Válka kremelských klanů ohrožuje Putinova muže číslo dva

S dalšími šesti lety Vladimira Putina v čele Ruska, jež po březnových zmanipulovaných volbách už za pár dní stvrdí inaugurace, přichází prostor pro změny v nejvyšších patrech politiky. Vládce Kremlu totiž musí rozpustit stávající vládu a jmenovat novou.

Náznaků, jak by mohla vypadat obměna diktátorova okolí, je jen málo. V posledních dnech se ovšem skloňuje především jméno jednoho z hlavních mužů ruské agrese na Ukrajině – Sergeje Šojgua.

Jeho pozicí otřásá nedávné zatčení dlouholetého náměstka Timura Ivanova, který čelí obvinění z korupce.

Ivanov je nejvýše postaveným úředníkem, který v Rusku čelí trestnímu stíhání, od zatčení exministra hospodářství Alexeje Uljukajeva v roce 2016. O jeho korupčních kauzách se přitom dlouhodobě vědělo, protože na ně upozorňoval například protikorupční fond zesnulého opozičníka Alexeje Navalného.

Načasování a okolnosti zatčení tak vzbuzují řadu otazníků. Server Važnyje istorii navíc přišel se zjištěním, že náměstek je ve skutečnosti podezřelý z vlastizrady a korupční kauza je pouze zástěrkou pro veřejnost.

Skandál v Šojguově bezprostřední blízkosti nicméně dokládá, že se stupňují neshody mezi vlivnými skupinami soupeřícími uvnitř Kremlu o moc (někdy nazývanými jako klany), jak napsal server The Moscow Times.

Sergej Šojgu stojí po Putinově boku už desítky let a příhodně bývá někdy označován jako muž číslo dva.

„Vzhledem k tomu, že Putin rád veřejně cituje tiskové zprávy ministerstva obrany o počtech zabitých ukrajinských vojáků a množství zničené vojenské techniky, se očekávalo, že Šojguův klan si udrží svou pozici i při změně vlády a možná dokonce zvýší svůj vliv. Zdá se, že tato vyhlídka přiměla odpůrce ministra obrany k naléhavé ofenzivě, při níž zatkli jednoho z nejvýznamnějších představitelů klanu,“ upozorňuje ve své analýze pro Carnegie Endowment Andrej Pertsev.

S tím souhlasí i Taťjana Stanovajová, vedoucí pracovnice Carnegie Russia Eurasia Center. „Někomu z elity se nelíbilo, že Šojgu posílil. Nepochází to od Putina, ale od lidí, kteří jsou Putinovi blízcí a kteří si myslí, že je Šojgu přehrál. Je to prostě boj proti němu a ministerstvu, které se stalo příliš mocným. Roli hraje i snaha o vyvážení situace,“ řekla agentuře Reuters.

Zatčení Timura Ivanova přišlo jen dva týdny před Putinovou inaugurací a před změnami ve vládě, které se očekávají ještě během května. Šojguovo místo by se tak mohlo uvolnit bez zbytečně velké pozornosti.

Že je zatčení náměstka ve skutečnosti útokem na ministra, si myslí i bývalý mluvčí Kremlu Abbas Galjamov, kterého nyní úřady označují za „zahraničního agenta“. „Ivanov je jedním z nejbližších lidí Šojgua. Jeho zatčení krátce před jmenováním nové vlády naznačuje, že šance současného ministra na setrvání v křesle prudce klesají,“ poznamenal pro Reuters.

Na druhou stranu ale existuje celá řada důvodů, proč k odstavení Šojgua zřejmě nedojde. O funkci mohl přijít už několikrát. Například ruská invaze na Ukrajinu měla trvat tři dny, po řadě neúspěchů ale pokračuje dodnes. Odolal také ostré kritice a následně vzpouře, kterou vedl šéf proslulé žoldnéřské skupiny Jevgenij Prigožin.

Odborníci neočekávají, že by na nejdůležitějších postech došlo k nějakým větším změnám, protože by to odvedlo pozornost od vedení vojenských cílů na Ukrajině.

Stabilita navíc tvoří jednu z klíčových částí ruského politického systému, myslí si zakladatel a prezident Nadace petrohradské politiky Michail Vinogradov.

Premiérem tak pravděpodobně zůstane Michail Mišustin, své posty si podle zdrojů agentury Bloomberg ponechají i ministr financí Anton Siluanov a šéfka Centrální banky Ruska (CBR) Elvira Nabiullinová.

Vedení Federální služby bezpečnosti (FSB) a Rady bezpečnosti se nezměnilo od roku 2008, ministři obrany a vnitra jsou ve funkcích od roku 2012 a současní vedoucí představitelé prezidentské administrativy byli jmenováni v roce 2016. Mišustin bude brzy premiérem déle, než kdy byl Putin.

Poslední změny, ke kterým ve vládě došlo, proběhly před čtyřmi lety a nesahaly na nejdůležitější posty.

Velkou pozornost poutá i věkové uspořádání vlády. Kabinet nyní tvoří zejména starší generace – Šojguovi je 68 let, ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi dokonce 74 let.

Generaci nejvěrnějších Putinových spojenců nicméně pomalu upozaďují ambicióznější politici mladší 60 let, například Mišustin, jak upozorňuje Pertsev.

Zájmem Kremlu je při tomto sestavování vlády sáhnout do ještě mladší generace. Zde ale systém naráží, protože důsledkem své rigidity nemá dostatek mladých politiků, kteří by byli schopni nahradit stávající představitele vrcholných pozic.

Putinova prezidentská administrativa tak podle agentury Reuters zahájila sérii programů určených k identifikaci a školení nové generace vysokých vůdců, která zahrnuje „rezervní seznam“ 100 kandidátů.

Jak ale upozorňuje Pertsev, jakákoliv změna bude ranou do zad pro ty, kteří na ní budou tratit.

„Nic neměnit znamená zachovat stávající stav a zablokovat povyšování efektivních úředníků, takže mladí regionální gubernátoři budou snít o pracovní příležitosti v Moskvě. Rozhodnout se pro změnu přitom znamená vystavit systém dalšímu stresu,“ souhlasí Vinogradov.