Vakcína, po které lidstvo prahne od nepaměti. Japonci se učí léčit stáří

Podle japonského týmu vedeného profesorem z Juntendo University Toru Minaminem test vakcíny na myších potvrdil snižování počtu zombie buněk v těle. „Můžeme očekávat, že (vakcína) bude aplikována na léčbu ztuhnutí tepen, cukrovky a dalších nemocí souvisejících se stárnutím,“ řekl japonským médiím Minamino. Výsledky výzkumu byly v pátek zveřejněny v on-line verzi časopisu Nature Aging.

S přibývajícím věkem se poškozené buňky v těle hromadí a způsobují zánět, který může narušovat metabolismus a funkci kmenových buněk. Podle lékařské fakulty University of Minnesota jsou tyto poškozené buňky běžně známé jako zombie buňky – neumírají, jen urychlují stárnutí a nemoci s ním spojené.

Senescentní „zombie“ buňky ztratily schopnost se dělit, ale neumírají. Poškozují zdravé buňky kolem sebe tím, že uvolňují chemikálie způsobující zánět. Zdravý imunitní systém u mladších lidí je schopný poškozené buňky vyčistit, schopnost však pomalu klesá s věkem.

Japonský tým vědců identifikoval protein v senescentních buňkách u lidí a myší a vytvořil peptidovou vakcínu založenou na aminokyselině, která tvoří protein. Vakcína umožňuje tělu vytvářet protilátky, které se navážou na senescentní buňky, které jsou odstraněny bílými krvinkami ulpívajícími na protilátkách.

Vakcínu dostalo několik myší trpících tuhnutím tepen. Počet nahromaděných senescentních buněk se po vpravení látky do těla značně zmenšil. Podávání látky starým myším zpomalilo proces stárnutí oproti nenaočkovaným myším, tvrdí tým.

Vědci se už řadu let snaží vyřešit hromadění zombie buněk experimentálními léky, které by lidem pomohly udržovat si zdravější tělesnou schránku. Až japonská vakcína dokáže senescentní buňky odstranit a potenciálně léčit i související nemoci.

Mnohé stávající léky k odstranění senescentních buněk se využívají jako protirakovinná činidla, způsobují ale značné negativní vedlejší účinky. Těch je u nové vakcíny méně, navíc je její účinnost dlouhodobější, uvedl tým.

O léčbu stáří se snaží vědci po celém světě, příležitost cítí také mnozí velcí investoři. Zakládající ředitel Institutu pro výzkum stárnutí na Lékařské fakultě Alberta Einsteina na Yeshiva University Nir Barzilai před novináři uvedl, že jsou lidé do honby za dlouhověkostí ochotní investovat miliardy dolarů.

Bylo by však naivní považovat japonský objev za základ věčného mládí. V první řadě je výzkum pouze v raných fázích a vakcína otestována pouze na myších. Stárnutí buněk není jediným problémem stárnutí. Spolu s akumulací „zombie buněk“ stárnoucí lidé zažívají také zkracování telomer, nestabilitu genomu, epigenetické změny, vyčerpání kmenových buněk a další biochemické známky přibývajícího věku. Senescentní buňky jsou proto jen jednou částí skládačky.