Článek
Několik posledních dní dominovala programu britského premiéra příprava na čtvrteční schůzku v Bílém domě s americkým prezidentem.
Keir Starmer a jeho tým si uvědomují, že důsledky prvního osobního jednání s Donaldem Trumpem je můžou pronásledovat ještě hodně dlouho.
Spojené království má hned několik důležitých záležitostí, které potřebuje se Spojenými státy vyřešit, ale hlavním tématem rozhovorů budou mírová jednání o Ukrajině a budoucí bezpečnostní uspořádání v Evropě.
Zatímco Trumpova vláda projevuje vstřícnost vůči Rusku, Británie navzdory loňskému střídání u moci zůstává jedním z nejpevnějších spojenců Ukrajiny.
Starmerovým triumfem v jednáních s Trumpem má být zvýšení britských výdajů na obranu, které premiér oznámil v úterý v parlamentu. Do roku 2027 chce za armádu a zbrojení utrácet 2,5 procenta HDP místo dosavadních 2,3 procenta.
Eso, které tutlali
Chybějící peníze Londýn získá omezením výdajů na zahraniční pomoc. V praxi to bude znamenat miliardy liber, tedy desítky miliard korun. V Londýně proto mluví o největší investici od konce studené války a doufají, že britské odhodlání bude mít náležitou odezvu ve Washingtonu, který tlačí na zvýšení evropské odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Britové si dali záležet, aby Američany na chystané utrácení upozornili. Dle informací serveru Politico Starmerův ministr obrany John Healey po veřejném oznámení plánu spěchal z parlamentu, aby hned zavolal svému americkému kolegovi Petu Hegsethovi. Šéf Pentagonu záměr údajně považuje za „úžasný“ a za ukázku „velkého vůdcovství“.
Starmerovi nejde jen o Ukrajinu
Britská vláda má několik dalších ožehavých záležitostí, které potřebuje se Spojenými státy vyřešit.
- Celní války - Donald Trump vyhrožuje zavedením cel i nejbližším spojencům (v některých případech už je zavedl), ale vůči Británii byl o něco smířlivější, protože americká obchodní bilance s ní není tak nepříznivá jako s jinými státy. Starmer usiluje o to, aby Bílý dům nezměnil názor.
- Pakt o umělé inteligenci - Londýn a Washington se už loni dohodly na spolupráci v oblasti testování AI a její bezpečnosti, zároveň letos společně odmítly podepsat globální deklaraci o AI na summitu v Paříži s tím, že by dle nich odvětví příliš regulovala.
- Budoucnost Čagoských ostrovů - Británie se loni předběžně dohodla s Mauriciem, že mu předá kontrolu nad tímto sporným souostrovím v Indickém oceánu. Spojené státy mají na největším čagoském atolu Diego Garcia strategickou vojenskou základnu, a tak je pro ně tato otázka citlivá. Londýn dal najevo, že dohodu nenaplní, pokud s ní Trump nebude souhlasit.
Aby byl efekt co největší, tým britského premiéra plán dlouho přísně tajil. Starmer ho týdny dopředu probíral hlavně s ministryní financí Rachel Reevesovou, svou věrnou spojenkyní, ale nevěděla o něm ani řada členů kabinetu, popisuje Politico. Server se odvolává na šest zdrojů, jež si s ohledem na citlivost celé záležitosti přály zůstat v anonymitě.
Celému kabinetu Starmer plán představil až v úterý ráno, kdy požádal o jeho schválení. Předtím o něm mluvil s několika dalšími ministry mezi čtyřma očima. Nepřišel na přetřes dokonce ani během zásadní pondělní Starmerovy schůzky s úzkým okruhem nejdůležitějších členů vlády.
Premiér na ní dle informací britského deníku The Times spolu s ministry zahraničí, obrany, vnitra a ministrem pro mezivládní záležitosti doladil poslední detaily strategie na schůzku s Trumpem, na kterých pracovaly vládní týmy několik týdnů. Jak ale píše Politico, o zvýšení výdajů na obranu se přesto nemluvilo.
Dle Timesů premiér kvůli přípravám na amerického prezidenta povolal hned několik zkušených zahraničně-politických poradců. Stěžejní byla role Jonathana Powella, jehož deník líčí jako jednoho z tvůrců proamerického přístupu někdejšího britského premiéra Tonyho Blaira.
