Válka improvizací. Ukrajinci levně mění pravidla bojiště

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Satelitní snímky, upravené komerční drony i software pomáhající lokalizovat cíle se prokázaly v uplynulých deseti měsících války na Ukrajině jako velmi užitečné prostředky.

Technologie sice nedokázaly nahradit těžké zbraně, usnadňují ovšem jejich použití a zvyšují efektivitu, myslí si bezpečnostní expert Jan Ludvík z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Ukrajinská armáda využívá podle časopisu Foreign Affairs (FA) nejmodernější technologie a vylepšuje své stávající schopnosti novými kreativními způsoby, a to na bojišti i mimo něj. Kyjev pak například pracuje s komerčními satelitními daty ke sledování pohybu ruských jednotek téměř v reálném čase nebo s modifikovanými komerčními drony, které mohou levně zneškodnit ruskou techniku i způsobit ztráty v řadách ruské armády, nastínil FA.

Vojsku se podařilo rovněž vytvořit improvizovanou síť dronů, stíhaček a zbraní propojených satelitní komunikací a vlastním softwarem, jenž napomáhá ukrajinským silám v boji s početně silnějšími ruskými silami, popsal americký deník The Wall Street Journal (WSJ).

„Porazíme Rusko v technologické válce. Nepřítel se na plnohodnotnou (technologickou) válku připravuje už 20 let. My jsme udělali technologický skok za 10 měsíců,“ uvedl na Twitteru ukrajinský ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov.

WSJ poukazuje na to, že Kyjevu se podařilo dosáhnout sice velmi zkratkovité, zato významně levnější a rychlejší verze digitálního propojení stíhaček, zpravodajských služeb a zbraní, o které se třeba Pentagon snažil dlouhá léta.

Dosud největší technickou inovací, která z konfliktu vzešla, je využití malých dronů, myslí si Ludvík. Tyto bezpilotní letouny jsou totiž snadno dostupné, neboť nejde o čistě vojenskou techniku.

„Takový dron může mít každá jednotka. Není ale vymyšlený na fungování v téhle situaci. Takže se použije tak dvakrát, třikrát a pak ho někdo zničí nebo sám nabourá. Ale nestojí to moc peněz a dává vědět, co se děje na bojišti. Umění je být ve správný čas na správném místě a to tyhle drony zjednodušují. Slouží také třeba k navádění dělostřelectva,“ popsal. Upozorňuje, že takto je ovšem využívají obě strany.

Oproti jiným konfliktům se válka na Ukrajině vyznačuje dostupností informací. Právě zmiňované satelitní snímky už jsou veskrze snadno přístupné. Podle Ludvíka tak už není sběr informací tak těžký jako jejich samotné vyhodnocení.

Úspěch Ukrajiny s těmito technologiemi není dán tím, že by tyto nástroje byly dokonalejší nebo složitější než ty, které nasadilo Rusko, podotýká FA. Je tomu právě naopak.

„Ruská strana se učí trochu pomaleji než ta ukrajinská a míň improvizuje. To je ale normální, protože Ukrajinci mají silnější motivaci improvizovat. Je to i tím, že jde o demokracii, ty všeobecně improvizují o trochu líp, protože jsou zvyklé sdílet informace,“ vysvětlil Ludvík s tím, že obě armády od sebe nějakým způsobem inovace přebírají.

Moskvě to ovšem trvá déle kvůli rigiditě její armády. Naproti tomu ukrajinská armáda poskytuje decentralizovaným týmům značnou svobodu při rozhodování a inovacích a vojáci komunikují přímo se svými kolegy v různých jednotkách, vysvětluje deník The Financial Times (FT).

„Ukrajina taky zmobilizovala velmi brzo lidi z civilního sektoru a ti přinesli do armády čerstvé myšlení. Rusové na druhou stranu měli více technologií a ty umí používat,“ upozornil Ludvík. Podle expertů oslovených WSJ by se měl Západ na Ukrajině inspirovat, zejména pokud jde o potřebu experimentovat a zapojit do vývoje i odborníky mimo armádu.

