Článek
Ruská armáda bude v dohledné době nepochybně mít více sil na útočení. Ale i od ukrajinské armády lze očekávat v roce 2024 útok, bude ovšem vypadat jinak než ofenziva z letošního léta.
Takto odhaduje vývoj války na Ukrajině Konrad Muzyka, nezávislý polský vojenský analytik a zakladatel společnosti Rochan Consulting, která se věnuje právě bezpečnostním otázkám se zaměřením na Rusko a Bělorusko. Mimo jiného vydává pravidelný newsletter shrnující vývoj na ukrajinském bojišti.
Začněme malým ohlédnutím za pro Západ nejzásadnější vojenskou událostí loňského roku: ukrajinskou ofenzivou. Proč neuspěla?
Důvodů bylo několik, na obou stranách. Rusové strávili šest měsíců přípravou tisíc kilometrů dlouhé a velmi hluboké obrany s rozsáhlými minovými poli, ve kterých použili ještě více min, než kolik jejich doktrína říká. Bránili také s velmi rozsáhlými silami, které bojovaly jako jeden velký kombinovaný sbor. Zpětně je to důkaz toho, že se jim postupně podařilo obnovit bojovou sílu jednotek v té oblasti.
Co na ukrajinské straně?
Tam hrálo roli také několik faktorů. Jedním byla nezkušenost jednotek, které nasadili do ofenzivy. Nasadili jednotky, které neměly předchozí bojové zkušenosti, do útoku v oblasti, kde byla nejsilnější obrana, kde byla největší minová pole.
V takové situaci se problémům nedá vyhnout, a když na začátku června útok začal, rychle se ukázalo, že tyto jednotky jednoduše nemůžou daný úkol splnit. V hlavním směru ofenzivy chtělo ukrajinské velení obsadit první den městečko Robotyne. Nakonec ho dobyli zhruba po třech měsících od začátku ofenzivy (a v prosinci 2023 se Rusové pokoušeli obec získat zpět, pozn. red.).
Když se ukázalo, že ruskou obranou neprojdou, tak zhruba po čtyřech pěti dnech Ukrajinci změnili taktiku. Začali útočit malými jednotkami pěchoty a ofenziva se extrémně zpomalila. Ukrajina si sice uchránila techniku, ale od té chvíli bylo jasné, že k rychlému průlomu nedojde.
Následovala pak fáze, ve které se ukrajinské velení snažilo ruské jednotky v podstatě vyčerpat, vykrvácet. Máte zpětně pocit, že něco takového bylo vůbec reálné?
V jednu chvíli (na konci léta, pozn. red.) ruské velení na jižní frontu převelelo výsadkáře z Luhanské oblasti, takže zjevně dospělo k závěru, že obranu je třeba posílit. Ale zároveň si myslím, že jih Ukrajiny je pro Rusko strategicky velmi důležitý. Podle mého je nereálné předpokládat, že by se Ukrajincům podařilo ruskou armádu vyčerpat tak, aby už neměli síly na obranu tak důležité části fronty. Rusové vždy měli dostatek záloh, které by ještě mohli nasadit podle potřeby.
Odhadoval jste, že ukrajinská ofenziva dopadne, jak dopadla?
Upřímně řečeno ne, a byl to asi jeden z mých dvou velkých omylů ohledně vývoje války. Na začátku jsem předpokládal, že ukrajinským jednotkám se podaří dostat až do Tokmaku. Názor jsem definitivně změnil v červenci, kdy jsem byl na ukrajinské frontě a viděl jsem na vlastní oči, jaká je situace. V tu chvíli mi bylo jasné, že to tak nebude.
Jaká byla ta druhá velká chyba?
Na začátku války jsme předpokládali, že Ukrajina do čtyř týdnů válku prohraje a Rusům se podaří obklíčit Kyjev. To jsou asi ty dvě hlavní věci, které jsme úplně špatně odhadli. Člověk by měl takové chyby upřímně uznat a snažit se z nich poučit do budoucna.
Vraťme se k současnému bojišti. Myslíte si, že je dobré mluvit o současné situaci jako o „patové“, jak ji popsal vrchní velitel ukrajinských sil?
Já myslím, že to je dobrý popis situace. Obě strany mají dobrý přehled o dění na frontě a mohou rychle reagovat, takže shromáždit síly na útok není jednoduché. Na vlastní oči jsem viděl, jak ukrajinské drony odhalily ruskou četu a 30 sekund poté na ni dopadly první střely z minometů. A čtyři minuty na to pak kazetová munice. Podobným způsobem je možné zastavit většinu útoků.
A viděl jste na frontě nebo jinde něco, co by to mohlo změnit? Nebo pomůže prostě jen množství a početní převaha?
