Článek
Z dokumentů amerických tajných služeb, které před nedávnem unikly, vyplývá, že Peking odmítl žádost ruské Vagnerovy armády o poskytnutí zbraní. Upozornil na to deník The Financial Times.
Představitelé žoldnéřské Vagnerovy skupiny se údajně snažili začátkem roku 2023 od Číny získat munici a další vojenské vybavení. V žádosti adresované Číně naznačovali, že „mají jistou důvěru, že Peking bude otevřený vyzbrojování Moskvy“ smrtícími zbraněmi.
Z utajovaných dokumentů ovšem vyplývá, že Čína na jejich žádost nereagovala. Vagnerovcům vedeným Jevgenijem Prigožinem od začátku ledna „neposlala žádné zbraně, a to ani na zkoušku, a nebyla s nimi v kontaktu ohledně dodávek zbraní“.
Čínský ministr zahraničí Čchin Kang v pátek oznámil, že jeho země neposkytne zbraně ani jedné z válčících stran, připomíná server The Kyiv Independent. Podle agentury AP je Kang nejvyšším čínským představitelem, který se takto přímo vyjádřil k dodávkám zbraní z Číny do Ruska.
Spojené státy v posledních měsících varují před tím, že by Čína mohla zvažovat poslání smrtících zbraní Rusku, které už déle než rok válčí s Ukrajinou.
O jednání mezi Čínou a Ruskem
Čínský ministr obrany Šang-fu po jednání s ruským prezidentem Putinem, oznámil, že Peking je připraven posílit spolupráci s ruskou armádou. Zástupci zemí mluví o „nové éře“ ve vzájemných vztazích a o partnerství „bez hranic“.
Deník The Guardian v pátek uvedl, že z uniklých tajných dokumentů amerických zpravodajských služeb vyplývá, že Čína schválila poskytnutí smrtících zbraní Rusku. Chtěla ovšem, aby celá akce zůstala v tajnosti.
NATO a Spojené státy na zprávy reagovaly s tím, že dosud neexistují žádné důkazy toho, že by Čína Rusku již dodávala zbraně. Peking zprávy o tom, že Rusku posílá vojenskou pomoc, opakovaně odmítá.
Tajemník ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov v nedělním rozhovoru odhady USA a NATO posílil, když uvedl, že se na ukrajinské frontě zatím čínské zbraně dosud neobjevily.
„V případě, že se to změní, budeme neprodleně informovat jak (ukrajinskou) společnost, tak svět. Vzhledem k zapojení Číny do světových záležitostí však není jasné, proč by se v současné době rozhodla dodávat zbraně Ruské federaci,“ uvedl Danilov.
Další země vagnerovcům vyhověly
Uniklé dokumenty podle The Financial Times odhalují, že zatímco u Číny vagnerovci nepochodili, s podobnými žádostmi uspěli u dalších spojenců Ruska - u Běloruska a Sýrie.
Vyplývá z nich, že Bělorusko vagnerovcům už koncem ledna „dodalo 50 procent slíbených nespecifikovaných zbraní“ a nabídlo, že jim pošle dalších 300 000 granátometů VOG-17.
Od Sýrie pak měla žoldnéřská skupina dostat šest granátometů SPG-9 a 180 granátů. Z dokumentů ovšem není zřejmé, kdy přesně mělo k dodávce dojít.
Vagnerovi spojenci se pokoušeli zbraně shánět také v Turecku. Jednat se mělo konkrétně o bezpilotní letouny, systémy elektronického boje, protibaterijní systémy a houfnicové dělostřelectvo. Jejich turecké kontakty jim však sdělily, že řadu zbraní ze země nelze vyvážet.