Technologický pokrok dosažený ukrajinskou armádou není zase tak překvapivý. V zemi totiž sídlí řada technologických firem, které byly zvyklé spolupracovat se Západem, i mnohé hackerské skupiny. Podle zprávy firmy Coursera Global Skills Report 2022 patří Ukrajina mezi deset nejlepších zemí světa, pokud jde o technologické dovednosti.

„Rusko mělo vždy velký vnitřní trh, takže ruští inženýři obvykle pracovali pro ruské společnosti. Ale ukrajinský trh byl velmi malý, takže ukrajinští inženýři vždy pracovali pro západní společnosti, a to v angličtině,“ popsal pro FT Ukrajinec Oleh Rohynskyj, který vede start-up v Silicon Valley. Kyjev tak neměl problém najít softwarové inženýry, kteří by mohli zemi svými schopnostmi pomoci.

Ukázkou jednoduché improvizace jsou například upravené verze malých a levných komerčních dronů tak, aby byly schopné nést munici nebo zaměřit cíl. „Ukrajinští vojáci používají 3D tiskárny k výrobě kompaktních plastových postrojů, které se připevňují na komerční drony, aby mohly být vyzbrojeny granáty,“ vysvětlil Roman Perimov, který vede nový tým pro vývoj vojenských technologií v rámci brigády ukrajinské armády.

Jeden takový postroj podle něj vyjde při výrobě pomocí 3D tiskárny velmi levně, konkrétně na 10 až 15 dolarů (asi 220 až 340 korun). „Nenadělá to moc škody, ale zvládne to zničit vozidlo nebo zneškodnit pár vojáků,“ podotkl. Levné drony a obrana proti nim i podle WSJ představují jednu z největších inovací, které z války na Ukrajině vzešly.

Stejná jednotka podomácku vyrábí také zařízení, která ruší signál nepřátelských dronů, nebo levné vysokokapacitní bateriové jednotky, které využívají vojáci na frontě k udržení cenných energií. „Ukrajinská armáda bude díky běžným zkušenostem ze života nejpokročilejší v historii,“ řekl Perimov.

Skupin zaměřených na rychlý, ale účinný vývoj technologií je nicméně celá řada. Jedna ukrajinská společnost vyrábí dálkově ovládaná elektrická vozidla, která lze osadit těžkými kulomety nebo jiným nákladem.

Úspěchy sklízí rovněž ukrajinští programátoři, kteří aktualizovali systém armádou nazývaný Delta. Ten místním velitelům poskytuje v reálném čase informace o situaci na bojišti získané z dronů. Podobně pak Delta zpracovává záběry od pozorovatelů žijících v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny.

„Téměř každá jednotka, která loni na jaře bránila Kyjev, používala systém Delta, k němuž mají síly přístup prostřednictvím notebooku nebo tabletu,“ objasnil ukrajinský podplukovník Jaroslav Hončar ze skupiny Aerorozvidka, která se zabývá inovacemi v oblasti bojových dronů. „Ti, kteří jsou pod palbou, se učí nejlépe,“ dodal.

Vývoj ukrajinské vojenské techniky podpořilo také rozhodnutí společnosti SpaceX Elona Muska z počátku války poskytnout zemi tisíce terminálů Starlink pro připojení k internetu, shodují se podle WSJ ukrajinští vojáci a velitelé. V situaci, kdy napadenou zemi postihly výpadky klasických komunikačních sítí, se služba ukázala jako velmi užitečná i z civilního hlediska.

Musk se v polovině října odvrátil od svého vlastního tvrzení, že nemůže už dále projekt sám financovat, a slíbil, že bude pokračovat v podpoře Kyjeva. „K čertu s tím… i když Starlink stále prodělává a ostatní společnosti dostávají miliardy dolarů od daňových poplatníků, budeme prostě dál financovat ukrajinskou vládu zdarma,“ napsal tehdy.