Z ostřelovaných měst se evakuovalo 400 tisíc lidí. Kromě Mariupolu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vymezil proti obviněním ruských médií, že se na Ukrajině nachází chemické zbraně hromadného ničení. „Žádné zbraně chemického nebo jiného hromadného ničení nikdo v Ukrajině nevyvíjel,“ prohlásil podle ukrajinského Interfaxu. „Obvinění ruských médií mě velmi znepokojují, protože nejednou jsme se přesvědčili, že pokud chcete znát plány Ruska, měli byste si přečíst, z čeho obviňují ostatní,“ řekl ve čtvrtek večer. Už během čtvrtka oznámila Británie, že se obává nasazení ruských chemických zbraní na území Ukrajiny.

Turecké aerolinky Pegasus Airlines pozastavily od 13. do 27. března lety do Ruska, uvedlo tiskové oddělení společnosti.

Společnost Walt Disney Company oznámila pozastavení všech svých aktivit v Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, uvedla to v tiskové zprávě.

„Vzhledem k probíhající ofenzívě na Ukrajině a eskalaci humanitární krize podnikáme kroky k pozastavení všech aktivit v Rusku. To zahrnuje licencování obsahu a produktů, provoz Disney Cruise Line, vydávání časopisu National Geographic, produkci místního obsahu a kanálů,“ cituje společnost agentura Interfax.

Podle chorvatských médií několik chorvatských státních firem v uplynulých čtyřech měsících prodalo do Ruska 22 motorů do vojenských helikoptér. Podle chorvatského serveru Dnevnik zatím Rusko posledních osm motorů neobdrželo a zakázky vyšetřují chorvatské úřady.

Rusko využívá čím dál větší počet svých vojáků k obléhání klíčových ukrajinských měst, což postupování ruských jednotek v zemi zpomaluje. Na twitteru to dnes s odkazem na informace vojenské rozvědky uvedlo britské ministerstvo obrany.

„Ruské síly kvůli silnému ukrajinskému odporu nasazují rostoucí počet svých jednotek k obklíčení klíčových měst,“ uvedlo ministerstvo s tím, že to sníží počet ruských jednotek, které budou schopny dál postupovat Ukrajinou a ještě více to ruskou armádu zpomalí.

Ruské síly na Ukrajině operují bez ohledu na civilisty a ze strany ukrajinských vojáků se setkávají se silnějším odporem, než čekaly, uvedla dnes ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Schopnost odolávat ruským vojskům podcenily i tajné služby, uvedli jejich představitelé. Hainesová zároveň odmítla tvrzení Moskvy, že Ukrajina usiluje o výrobu biologických či jaderných zbraní.

S odkazem na zdroje v americké administrativě a bezpečnostních složkách o tom informuje reportér agentury Reuters Idrees Ali. Podle Spojených států Rusko od začátku invaze vypálilo na Ukrajinu už přes 775 raket.

Prezident Jihoafrické republiky Cyril Ramaphosa oznámil, že dnes hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem hlouběji porozumět konfliktu na Ukrajině. Doplnil, že JAR byla požádána, aby hrála roli zprostředkovatele. Píše o tom agentura Reuters. O telefonátu, který se uskutečnil na Ramaphosovu žádost, informoval také Kreml, možnou zprostředkovatelskou roli JAR však nezmínil.

„Na základě našich vztahů s Ruskou federací a jakožto člen BRICS byla Jihoafrická republika oslovena, aby hrála roli zprostředkovatele,“ uvedl Ramaphosa na svém účtu na platformě LinkedIn. Dodal, že podle JAR by konflikt měl být vyřešen jednáním. BRICS je hospodářské uskupení Brazílie, Číny, Indie, Ruska a JAR.

Informoval o tom deník Ukrajinská pravda. Mělo podle něj jít o školy a vzdělávací centra.

Na Ukrajině bylo dosud evakuováno přes 400 000 lidí, uvedl dnes podle agentury Reuters ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj. Většina evakuovaných podle něj uprchla z oblastí bojů mezi ukrajinskou a ruskou armádou.

Ruský vládní celní podvýbor schválil dočasný zákaz vývozu obilí z Ruska do zemí Euroasijského ekonomického svazu, tedy organizace sdružující Bělorusko, Ruskou federaci, Kazachstán, Arménii a Kyrgyzstán.

„Opatření je dočasné a bude platit do 31. srpna 2022. Týká se pšenice, žita, ječmene a kukuřice. Výjimku tvoří dodávky na základě vývozních licencí vydaných ministerstvem průmyslu a obchodu,“ cituje prohlášení ministerstva zemědělství agentura RIA Novosti. Stejně tak ministerstvo podle agentury rozhodlo o zákazu vývozu cukru. Podle deníku Kommersant se pak zákaz vztahuje například i na vývoz dýhy a některých dřevařských výrobků do Evropské unie.

