Válka i změna klimatu. V Evropě je stále levnější cestovat hromadnou dopravou

Zatímco dosud byla hlavní motivací k využívání a podpoře veřejné dopravy snaha bojovat proti změně klimatu, ruský útok na Ukrajinu přidal další důvod. Některé evropské státy chtějí s pomocí prostředků hromadné dopravy snížit počet aut v ulicích, a tím i závislost na ruských pohonných hmotách.

Zřejmě nejvýraznějším gestem poslední doby se stalo rozhodnutí německého Budenstagu, který na letní měsíce zavedl zlevněnou měsíční jízdenku. Ta vyjde v přepočtu na přibližně 200 korun a umožní cestování všemi druhy městské a regionální dopravy. Nebude se vztahovat jen na dálkové vlaky a autobusy. Pro každý region bude platit jiná jízdenka a k dispozici bude po dobu tří měsíců, tedy do konce srpna.

Speciální jízdenka má podle německé vlády fungovat jako kompenzace za zvyšování cen energií, také má ale za cíl snížit spotřebu nafty a benzínu a podporovat klimaticky neutrální cestování veřejnou dopravou, uvádí Deutsche Welle.

Počet lidí cestujících německými vlaky a autobusy tak má růst ještě rychlejším tempem než dosud. Německý národní železniční dopravce Deutsche Bahn loni zaznamenal přibližně osm milionů cestujících denně, tedy číslo podle dopravce ještě poznamenané pandemií covidu-19.

Letos německé dráhy očekávají výrazný až rekordní nárůst cestujících, což dokládá například nedělní oznámení Deutsche Bahn, že regionální vlaky v Braniborsku jsou přeplněné, a není tak možné na jejich palubu nastoupit s jízdní kolem.

Německo ale není jedinou zemí v Evropě, která se rozhodla pro podporu hromadné dopravy. Některé státy dokonce zavádějí používání veřejné dopravy zcela zdarma.

Možná jeden z nejmenších, ale zato první. Lucembursko se označuje za první stát v Evropě, který přikročil k zavedení bezplatné celostátní hromadné dopravy. Od 1. března si v zemi nikdo nemusí kupovat jízdenku, aby se mohl svézt sítí veřejné dopravy v zemi. To platí dokonce i pro cizince, kteří do země dojíždějí za prací (ti totiž tvoří 45 procent pracujících v zemi), a zahraniční turisty.

Zavést veřejnou dopravu zdarma pro všechny označil lucemburský ministr dopravy François Bausch za „velký krok pro společnost“ a dodal, že „vláda chce, aby se Lucembursko stalo laboratoří mobility“, píše server Deutsche Welle.

Jedním z důvodů k zavedení bezplatné veřejné dopravy jsou obavy z hustého provozu na tamních silnicích, protože populace malého vnitrozemského státu strmě roste. Za posledních dvacet let totiž stoupnul počet obyvatel o 40 procent.

Malta chce umožnit cestování veřejnou dopravou zdarma od 1. října tohoto roku. Stala by se tak právě po Lucembursku druhou zemí Evropy, která by zavedla bezplatnou dopravu pro své občany i pro turisty.

Maltská vláda oznámila krok v říjnu 2021, jedním z cílů je podobně jako v Lucembursku odradit tamní obyvatele od používání automobilů, jak uvedl pro Deutsche Welle novinář z deníku Times of Malta Bertrand Borg.

Nakolik zavedení bezplatné dopravy státní kasu vyjde, zatím není jasné. Pro cestování zdarma je nutné si zažádat o speciální jízdenku, která platí pro autobusy i vlaky a prokazovat se jí mohou i turisté.

Hlavní město baltské republiky zavedlo bezplatné cestování veřejnou dopravou už v roce 2013. Od tohoto roku mohou všichni registrovaní obyvatelé hlavního města jezdit autobusy a vlaky ve městě zdarma. Magistrát se pro tento krok rozhodl mimo jiné proto, že nemalá část obyvatel neměla na cestování hromadnou dopravou dostatek financí.

Ačkoli je v estonské metropoli možné jezdit zdarma už téměř deset let, podle tamních novinářů jde stále o ožehavé téma. „Lidé si stále stěžují, že není dostatek spojů,“ řekla DW novinářka Evelyn Kaldojaová. Podle ní tak jen malé procento obyvatel po této změně vyměnilo pro cestu do práce auto za veřejnou dopravu.

Tallinn tak výrazný pokles počtu aut na svých silnicích nezaznamenal, přesto už se ale tímto krokem inspirovalo několik dalších estonských měst.

