Rusko volí, čeká se klasický scénář. Jenže hlasují i lidé z okupovaného Kursku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už potřetí od chvíle, kdy Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu, vyrazili Rusové k volebním urnám. Hlasování se konají téměř ve všech částech země na různých úrovních, od místních rad až po regionální guvernéry.

I v těchto volbách se nicméně očekává klasický ruský scénář. Tedy drtivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko za pomocí zfalšovaných výsledků.

Probíhající volby nicméně odrážejí nejen snahu o utažení politické kontroly Kremlem, ale také hlubší problémy, jimž ruský režim čelí. Hlasování v některých oblastech totiž odhaluje frustraci místních obyvatel a rostoucí sociální napětí.

Seznam Zprávy připravily přehled toho, co se na opomíjených ruských volbách vyplatí sledovat.

Kreml si zejména po zahájení invaze ostře hlídá, koho do politické soutěže vpustí. Stovkám protiválečných kandidátů úřady daly stopku, a tak není překvapivé, že v těchto regionálních volbách se žádný černý kůň neblýskne.

Jeden takový politik už letos zazářil, když nasbíral stovky tisíc podporujících hlasů. Boris Naděždin, který před prezidentskou volbou představoval pro řadu Rusů projev opozičního hlasu, ovšem nakonec do hlasování nebyl vpuštěn.

Na regionech je ale specifické, že lidé místní politiky - a zejména jejich strany zastupující regionální zájmy - znají. A v mnoha částech nepanuje shoda, že zrovna politici dosazení Jednotným Ruskem soucítí s problémy místních obyvatel.

Letos se voleb účastní rekordně nízký počet politických stran, a to kvůli rozšířeným represím, kterým čelí politici stojící mimo kontrolu Kremlu.

Na rozdíl od prezidentských voleb se tak o těch regionálních v ruských médiích příliš nemluví. Kreml sází na mobilizaci relativně malého počtu věrných voličů, aby zajistil hladké vítězství pro své kandidáty, vyplývá z analýzy neziskové orgamizace zabývající se sledováním ruských voleb Golos.

Navíc i tyto volby, ostatně jako každé volby konané v Rusku, doprovází podezření ze zfalšování výsledků. Tomu nahrávají i opatření zavedená v souvislosti s volbami, tedy prodloužení doby hlasování (volby jsou zpravidla třídenní, v některých regionech ale trvají podle místních zákonů) i přesunutí voleb do online prostoru.

Ve válce na Ukrajině hrají stěžejní roli pro živení Putinovy armády, pro většinu ruské společnosti nicméně zůstávají v pozadí. Republiky Altaj, Baškortostán a Kalmycko si tento víkend také volí své zástupce. Podobně jako je to ale ve všech ruských volbách, ani zde nemají místní obyvatelé příliš na výběr, pokud chtějí sáhnout mimo nabídku Putinovy strany Jednotné Rusko.

Pro hlavy těchto tří etnických republik však cesta ke znovuzvolení nebude jednoduchá, protože všechny tři se mají znovu ujmout svých funkcí v podmínkách klesajícího souhlasu veřejnosti a rostoucího sociálního napětí, jak upozorňuje nezávislý server The Moscow Times.

Uralské Baškirsko, které je s více než čtyřmi miliony obyvatel nejlidnatější etnickou republikou Ruska, už letos způsobilo problémy Kremlu, když se stalo místem masivních protestů na podporu vězněného aktivisty Fayila Alsynova.

Režim se tak zasazuje o vítězství úřadujícího prezidenta Radije Chabirova, který s ním dlouhodobě spolupracuje. Mezi místními se ovšem netěší popularitě, ať už kvůli vysokému počtu válečných obětí na Ukrajině, řadě korupčních skandálů nebo právě zatýkání opozičníků.

Podobně jako ve většině ostatních regionů Kreml zmírnil možnost potenciální rány v Baškortostánu tím, že nepřipustil k hlasování jediného nezávislého kandidáta.

Podobný scénář čeká i další dva rozbouřené regiony. V Altaji, hornaté sibiřské republice čítající asi 200 tisíc obyvatel, usiluje o znovuzvolení další figurka Kremlu Andrej Turčak. Rodák z Petrohradu a syn dlouholetého Putinova spolupracovníka představuje typicky dosazeného politika fungujícího na lokální úrovni - jde o loajálního technokrata bez předchozích vazeb na region.

Zajištěné vítězství má pak v Kalmycku i přes velkou vlnu nepopularity ve svém předchozím funkčním období Batu Chasikov, bývalý mistr světa v kickboxu a také jeden z kremelských technokratů. Ani on totiž nenarazí na žádnou větší konkurenci.

Hlasování probíhá i v Kursku, který se stal za poslední měsíc palčivým problémem pro ruský režim. V oblasti nadále pokračuje vpád ukrajinských vojsk, evakuace místních obyvatel a s tím i volání po pomoci od ruských úřadů. Ukrajinské síly nyní podle svých tvrzení ovládají stovky kilometrů čtverečních půdy v této oblasti.

V ruských médiích se nicméně o situaci v regionu téměř neinformuje a režim se snaží zachovat fasádu běžného fungování.

Volby ani navzdory válečným okolnostem úřady nepřerušily, naopak argumentovaly tím, že se jedná pouze o lokální krizi. V rozporu s tvrzením, že všechno je v zásadě normální, trvají v Kursku místní volby bezprecedentních deset dní a volební úředníci jsou vybaveni neprůstřelnými vestami a helmami.

Svůj mandát obhajuje - podobně jako ve všech dalších regionech - Putinem dosazený Alexej Smirnov.

Regionální úřady v Kursku ve čtvrtek oznámily, že ve volbách guvernéra již odevzdalo svůj hlas téměř 27 % oprávněných voličů.

Před plnou invazí na Ukrajinu dokonce ruské zákony striktně stanovily, že v případě nestabilní situace, natož válečného konfliktu, budou volby odloženy. Od té doby však Státní duma přijala řadu pozměňovacích návrhů, které mimo jiné umožňují, aby se hlasování uskutečnilo za probíhajících bojů a válečného stavu.

Kromě ruských regionů se bude hlasovat i na anektovaném Krymu, kde usiluje o znovuzvolení Kremlem dosazený Sergej Aksjonov. Ukrajina ani západní státy neuznávají ruské volby, které režim na anektovaných územích pořádá.