Váhavý Izrael si vybral stranu. Arabové se kvůli Ukrajině bojí o obilí

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Ruský útok na Ukrajinu se sice odehrává na evropské půdě, geopolitické důsledky ale pocítí celý svět. Jedním z nejbližších regionů je Blízký východ: Turecko sdílí s Ukrajinou černomořské pobřeží, Izrael i arabské země spolupracují s Ruskem mimo jiné kvůli Sýrii, Írán patří mezi nejbližší ruské spojence. Jak tato neklidná část světa na Putinovu válku reaguje?

Dva dny po uznání separatistických republik a vstupu ruských vojáků na Donbas pracovalo ministerstvo zahraničí a Úřad pro národní bezpečnost na přípravě stanoviska, napsal server Walla. Izrael se snažil najít rovnováhu mezi podporou Ukrajině, která už v posledních dnech vyjádřila z izraelské reakce zklamání, a snahou nejít do konfliktu s Moskvou.

Izraelci přitom věděli, že jejich mlčení jen poškozuje mezinárodní obraz země. Výsledné prohlášení za sebou ale zanechalo pachuť: „Na jedné straně oznámení obsahovalo jednu věc, kterou Ukrajinci opravdu chtěli – vyjádření podpory územní celistvosti a suverenitě Ukrajiny. Na druhou stranu oznámení nezahrnovalo odsouzení Ruska,“ píše výše zmíněný server. V neveřejných jednáních s USA přitom izraelští diplomaté dali jasně najevo, že stojí na straně Ukrajiny.

Slovo Rusko se nicméně v prohlášení vůbec nevyskytlo. Čtenář, který by netušil, co se děje, si tak mohl myslet, že na východě Ukrajiny došlo k nějaké přírodní katastrofě, ne k invazi nepřátelských vojsk. Izraelci totiž mysleli na to, že zejména v Sýrii, ale i v jiných oblastech se bez spolupráce s Ruskem jen těžko obejdou.

Čtvrteční ruský útok na celé území Ukrajiny ale donutil i opatrné Izraelce přiklonit se na jednu stranu: „Ruský útok na Ukrajinu je vážným porušením mezinárodního pořádku, Izrael útok odsuzuje, je připraven poskytnout občanům Ukrajiny humanitární pomoc. Izrael je válkou zmítaná země, válka není způsob, jak řešit konflikty,“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Lapid. Nejmenovaný vysoký představitel Evropské unie vzápětí novináři Baraku Ravidovi řekl, že Brusel Lapidův postoj vítá.

O dvojznačném postoji tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana k rusko-ukrajinskému konfliktu jsme už psali zde. Erdoganův režim na jednu stranu dodával ukrajinské straně drony Bayraktar TB2 a prohluboval s Ukrajinou obchodní i politické spojenectví, na druhou stranu je ale surovinově závislý i na Rusku a spolupracuje s ním v Sýrii (podobně jako Izrael).

Ve čtvrtek ráno ruské ministerstvo zahraničí informovalo o telefonátu Putina s Erdoganem. Tématem bylo ruské uznání separatistických republik na východě Ukrajiny, které Putin označil za nezbytné. Erdogan měl svému protějšku říci, že Turecko nepřijme porušení suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. „To je principiální pozice,“ zdůraznil Erdogan citovaný serverem Ahval News. Jasnou podporu Ukrajině později přineslo i prohlášení tureckého ministerstva zahraničí.

Na internetu se mezitím objevil videozáznam z hořící ukrajinské vojenské základny u Nikolayivky, kde Ukrajina skladuje výše zmíněné turecké drony.

Dopady ruské invaze pocítil ve čtvrtek na vlastní kůži každý Turek, když došlo vůbec k největšímu pádu turecké liry (oproti dolaru ztratila čtyři procenta) od prosince.

Turecko také vyslalo do Kyjeva dvě vojenská letadla s pomocí, ta však zůstala ve čtvrtek uvězněna na letišti Boryspil a nemohla odletět. Analytik Michael J. Walkter z Centra pro bezpečnostní politiku napsal, že podle jeho informací z Kyjeva jsou letouny pod kontrolou ruské armády a měly být určeny k evakuaci prezidenta Volodymyra Zelenského, pokud by si ji přál.

V této souvislosti je třeba připomenout, že Turecko je členem Severoatlantické aliance, a útok na jeho letadla by tak byl i útokem na NATO.

Ukrajinská vláda požádala Ankaru, aby uzavřela ruským plavidlům Bospor a Dardanely a také vzdušný prostor. Turecko zatím na tento požadavek nereagovalo.

Jednoznačně na stranu Ruska se postavil jeho dlouhodobý spojenec v regionu Írán. Po ruském uznání separatistických entit na Donbase vyzvalo íránské ministerstvo zahraničí Rusko i Ukrajinu ke zdrženlivosti a z eskalace konfliktu obvinilo Spojené státy a Severoatlantickou alianci.

„Bohužel, intervence a provokativní akce NATO a hlavně Spojených států zkomplikovaly situaci v regionu,“ nechal se slyšet mluvčí úřadu Sajíd Chatíbzádeh. Íránská reakce přichází ve dnech, kdy mezinárodní společenství včetně Ruska finišuje jednání o návratu k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu.

Celá řada dalších blízkovýchodních států se ke konfliktu nevyjadřuje. „Vládnou tam spíše obavy, protože hodně států dováží obilí z Ukrajiny, třeba Egypt nebo Libanon více než 50 procent z celkového dovozu obilí,“ řekl Seznam Zprávám diplomatický zdroj z arabského světa.

„Egypt bude v případě války mezi Ruskem a Ukrajinou těžce zasažený,“ řekl serveru Middle East Eye Hišám Abuldaháb z Káhirské obchodní komory. „Většina našich dovozů obilí přichází z těchto dvou států,“ dodal.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si během čtvrtečního dopoledne našel čas na telefonát katarskému emírovi, aby ho informoval o současném vývoji. Emír Sání vyzval poté obě strany konfliktu ke zdrženlivosti. Katar může přitom při současném konfliktu hrát důležitou roli – právě tato malá země by mohla alespoň zčásti nahradit výpadky v dodávkách ruského plynu Evropě, na které může v budoucnu dojít.