V zeleném tričku a se strništěm. Sedm dní, které udělaly ze Zelenského hrdinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ještě minulý týden v noci ze středy na čtvrtek měl na sobě oblek a černou kravatu. V poslední snaze zabránit válce adresoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svůj vzkaz přímo Rusům. Za ním svítil obrys celistvých ukrajinských hranic. Už tehdy měl za sebou Zelenskyj náročné týdny a bezpočet diplomatických jednání, to nejhorší ale mělo teprve přijít.

Sako, už bez kravaty, měl prezident i ve čtvrtek brzy ráno, když na telefon natočil svůj krátký projev o ruském útoku a vyhlášení válečného stavu. Na Ukrajinu už v té době dopadaly ruské rakety a vstupovala první vojska. Později ten den Zelenskyj vystřídal sako za zelené vojenské tričko, mikinu a po pár dnech strniště a kruhy pod očima.

Nezměnilo se ale prezidentovo aktivní vystupování na sociálních sítích. Prostřednictvím krátkých a úderných videí už bezmála týden informuje Ukrajince o průběhu války, obraně, mezinárodních jednáních i o tom, že setrvává v napadeném hlavním městě. Bojuje tak válku nejen s Putinovými vojsky, ale také s propagandou Kremlu, která se pokouší Ukrajince demoralizovat.

„Moje rodina je na Ukrajině, moje děti jsou také na Ukrajině, nejsme zrádci, ale občané Ukrajiny. Podle mých informací jsem pro nepřítele cíl číslo jedna, moje rodina číslo dva. Chtějí Ukrajinu zničit tím, že zničí hlavu státu,“ řekl ve videu z noci ze čtvrtka na pátek. To, že jeho rodina uprchla do zahraničí, prezident vyvracel už v polovině února.

Nesmazatelná také zůstane jeho odpověď na nabídku Spojených států na evakuaci: „Potřebuju munici, ne odvoz.“

O život Zelenského přitom podle ukrajinských vyjádření usiluje tzv. Vagnerova armáda zřízená jedním z nejbližších spojenců Vladimira Putina a také elitní bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. O likvidaci Čečenců ve středu ráno informoval šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.

V dalším videu z Kyjeva, které sám natočil na mobilní telefon, Zelenskyj dokazoval, že v metropoli je on, premiér i ministři obrany a další členové vlády. Politici byli v té chvíli v centru Kyjeva před budovou prezidentské kanceláře v Bankovní ulici. Kromě úřadu je na záběrech vidět známý secesní Dům s chimérami od architekta Władysława Horodeckého.

Druhý den ráno v dalším „selfie videu“ vyvracel lži o tom, že se ukrajinská armáda vzdává a sklání zbraně a v mediálních výstupech publikovaných na sítích pokračuje dál, každý den několikrát.

Prezidentovi při nich pomáhá jeho znělý a trochu chraplavý hlas, formulace vět a bezprostřednost sdělení, čili schopnosti, jež si osvojil během své herecké kariéry.

Už jako sedmnáctiletý na sebe Zelenskyj upoutal pozornost svým komediálním talentem při vystupování v televizní humoristické soutěži Klub vtipných a pohotových. Různé týmy v ní soupeřily v odpovědích na otázky, improvizacích na zadaná témata a dalších humoristických scénkách.

Během své showbyznysové kariéry se Zelenskyj objevil v několika filmech, včetně romantických ruskojazyčných snímků, a proslavil se i vítězstvím v ukrajinské verzi soutěže Star Dance a jako dabér filmového medvídka Paddingtona.

Vrcholu (nepolitické) popularity pak dosáhl v satirické roli ukrajinského učitele dějepisu Vasilije Holoborodka (Holobrádka), jenž se víceméně omylem stane prezidentem a bojuje s oligarchy a korupčním systémem. Poslední díly seriálu Služebník lidu se na Ukrajině vysílaly krátce před prezidentskými volbami v roce 2019, které nakonec Zelenskyj s přehledem vyhrál.

Velkou důvěru ukrajinských elit si prezident ze začátku nezískal. Podle kritiků byl „politickou loutkou“ v rukách oligarchy Ihora Kolomojského, v jehož televizi Zelenského programy běžely.

