V závěsu za osvoboditeli. Členové SBU popsali, jak odhalují kolaboranty

Ukrajinská tajná služba (SBU) vchází do osvobozených měst spolu s armádou a v dříve okupovaných oblastech se snaží dopátrat Ukrajince, kteří pomáhali ruské armádě. Využívá k tomu techniku tzv. filtrace, kam spadají rozhovory s místními obyvateli, kteří jí přibližují život pod ruskou správou, i prohledávání telefonů obyvatel.

Podobně pracovala SBU v Charkovské oblasti, jejíž většinu ukrajinské síly osvobodily na začátku září. Skupina vyšetřovatelů vstoupila do města Kupjansk ve stejný den jako vojáci, a zatímco ukrajinská armáda čelí ruskému nepříteli, kontrarozvědka se soustředí převážně na hledaní vnitřních nepřátel.

Rusové město využívali jako sídlo své regionální okupační vlády, a tak se důstojníci SBU vydali nejprve do opuštěné budovy místní správy. Uvnitř našli seznam lidí, kteří spolupracovali s Ruskem kontrolovanými úřady.

Rusové ustupovali tak rychle, že řadu citlivých dokumentů na místě nechali a podle jednoho z důstojníků SBU tam pak vyšetřovatelé strávili několik nocí.

Podobně tak v čerstvě osvobozeném Chersonu v pátek členové SBU chodili dům od domu a kontrolovali doklady. Pátrali po místních kolaborantech a po Rusech, kteří zůstali pozadu a mohli se převléknout za civilisty, informoval deník The Guardian.

Práci SBU přiblížili důstojníci kontrarozvědky pro deník The Washington Post. Tajná služba dělí Ukrajince spolupracující s ruskou armádou do různých kategorií. Ti, kteří byli naverbováni na území kontrolovaném Ukrajinou, jsou považováni za agenty.

Pro Rusy jsou pak nejcennějšími agenty ti, kteří mají přístup k informacím, například „krtci“ v rámci SBU nebo jiní členové státních orgánů. Právě ty je podle zdrojů z kontrarozvědky nejtěžší odhalit, protože vědí, jak SBU funguje.

Ukrajinci, kteří spolupracují s Rusy v okupovaných oblastech, jsou klasifikováni jako kolaboranti. U nich pak záleží, jaké motivace pro napomáhání okupantům měli. Někdy je Rusové přimějí vydíráním, jindy pomocí úplatků.

Existují také případy, kdy Ukrajinci s ruskou armádou sympatizují – ať už kvůli nostalgii po sovětských časech nebo společnému ruskému jazyku a etnické identitě, popisuje Post na základě rozhovorů s členy kontrarozvědky. Právě v Charkovské oblasti, která s Ruskem hraničí a je převážně ruskojazyčná, byla podle deníku kolaborace s okupanty velmi častá.

Jedním ze spolupracovníků ruské armády byl i Sergej, který nyní čelí obvinění z vlastizrady za odhalení polohy ukrajinských vojenských základen. Ruským silám měl předávat údaje o tom, kde se ve městě Čuhujiv – ohnisku bojů v severovýchodní Charkovské oblasti – nacházejí ukrajinští vojáci i zbraně.

Sergej, jehož příjmení deník z důvodů bezpečnosti neuvádí, žil se svou rodinou v malé vesnici poblíž města Balaklija, části Charkovské oblasti, kterou ruská vojska obsadila v prvních dnech války. Když zjistil, že ruští vojáci okradli jeho otce, řekl sousedovi, že se obává o bezpečnost své rodiny. Ten mu měl poskytnout ruské telefonní číslo, na které měl zavolat a vysvětlit situaci, popsal Sergej začátek své spolupráce s Rusy.

Ruští vojáci otci peníze vrátili a Sergejovi nabídli spolupráci, kterou údajně odmítl. Později mu ovšem začali vyhrožovat. „Druhý den napsali, že vědí, kde jsou moji rodiče. Říkali, že je válka a může se stát cokoli. A takhle mě vydírali,“ vysvětlil.

Na ruské číslo pak poslal snímky obrazovky s Google mapami, kde zakroužkoval některá místa. SBU považuje Sergeje za agenta jedné z ruských zpravodajských služeb, pravděpodobně FSB.

Další takový špeh byl podle Postu nedávno odhalen i v charkovské kanceláři, měl informovat ruské bezpečnostní služby o čase a místě plánované schůzky mezi charkovským starostou, místním šéfem SBU a velitelem ukrajinské 92. mechanizované brigády. Všichni tři by představovali pro ruskou armádu cenný cíl.

Zpravodajec, který vystupuje pod přezdívkou Advokát, uvedl, že je těžké si zvyknout na odhalování zrádců. „Pomyslete ale na to, kolik škody tato činnost způsobila – kolik dětí, civilistů, vojáků kvůli ní zemřelo a bylo zraněno. Kolik lidí zůstalo bez rodin a domovů a bylo nuceno odejít? Když si na to vzpomenete, motivuje vás to k tomu, abyste odhalili co nejvíce zrádců a postavili je před soud,“ řekl.

Od začátku invaze odhalila SBU 700 kolaborantů, více než 50 z nich již bylo odsouzeno, uvedl deník The Kyiv Independent.

Odhalení řady lidí, kteří začali s Ruskem spolupracovat, vedlo v létě i ke změnám ve vysokých kruzích. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal ředitele SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou.

„Více než 60 zaměstnanců prokuratury a SBU zůstalo na okupovaném území a pracuje proti našemu státu. Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům,“ komentoval tehdy Zelenskyj jejich odvolání.