Opačné výsledky než Tallinn hlásí francouzský Dunkerk, kde místní obyvatelé mohou zdarma cestovat hromadnou dopravou od roku 2018.

Minulý rok provedená studie zjistila, že místní obyvatele to odradilo od řízení auta. Autoři studie odhalili, že po změně se počet cestujících ve veřejné dopravě během pracovního týdne zvýšil o 60 procent a o víkendech se dokonce zdvojnásobil. Z nových cestujících využívajících hromadnou dopravu pak 48 procent uvedlo, že místo ježdění autem teď pravidelně nasedají do veřejné dopravy.

Dalších pět procent oslovených pak uvedlo, že je dostupnost hromadné dopravy přesvědčila, aby prodali své auto nebo si nepořizovali další vozidlo. „Je to zřejmý úspěch, i když jsme na začátku projektu,“ řekl stanici BBC profesor Arnaud Passalacqua z Pařížské školy městského plánování, který je jedním z autorů studie. „Je to známka toho, že bezplatná veřejná doprava by mohla fungovat ve větším měřítku,“ dodal Passalacqua.

Jedním z prvních měst, která se rozhodla pro zavedení bezplatné veřejné dopravy, byl belgický Hasselt, a to již v roce 1997. Jenže dnes už se ve městě, kde žije okolo 75 tisíc obyvatel, zdarma vlakem nebo autobusem nesvezete. Místní radnice se totiž v roce 2013 rozhodla kvůli vysokým nákladům MHD zdarma zrušit.

Jedním z posledních měst, která zavedla bezplatné cestování hromadnou dopravou, je Lisabon. V tomto případě se ale krok týká pouze osob do 18 let, vysokoškolských studentů do 23 let a seniorů nad 65 let.

Rozhodnutí, které jednomyslně schválila městská rada, má vejít v platnost ještě během letošního léta, uvádí agentura Reuters. Od června by se mělo týkat seniorů, od září pak i mladistvých a studentů.

„Tento krok je sociální spravedlností, je to spravedlnost pro ty, kteří chtějí změnit svět a kteří opravdu chtějí udělat svět lepším, abychom měli planetu, na které můžeme žít (…) toto opatření má zlepšit životy lidí,“ cituje server Arch Daily starostu města Carlose Moedase.

Opatření má městskou kasu vyjít na přibližně 15 milionů eur (necelých 370 milionů korun). Platit by pak podle radnice mělo zatím do konce roku 2025, kdy se rozhodne o případném pokračování.

Podobně jako Německo se pro slevu na hromadnou dopravu rozhodla také irská metropole. Nejde nicméně o tak radikální snížení ceny jako v případě Německa.

Irská vláda snížení jízdného ve veřejné dopravě o 20 procent oznámila již v únoru jako součást balíčku opatření, která mají pomoci snížit životní náklady. V případě vlaků Intercity společnosti Iarnród Éireann se pak sleva pro mladé lidi ve věku od 19 do 23 let zvýšila na 50 procent.

Je to poprvé za posledních 75 let, co bylo celostátně sníženo jízdné ve veřejné dopravě. Naposledy se pro to tamní vláda rozhodla těsně po druhé světové válce v roce 1947, uvádí server Irish Mirror.

Ministr dopravy Eamon Ryan uvedl, že doufá, že snížení cen jízdného učiní veřejnou dopravu atraktivnější pro ty, kdo cestují po hlavním městě, a pomůže zmírnit finanční zátěž, které domácnosti čelí.

Trochu jinou formu pomoci zvolila Itálie. Studenti a pracovníci, kteří vydělávají méně než 35 tisíc eur ročně, budou moci získat e-vouchery v hodnotě 60 eur na autobus, vlak nebo metro, které bude možné použít při nákupu jízdenek, píše server Euronews.

Jde o součást balíčku pomoci ve výši 14 miliard eur, který prosadil premiér Mario Draghi s cílem „bojovat s vyššími životními náklady“. Vládní pomoc je podle Draghiho mimo jiné navržena tak, aby podpořila větší využívání veřejné dopravy.

Mimo devítieurové letní jízdenky se v Německu ještě debatuje o bezplatném jízdném v německé metropoli. Tamní vláda navrhuje zavedení bezplatného jízdného na dobu tří měsíců (červen, červenec, září), tedy stejně jako je tomu u zlevněné měsíční jízdenky.

Plány jsou nicméně podle berlínského dopravního odboru zatím stále ve fázi návrhu a nadále probíhá jednání mezi spolkovou vládou, sousedním Braniborskem a dopravními asociacemi.