Oběti války Izrael–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Hamás. Dá se datům věřit?

Když loni 7. října teroristé z Hamásu a dalších palestinských militantních skupin zaútočili na jih Izraele, zavraždili na 1200 lidí a dalších 250 odvlekli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Reakce židovského státu na sebe nenechala dlouho čekat. Po leteckých úderech následovala pozemní operace, jejímž deklarovaným (byť podle některých nereálným) cílem je rozprášení Hamásu.

Dosavadní bilance palestinského ministerstva zdravotnictví hovoří o tom, že v Pásmu Gazy v souvislosti s vojenskou operací zemřelo přes 41 tisíc lidí, bezmála 100 tisíc dalších utrpělo zranění.

Údaje od začátku budí vášně. Opakovaně se objevila tvrzení, že jejich zdroj je nedůvěryhodný a počty mrtvých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ především žen a dětí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nadhodnocené.

Jiní naopak upozorňují, že ve skutečnosti může být palestinských obětí více.

Když začátkem listopadu generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že při pohledu na „počet civilistů, kteří byli zabiti při vojenských operacích, je tu něco, co je jednoznačně špatně“, popudil tím izraelského velvyslance při OSN Gilada Erdana.

„Odvážil by se generální tajemník říci, že když byl počet německých civilních obětí za druhé světové války vyšší než počet amerických nebo britských civilních obětí, znamená to, že s vojenskými operacemi USA a Spojeného království při boji proti genocidnímu režimu bylo něco ‚špatně‘?“ ptal se Erdan.

Americký prezident pro změnu koncem loňského října pravil, že nemá dojem, že Palestinci říkají o obětech pravdu. „Jsem si jistý, že byli zabiti nevinní, to je cena za vedení války. (…) Nemám důvěru v čísla, která Palestinci používají,“ prohlásil Joe Biden.

Podobně jako další narážel na to, že statistiky zveřejňuje ministerstvo kontrolované Hamásem, tedy strůjcem krveprolití ze 7. října.

Jedním z případů, který zasel pochybnosti ohledně důvěryhodnosti statistik, byl výbuch v nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza loni v říjnu, kde mělo podle palestinských úřadů zemřít nejméně 471 lidí. Hamás z útoku obvinil Izrael, který ale tvrdí, že je na vině selhání rakety vypálené teroristickou organizací Islámský džihád. Počet obětí pak americká zpravodajská komunita odhadla „na spodním konci spektra 100 až 300“.

Začátkem května se objevily další spekulace. Důvod? Zatímco 6. května OSN uváděla, že 69 % hlášených úmrtí tvoří ženy a děti, dva dny poté údaj klesl na 52 %.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac to označil za „zázračné zmrtvýchvstání v Gaze“. „Každý, kdo se opírá o falešná data teroristické organizace, aby propagoval krvavé pomluvy proti Izraeli, je antisemita a podporuje terorismus,“ dodal na síti X a vyzval generálního tajemníka OSN k rezignaci.

Změnu organizace vysvětlila tím, že se už spoléhá jen na data poskytovaná gazanským ministerstvem zdravotnictví, nikoliv ta od palestinského Gazanského úřadu pro média (GMO).

Izraelské zpravodajské služby nicméně statistiky obětí v minulosti označovaly za „obecně přesné“. Nejmenovaný představitel tajných služeb začátkem roku pro server VICE News připustil, že vláda Benjamina Netanjahua s palestinskými čísly pracuje.

„Tajné služby se podívaly, jak ministerstvo zdravotnictví shromažďuje údaje, a zjistily, že čísla jsou obecně důvěryhodná, takže se namísto sběru vlastních informací rozhodly použít čísla (Hamásu),“ nastínil. „V této situaci není možné sbírat přesná data, ale jejich systém je obecně transparentní a důvěryhodný,“ dodal.

Jak již bylo zmíněno, údaje palestinského úřadu pravidelně zveřejňují Spojené národy, konkrétně Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA). S poznámkou, že je ještě neověřili.

A Světová zdravotnická organizace (WHO) bezprostředně po výše popsané úpravě statistik uvedla, že má v poskytovaná data důvěru. „Na údajích není nic špatného, celková data (více než 35 000) jsou stále stejná,“ prohlásil v půli května mluvčí WHO Christian Lindmeier.

Agentura Reuters v té souvislosti podotkla, že předválečná Gaza měla propracovanější populační statistiky a lepší zdravotnické systémy než většina zemí Blízkého východu.

Prověřování dat o počtu obětí v regionu se věnuje například v Londýně sídlící nezisková organizace Airwars, která sestavuje seznam obětí z otevřených zdrojů. A zjistila, že mezi jejími seznamy a těmi zveřejněnými Palestinci byla v prvních týdnech války nejméně 75procentní korelace.

Uppsala Conflict Data Program (UCDP), který funguje při univerzitě ve švédské Uppsale, pak mezi říjnem a červencem zaznamenal v Gaze více než 36 000 obětí. Podle výzkumníka Nanara Hawacha se při revizích číslo zřejmě přiblíží k 39 tisícům hlášeným Palestinci v tomto období. UCDP pro své statistiky využívá nejen data ministerstva, ale i nevládních organizací či místních skupin.

S postupem bojů a rozsahem škod (v Gaze podle WHO nyní funguje méně než polovina nemocnic, navíc v omezeném režimu, pozn. red.) zaznívají pochybnosti v opačném směru –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že statistiky mohou být ve skutečnosti podhodnocené, jelikož sběr dat je čím dál méně přesný.

Ředitelka organizace Airwars Emily Trippová připomněla, že v Gaze zemřely i celé rodiny, takže nemusel zbýt nikdo, kdo by mrtvé nahlásil.

Co by tedy mohlo pomoci pochybnosti rozptýlit? Věda zná metody, jak dospět k odhadu úmrtnosti v konfliktech, jejich použití v Pásmu Gazy by ale bylo v současnosti problematické hned z několika důvodů, píše časopis Nature.

Jednou z nich jsou průzkumy v domácnostech, kdy se výzkumníci vzorku populace dotazují, kolik lidí v jedné rodině zemřelo v určitém časovém úseku. Epidemioložka Debarati Guha-Sapirová, která působí na Katolické univerzitě v belgické Lovani, poznamenává, že takový postup byl v minulosti použit například během války v Iráku či ve Středoafrické republice.

Většinu obyvatel Gazy ale boje vyhnaly z domovů. Podle Patricka Balla, ředitele výzkumu sanfranciské neziskové organizace Human Rights Data Analysis Group, by navíc bylo nezodpovědné posílat tazatele do míst aktivního konfliktu a ohrozit jejich životy. Odborníci zmiňují i další rozměr –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nakolik etické je dotazovat se na úmrtí blízkých někoho, kdo nemá přistup k potravinám a lékům.

Podobné studie tak podle něj bude možné provést až v době, kdy konflikt skončí.