Evropská unie musí kvůli válce na Ukrajině co nejrychleji ochromit ruskou ekonomiku a měla by rozhodnout o zastavení energetického dovozu z Ruska. Před začátkem summitu unijních lídrů to dnes řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.

Jiní unijní lídři včetně českého premiéra Petra Fialy (ODS) ovšem prosazují opatrnější postup, a summit tak zřejmě přinese pouze obecnější deklaraci o snaze snižovat závislost na ruském plynu a ropě.

Dodávky z Ruska tvoří asi 40 procent spotřeby zemního plynu v EU a 30 procent spotřeby ropy.

„Dnes jsem hovořil s prezidentem Erdoganem, abychom koordinovali naše reakce na nevyprovokovaný ruský útok na Ukrajinu. Diskutovali jsme o důležitosti pokračujícího mezinárodního úsilí přivést Moskvu k odpovědnosti za tuto agresi a podpořit ukrajinský lid, který čelí této krizi,“ uvedl na twitteru americký prezident Joe Biden po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Turecký prezident Erdogan také vyzval Bidena, aby zrušil americké zbrojní sankce uvalené na Ankaru. Erdogan americká opatření považuje za „nespravedlivá“, uvedla agentura Reuters. Washington uvalil zbrojní omezení v souvislosti s tureckým nákupem ruského systému protiletadlové obrany S-400, uvádí ČTK.

Z Mariupolu nebyla evakuována ani jedna osoba, uvedla pro deník Ukrajinská pravda místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Město je podle ukrajinských úřadů na pokraji humanitární katastrofy, obyvatelé nemají dostatek vody a ve městě docházejí léky. Evakuaci místních obyvatel znemožňuje ruské ostřelování.

Ukrajinský deník The Kyiv Independent s odkazem na bezpečnostní složky státu uvádí, že ruské jednotky zvažují vyhození do povětří skladu s amoniakem v Charkovské oblasti. Z výbuchu pak mají podle bezpečnostních složek obvinit ukrajinskou armádu.

Ruský prezident Vladimir Putin udělal chybu, když zaútočil na Ukrajinu, a tamní válku prohraje, prohlásil dnes kanadský premiér Justin Trudeau. Zároveň hlavu ruského státu obvinil, že úmyslně cílí na civilní ukrajinské obyvatelstvo, informovaly světové agentury.

„Putin udělal velikou chybu a válku, kterou rozpoutal, prohraje díky odvaze a odolnosti Ukrajinců. Prohraje ji také díky jednotě a síle spojeneckých zemí,“ řekl Trudeau na tiskové konferenci ve Varšavě po setkáním s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

„Putinova bezohledná lhostejnost k lidskému životu je absolutně nepřijatelná. Je už jasné, že se rozhodl konkrétně cílit na civilisty,“ dodal kanadský premiér s tím, že si tyto kroky Ruska vyslouží tu „nejtvrdší odpověď“.

Černobylská jaderná elektrárna byla od středy bez elektřiny a jela na dieselové generátory s kapacitou 48 hodin. Podle českých odborníků to ale neznamená větší problém, znepokojují je spíš zprávy o blokování střídání směn.

Bělorusko obnovilo dodávky elektrického proudu do ukrajinské jaderné elektrárny v Černobylu, uvedlo dnes podle agentury Reuters ruské ministerstvo energetiky. Kyjev ve čtvrtek oznámil, že odstavená elektrárna má proud jen ze záložních generátorů na dva dny a že elektřina je nutná k chlazení spotřebovaného jaderného paliva. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) nicméně uvedla, že přerušení dodávek elektřiny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.

Podle ukrajinské společnosti Enerhoatom by včasné neobnovení dodávek proudu do elektrárny poblíž běloruských hranic mohlo vést k úniku radiace, protože elektřina je nutná k chlazení 20 tisíců článků spotřebovaného jaderného paliva uskladněného v areálu elektrárny. Jejich oteplování by mohlo vést k uvolnění radioaktivních látek do životního prostředí, dodal Enerhoatom s tím, že obnovení zásobování elektrickým proudem znemožňují pokračující boje.

Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek v hodnotě nejméně 100 miliard dolarů (2,3 bilionu Kč). Na internetové akci pořádané americkým Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomiku to dnes řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko.

Válka podle něj způsobila, že polovina ukrajinských podniků je zcela zavřená, zatímco ta druhá polovina funguje na výrazně nižší úrovni, než je jejich kapacita. Odhad škod je podle Ustenka, jehož citovala agentura Reuters, „velmi přibližný“. Zahrnuje silnice, mosty, nemocnice, zařízení a další majetek.