Válečné zločiny, či genocida? Po Putinovi pošilhává Haag

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

„Rád bych oznámil, že jsem se rozhodl co nejrychleji zahájit vyšetřování situace na Ukrajině,“ hlásá pondělní vyjádření Karima Khana, prokurátora Mezinárodního trestního tribunálu (ICC). „Existuje rozumný důvod se domnívat, že na Ukrajině byly spáchány jak údajné válečné zločiny, tak zločiny proti lidskosti.“

Soud v Haagu se již předběžně zabýval údajnými zločiny spojenými s násilným potlačením proevropských protestů v Kyjevě v letech 2013 až 2014. Předběžné vyšetřování pak proběhlo i kvůli obvinění ze zločinů spáchaných na Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014, a na východě Ukrajiny, kde od stejného roku podporuje proruské separatisty.

„Vzhledem k rozšíření konfliktu v posledních dnech je mým záměrem, aby toto vyšetřování zahrnovalo také jakékoli nové údajné zločiny spadající do jurisdikce mého úřadu spáchané kteroukoli stranou konfliktu na jakékoliv části území Ukrajiny,“ upřesnil dále prokurátor v prohlášení.

Ani Rusko ani Ukrajina nejsou mezi 123 členskými státy soudu, Ukrajina nicméně akceptovala jeho jurisdikci, což Khana zmocňuje k zahájení vyšetřování. Jeho tým proto nyní prozkoumá stav dochovaných důkazů z dřívějších let. Aby došlo k plnému zahájení vyšetřování, bude muset státní zástupce získat povolení od vyšetřovacího senátu soudu.

Na porušování mezinárodního humanitárního práva na Ukrajině hlasitě upozorňují zejména skupiny na ochranu lidských práv. Podle těch Rusko od 24. února, kdy jeho jednotky zahájily útok na západního souseda, provádí útoky cílené na civilisty i útoky na školy a nemocnice.

Na útoky v civilních oblastech a směrem k nechráněným objektům upozorňuje například hnutí Amnesty International. To zdokumentovalo tři incidenty, o nichž se domnívá, že zabily nejméně šest civilistů a dalších nejméně 12 zranily.

„Ruská armáda prokázala nehoráznou lhostejnost k životům civilistů použitím balistických střel a dalších výbušných zbraní s širokou oblastí dopadu v hustě obydlených oblastech. Některé z těchto útoků mohou být válečnými zločiny,“ upozornila Agnès Callamardová, generální tajemnice organizace. „Ruská vláda, která nepravdivě tvrdí, že používá pouze přesně naváděné zbraně, by měla za tyto činy převzít odpovědnost.“

Rusko si za svým tvrzením stojí stále. Tamní ministerstvo obrany i nyní opakuje, že ruské jednotky neútočí na ukrajinská města, ale pouze zneschopňují ukrajinskou vojenskou infrastrukturu. Mluvčí úřadu v pondělí tvrdil, že ukrajinské úřady využívají obyvatele Kyjeva jako lidské štíty a že jsou to ukrajinští nacionalisté, kdo rozmisťuje dělostřelecká děla v obytných oblastech.

Civilní obyvatelstvo tak podle Ruska není nijak ohroženo. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý zopakoval ruskou mantru, že na Ukrajině jde o speciální operaci k „demilitarizaci a denacifikaci“ země. Uvedl také, že nesouhlasí s emocionálními hodnoceními, která události na Ukrajině nazývají válkou.

Podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva Michelle Bacheletové však bylo od minulého čtvrtka zabito nejméně 102 civilistů a dalších 304 jich bylo zraněno. Úřady se ale obávají, že skutečný počet obětí války je podstatně vyšší. Ukrajinská strana například hlásí již více než 300 obětí z řad běžných občanů.

Z válečných zločinů Rusko obvinil například i předseda oblastní správy v Charkově Oleh Siněhubov. Východoukrajinské město v pondělí čelilo silnému útoku, který podle něj zabil nejméně 11 civilistů. Přesný počet však bylo ještě těžké určit a sčítání ztrát začalo až poté, co těžké ostřelování polevilo.

„Ostřelování obytných domů a civilistů dnes vykazovalo jasné známky genocidy. Nepřítel opět porušil všechny běžné lidské principy humanismu a spáchal další zločin proti mírumilovnému ukrajinskému lidu,“ napsal v pondělí večer Siněhubov na facebooku. „Pracujeme na obnově městské infrastruktury, abychom se vyhnuli humanitární krizi. Slibuji, že tohle jim neodpustíme.“

Po pojmu genocida již sáhl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Musíme věci nazývat pravými jmény. Ruské zločinné akce proti Ukrajině vykazují známky genocidy,“ pronesl ve svém nedělním videohlášení. „Lhali, když tvrdili, že se nezaměří na civilní obyvatelstvo. Od prvních hodin invaze ruské jednotky zasahovaly civilní infrastrukturu.“

Prokurátor Khan ve svém vyjádření o podezření o páchané genocidě nemluvil, jde však o další ze čtyř druhů zločinů, které spadají do jurisdikce ICC. Kvůli ruské invazi Ukrajina v neděli na svého souseda podala také oficiální žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

„Žádáme povolání Ruska k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil přelíčení na příští týden,“ odůvodnil své rozhodnutí Zelenskyj s odkazem na údajnou genocidu ruskojazyčného obyvatelstva na východě Ukrajiny, kterou naopak Moskva v minulých dnech odůvodňovala svůj útok na jeho zemi.

Po spravedlnosti z rukou soudu již volají také hlasy ze zahraničí. V rozhovoru s listem Washington Post se o tématu zmínila například litevská premiérka Ingrida Šimonytėová: „Jsou tam zabíjeni lidé, nevinní lidé, včetně dětí. (…) To, co Putin dělá, je vražda a nic jiného. Doufám, že za to stane v Haagu.“