ukrajině jadernou zbraň. Lidé, kteří ho znají, prý tuto možnost nepodceňují. Zároveň se však domnívají, že šéf Kremlu očekává porážku Západu a Ukrajiny v dlouhodobé zkoušce vůle, uzavírají The New York Times.