Díky vítězství Zelenského strany v parlamentních volbách měl ale prezident v rukou pohodlnou většinu. Jeho vláda otevřela trh se zemědělskou půdou, zahájila digitalizaci a také mohutnou výstavbu silnic.

Jenže nadšení a naděje na velké systémové změny postupně vyprchaly. Boj s korupcí dosud nebyl dostatečný a efektivní, a to navzdory vyhlášenému omezení moci oligarchů. Například mediální magnát a proruský politik Viktor Medvedčuk loni skončil v domácím vězení a stát zakázal jeho televize.

Vážné chyby se Zelenskyj dopustil na mezinárodní scéně, když se nechal zatáhnout do pokusu tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa zdiskreditovat svého konkurenta Joea Bidena. Šlo tehdy o vyšetřování Bidenova syna Huntera spojené s činností na Ukrajině.

První roky Zelenského prezidentování poznamenala i personální fluktuace ve vládě a v jeho okolí a drtivé dopady pandemie covidu-19, která si na Ukrajině vyžádala více než 100 tisíc obětí.

V době začátku eskalace způsobené Ruskem nebyla pozice Zelenského nejlepší. Nepomáhaly ani rozporuplné signály, které hlava státu vysílala. „Co je na tom nového? Není to realita už osm let? Nezačalo to už v roce 2014?“ ptal se Zelenskyj ve svém projevu z 20. ledna s názvem „Nepanikařte!“.

Od opoziční Evropské solidarity, kterou vede bývalý prezident Petro Porošenko (stíhaný kvůli údajné vlastizradě), to Zelenskyj schytal za „akt kapitulace před Ruskem“. V komentářích se psalo i o tom, že jeho úmysl uklidnit situaci nevyšel.

Rozporuplně pak zapůsobilo jeho prohlášení z rozhovoru pro list The Washington Post, který dal o den později. „Řeknu to realisticky, pokud se Rusko rozhodne eskalovat situaci ještě více, podniknou to samozřejmě na území, na kterém historicky žijí lidé s rodinnými vazbami na Rusko. Charkov, který je pod kontrolou ukrajinské vlády, může být okupován,“ uvedl dost prozřetelně. Právě o Charkov se teď zuřivě bojuje a město velikosti Prahy čelí ruskému ostřelování civilních a rezidenčních oblastí.

Od ledna až do současnosti Zelenskyj přijal desítky zahraničních představitelů, má za sebou stovky telefonátů a emotivních vystoupení. Důležitým byl krátce před ruskou invazí jeho burcující projev na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Tam Zelenskyj odjel navzdory varováním, že situaci může Kreml využít k propagandě o „útěku hlavy státu” nebo aby znemožnil návrat Zelenského do Kyjeva.

Ještě minulé úterý Zelenského v Kyjevě navštívili prezidenti Polska a Litvy. O dva dny později se z diplomata stal vojenský vůdce, který podnítil vlastní národ k nevídané odvaze a houževnatosti. Prakticky přes noc se stal Zelenskyj jednou z největší postav ukrajinských dějin.

Svědčí o tom i ankety. Zatímco podle výsledků únorového průzkumu zveřejněného den před ruským vpádem by Zelenského volilo 24 procent lidí, teď jeho postup schvaluje na 91 procent Ukrajinců, tedy třikrát víc než loni v prosinci.

I když to nemusela být v krizové situaci žádná samozřejmost, z jeho prezidentských projevů je patrné nakažlivé odhodlání a statečnost. Posiluje to ostrý kontrast s chováním Kremlu, který údajně plánuje na Zelenského místo dosadit zdiskreditovaného a sesazeného prezidenta Viktora Janukovyče.

Zatímco o poloze Vladimira Putina, který krvavou válku rozpoutal, se nic neví, Volodymyr Zelenskyj zůstává v Kyjevě a nemusí se před vlastními kolegy krýt za nekonečně dlouhé stoly. „Sedm nocí skoro nespíme. Anebo spíme v úzkostech. Moji drazí, přijde čas, kdy budeme moci spát. Až bude po válce. Po vítězství,” vzkázal ve středu ráno Ukrajincům.