Vědci spočítali, jak velkou ránu klimatu zasadí válka na Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Válka na Ukrajině má velký dopad i na klima. Potvrzuje to zbrusu nová zpráva o dopadech invaze na podnebí, kterou dostanou vědečtí poradci a další účastníci právě probíhající konference OSN o změně klimatu

Report, který má být zveřejněn v nejbližších dnech i pro širokou veřejnost, podle agentury Reuters, obsahuje zdrcující zjištění - během 12 měsíců války bylo podle něj „zaděláno“ na emise skleníkových plynů odpovídající 120 milionům tunám CO2, což přesahuje roční produkci emisí většiny států EU.

Je to například téměř čtyřikrát víc, než v roce 2021 vyprodukovalo sousední Slovensko. Množství je také asi o 20 milionů tun větší ve srovnání s produkcí Česka nebo Belgie (zdroj), tedy zemí, které mimochodem patří do top 10 největších producentů emisí v EU.

Než se pustíme do dalších podrobností, je potřeba ujasnit, co přesně ono číslo 120 milionů tun CO2 představuje a jak se k němu došlo.

Tým vedený odborníkem na hodnocení dopadů válečných konfliktů na klima Lennerdem de Klerkem do celkové částky započítal veškeré emise, které vznikly během válčení, nebo vzniknou při opravě toho, co bylo během prvního roku války zničeno. Odhad také nepočítal jen s emisemi CO2, ale i s ostatními skleníkovými plyny, jejichž množství pak přepočítal na ekvivalent CO2.

Autoři výzkumu tvrdí, že jde o zatím o nejkomplexnější zmapování emisí války na Ukrajině. Sami ale zároveň připouští, že kompletní uhlíkovou stopu se ani jim vyčíslit nepodařilo.

Zatímco například emise způsobené lesními požáry nebo budoucí emise spojené s opravou zničené infrastruktury se jim podle de Klerka vyhodnocovaly dobře, například u emisí způsobených vojenskými vozidly jsou jejich čísla kvůli nedostatku informací nejspíš podhodnocené.

„Nečekali jsme, že emise budou tak významné,“ řekl de Klerk agentuře Reuters a upozornil, že stejně jako většina emisí z vojenských aktivit ani tento dopad války na Ukrajině nebude reflektován ve zprávě o emisích skleníkových plynů, kterou každoročně připravuje sekretariát Rámcové úmluvy OSN o klimatu.

Právě proto, že emise z válek i čistě provozu armád se často nedostávají do velkých přehledů globální produkce, se snaží na téma co nejvíc upozornit.

Zprávu ještě před oficiálním uveřejněním dostala k nahlédnutí některá zahraniční média. Známa jsou tak mimo jiné i konkrétní čísla pro konkrétní zdroje emisí.

Zdaleka největší podíl (42 %) na celkovém množství s válkou spojených emisí mají zničené stavby, respektive budoucí opravy budov a infrastruktury. Výroba stavebních materiálů totiž patří k největším zdrojům emisí skleníkových plynů.

Na druhém místě v pořadí sektorů původu emisí skončila položka samotné války (asi 19 %). Do ní se kromě fosilních paliv spotřebovaných veškerou vojenskou technikou počítají i emise spojené se stavbou opevnění, produkcí munice a v neposlední řadě požárů způsobených v přímém důsledku bojů.

Zpráva se zaměřila i na důsledky mimo Ukrajinu. Významnými zdroji emisí byly úniky metanu, ke kterým došlo kvůli sabotážím plynovodů Nord Stream 1 a 2. Konkrétně mělo jít o ekvivalent až 14,6 milionu tun CO2 z celkových 119. „Došlo k opravdu enormním únikům metanu, to bylo velmi překvapivé,“ řekl k tomu de Klerk podle CNN.

Zbývajících asi 30 milionů tun CO2 připadá na emise způsobené prodloužením letových tras civilních letů, obecně dopravu způsobenou válkou, pohybem uprchlíků a dalšími faktory.