Právě Powell, dlouholetý vysoce postavený představitel britské ambasády ve Washingtonu, pomáhal prosadit myšlenku, že Británie má Spojeným státům stát nablízku během válek v Afghánistánu a Iráku navzdory odporu, který to vyvolalo doma. Zkušený diplomat v posledních týdnech intenzivně komunikoval s Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Mikem Waltzem.
Timesy i Politico se shodují, že důležitým Starmerovým poradcem byl i francouzský prezident Emmanuel Macron, který se s Trumpem v Bílém domě setkal už v pondělí. A z hlediska evropské bezpečnosti sledoval stejné cíle jako Starmer: přesvědčit Američany, aby se podíleli na bezpečnostních garancích pro Ukrajinu po případném příměří s Ruskem.
Macron v Bílém domě
Místo kritiky lichotky a opatrné pobídky. Strategii, kterou k Donaldu Trumpovi zvolil Emmanuel Macron, zřejmě budou následovat i další lídři. „Nechceme Trumpa popudit,“ vzkázal poradce britského premiéra Keira Starmera.
Oba evropští lídři spolu dle britského deníku mluvili v úterý v noci. Macron prý britskému premiérovi jednání s Trumpem podrobně líčil a vysvětloval mu, v jakých oblastech je ještě potřeba amerického prezidenta přesvědčit.
Britové jsou odhodlaní zajistit, aby s Francouzi mluvili k Američanům jedním hlasem. Navzdory tomu ani francouzského prezidenta - jak píše Politico - Starmer dopředu neseznámil s plánem na zvýšení britských obranných výdajů.
Londýn a Paříž daly už v minulých týdnech najevo, že jsou ochotny poslat vlastní vojáky na Ukrajinu, aby tam zajišťovali případný mír. Společně ale chtějí dosáhnout toho, aby se za bezpečnost těchto sil zaručily i Spojené státy a poskytly jim například vzdušnou, logistickou a komunikační podporu.
„Bezpečnostní záruky musí být dostatečné, aby to Putina odradilo od návratu (na Ukrajinu). Obávám se, že když nastane příměří bez pojistky, poskytne mu to zkrátka příležitost počkat a vrátit se, protože jeho ambice ve vztahu k Ukrajině jsou všem naprosto zřejmé,“ prohlásil Starmer na palubě letadla do Washingtonu.
Starmerovy výhody
Výhodou britského premiéra v Bílém domě můžou být i určité sympatie, které k němu americký prezident zřejmě chová. Přestože je dělí ideologické rozdíly, Trump se o Starmerovi vyjadřoval smířlivě a dokonce ho chválil (začátkem roku se do něj ale tvrdě pustil Trumpův blízký spojenec Elon Musk).
Ani Starmer se nepouštěl do ostrých sporů. Vůči Trumpovým výrokům, že Ukrajina začala válku a že tamní prezident Volodymyr Zelenskyj je diktátor, se dokázal ohradit, aniž by se pustil do přímé kritiky šéfa Bílého domu. A otázkám na pondělní hlasování v OSN, v němž se Američané v otázce Ukrajiny rozešli s Evropany, se pro jistotu vyhnul.
Další premiérovou výhodou je jedinečná pozice Británie. Zatímco Macron do Bílého domu dorazil do značné míry jako hlas Evropské unie, Starmer se chce prezentovat jako „most mezi Evropou a USA“, jak napsal britský server iPaper s odvoláním na své zdroje z Downing Street.
Trumpovi, který se netají svou skepsí vůči evropské integraci, může být sympatické, že Británie umí po brexitu jednat sama za sebe, poznamenal pro britskou stanici Sky News politický editor listu The Sunday Times Gabriel Pogrund.
Británie navíc - tak jako jiné státy - už od Trumpova listopadového zvolení jemně pracuje na tom, aby si získala jeho přízeň. Příkladem může být snaha britského ministra zahraničí Davida Lammyho o navázání přátelství s viceprezidentem J. D. Vancem, ale třeba také prosincové setkání prince Williama přímo s Trumpem, který je známý svou zálibou v královské rodině.
