Článek
Izraelské bezpečnostní složky se připravují na raketové útoky i na infiltraci bojovníků libanonského hnutí Hizballáh. V Bejrútu zabitý Sálih Arúrí, muž číslo dvě politického křídla teroristické organizace Hamás, měl totiž blízko k Íránu, který libanonský Hizballáh řídí.
Írán už atentát na Arúrího odsoudil: „K atentátu došlo kvůli velkému selhání Izraele v boji proti odboji v Gaze. Odsuzujeme tento incident, který má Izrael na svědomí,“ citoval server Ynetnews z prohlášení íránské diplomacie.
Za „zločin“ a snahu o zatažení Libanonu do války pak atentát označil libanonský premiér Nadžíb Mikatí, atentát odsoudil i palestinský premiér.
Zabitý Arúrí se za posledních 13 let po propuštění z izraelského vězení podílel na koordinaci útoků proti Izraelcům, ať už on sám sídlil v Turecku, Sýrii, nebo naposledy v Libanonu. Země, kde pobýval, ho sice několikrát vyhostily, Arúrí ale ve svých aktivitách pokračoval a v rámci Hamásu si získal uznání a politickou moc.
Izrael dal nicméně opakovaně najevo, že pachatele a organizátory útoku ze 7. října čeká smrt. Ve středu to potvrdil i šéf Mosadu David Barnea: „Ať každá arabská matka ví, že pokud se její syn účastnil masakru (7. října) – podepsal si vlastní rozsudek smrti,“ prohlásil.
Izrael chce poslat Gazany do Konga
Přečtěte si o plánech Netanjahuovy vlády, které odsuzují USA i francouzský prezident Emmanuel Macron:
Klíčovou roli hrál Arúrí především ve sbližování Hamásu s Hizballáhem. I proto zaznamenal židovský stát v posledních dvou letech útoky z libanonského území, které neprováděli bojovníci Hizballáhu, ale Hamásu. Šéf Hizballáhu Hassan Nasralláh se tak mohl vyhnout přímé konfrontaci s Izraelem.
Zatím se ale nezdá, že by svůj zdrženlivý postoj měnil – když členové Hamásu odpalovali na pokyn Hizballáhu rakety na Izrael z libanonského území a izraelská armáda je následně zabila, Hizballáh ani neuvedl jejich jména mezi svými padlými bojovníky, připomíná izraelský komentátor Ron Ben Jišaj.
Na druhou stranu sám Nasralláh Izrael po útoku ze 7. října varoval, aby se neodvažoval zabíjet představitele Hamásu na libanonské půdě, jinak prý přijde tvrdá odveta. Nyní tak Nasralláh čelí dilematu - buď se pustí do války s Izraelem, nebo bude za slabocha, který vyhrožuje, ale nekoná.
Poslední Sinvárova karta: rukojmí
Bezprostředním výsledkem zabití Arúrího je přerušení jednání o propuštění rukojmích ze strany Hamásu. Jeho politické vedení sídlící v Kataru se teď může právem cítit ohroženo, vždyť Arúrí byl zástupcem šéfa organizace Ismaíla Haníji.
Jeho smrt naopak příliš neznamená pro vůdce Hamásu, kteří se stále ukrývají v Pásmu Gazy. S ubývajícími zásobami raket, které mohou na izraelská města odpalovat, jim zbývá už jen jediná karta, a to jsou právě rukojmí.
Kdo byl Sálih Arúrí?
Sálih Arúrí, který byl v úterý 2. ledna zabit během izraelského útoku na předměstí libanonského Bejrútu, byl jeden z hlavních představitelů teroristického hnutí Hamás. Izrael ho považoval za jednoho z klíčových zakladatelů brigád Kasám, vojenského křídla Hamásu.
Arúrí byl také úzce propojen s Íránem a jemu blízkou libanonskou islamistickou organizací Hizballáh.
Narodil se roku 1966 poblíž palestinského města Ramalláh na Západním břehu Jordánu. V této oblasti se také roku 1987 přidal k Hamásu a roku 1992 se zasadil o vytvoření jeho vojenského křídla, brigád Kasám.
Ve vedení organizace Hamás se roku 2011 účastnil například vyjednávání o propuštění jednoho izraelského vojáka výměnou za více než tisícovku palestinských vězňů držených v Izraeli.
Arúrí byl v Izraeli opakovaně vězněn. Roku 2010 byl deportován do Sýrie, kde pobýval tři roky. Odtud se přesunul do Turecka a následně do Libanonu, kde také v 57 letech zemřel.
Izraelská média s odvoláním na zpravodajské zdroje už před časem informovala, že ve hře může být i propuštění zajatých Izraelců výměnou za bezpečný exil pro vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvára a šéfa vojenského křídla hnutí Muhhamada Dajfa.
V úterý izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že exil vůdců Hamásu v Gaze může být jedním z výsledků současné války. Hamás také údajně před zastavením jednání zmírnil své požadavky a už nepožadoval trvalé příměří.
Odhaduje se, že z celkových asi 240 rukojmích, které teroristé Hamásu unesli 7. října do Gazy, jich stále drží 129. Ne všichni jsou ale naživu. Těla osmi zabitých Izraelců už izraelská armáda našla, tři rukojmí pak omylem zastřelili sami vojáci. Izraelská armáda prohlásila za mrtvé 23 unesených, jejichž těla jsou stále na neznámém místě v Pásmu Gazy.