Já myslím, že musí jít o kombinaci obojího. Já si nejsem vědom, že by bylo na dosah, nebo se už zkoušelo nějaké účinné opatření proti dronům. Ano, k dispozici jsou prostředky elektronického boje, ale to tenhle problém zřejmě nevyřeší. K průlomu fronty asi může dojít, jen pokud by obrana jedné nebo druhé strany byla výrazně oslabená.
Tím se dostáváme k dalšímu tématu: v listopadu jste byl na frontě mezi ukrajinskými vojáky a veliteli, tak začněme u ukrajinské armády. V jakém je stavu?
Morálka je pořád vysoká, ale jednotky jsou velmi unavené. Na frontě je také cítit nedostatek munice, tedy především dělostřelecké. Ukrajinská armáda stejně jako ruská hodně spoléhá na dělostřelectvo, takže je to citelný problém.
Dodávky jsou nedostatečné a také nepravidelné. Ukrajinští vojáci obecně dávali najevo, že během příštích několika měsíců nečekají zlepšení situace. Co bude pak, to bude záležet především na západních zemích, jak dokáží zareagovat. Neumím to předpovědět.
Jak je na tom ruská armáda?
Ta má také neustálý nedostatek dělostřelecké munice – nedostává jí tolik, kolik by potřebovala. Ale nemá takový nedostatek materiálu ani lidí. Očekávám, že celý letošní rok budou ofenzivněji orientovaní, že spustí ještě jednu až dvě podobné ofenzivy jako u Avdijivky v říjnu. Myslím si totiž, že mají v týlu, nevíme přesně kde, ještě jednu až dvě podobně velké formace. Ale pochopitelně je těžké předvídat, jak přesně je použijí.
Nemohly by se použít ke střídání unavených jednotek na frontě?
Mohly, ale zatím nic příliš nenasvědčuje tomu, že by ruské velení tolik dbalo o své jednotky. Za 2. světové války byli někteří vojáci odvedeni v roce 1941 a domů se vrátili až na konci války, nikdy nebyli demobilizováni. Vypadá to, že podobný model bude rozšířený v Rusku i v téhle válce. Ale je to spekulace, nevím přesně, jaké má ruské velení záměry.
Vraťme se k útoku o Avdijivky. Co vlastně říká o ruské armádě?
Jak jsem říkal, naznačuje, že Rusku se podařilo obnovit jak počty techniky, tak stavu personálu. Podle ukrajinských zdrojů díky stále probíhající mobilizaci, odvádění trestanců a náboru dobrovolníků Rusové měsíčně dostanou do armády zhruba 20 tisíc mužů. Takže za celý rok více než 200 tisíc. A zároveň mají velké sklady techniky, ze kterých ještě v příštích několika letech mohou čerpat. Podle odhadů ukrajinských zdrojů by mohli v roce 2024 i 2025 modernizovat asi tisíc tanků ze skladů, v roce 2026 možná 800, pak 600. K tomu nějaký menší počet v řádu stovek vyrobí. Sice nejde o nijak kvalitní techniku, ale jak vidno, Rusové znovu sází na kvantitu a na ztrátách jim tolik nezáleží.
U Avdijivky se pokusili o totéž, co vlastně Ukrajina v červnu, ale ve větším měřítku a bez ohledů na ztráty. Skončilo to podobě, ale to neznamená, že se o něco podobného nepokusí znovu. Rusové ukázali, že dokážou shromáždit značnou bojovou sílu, ale rozhodně mají problém na taktické úrovni. Ztráty si teď mohou dovolit.
A co ruské armádě naopak chybí?
Dělostřeleckou munici už jsem zmiňoval. Rusko navýšilo výrobu, ale na pokrytí požadavků armády to nestačí. Dalším velkým problémem je nedostatek důstojníků, kteří by mohli velet mobilizovaným mužům.
Zase přejdu pro srovnání k ukrajinské armádě – jak ta je na tom se stavem personálu?
Jak jsem říkal, velká část mužů na frontě je velmi vyčerpaná. Jsou v boji dlouho, déle než rok, protože ukrajinská armáda do značné míry spoléhá na dobrovolníky, kteří se přihlásili ještě před invazí, či v období bezprostředně po ní. Mobilizace sice v zemi probíhá, to je pravda, ale není to všeobecná mobilizace v masovém měřítku.
Takovému kroku se ukrajinská administrativa velmi brání. Hlasy volající po částečné demobilizaci dnešních bojovníků a mobilizaci hlavně mladších ročníků ovšem sílí. A já si myslím, že to bude nezbytné, jinak Ukrajině skutečně hrozí nedostatek mužů. Je to ovšem velmi nepopulární krok.
Jak je to s výcvikem mobilizovaných na Ukrajině?
To je další oblast, která by se měla zlepšit. Myslím si, že výcvik je v současnosti příliš krátký a není dost důkladný. Čerství rekruti za sebou mají čtyři až šest týdnů výcviku, ale potřebovali by tak tři měsíce přípravy. V současnosti se pracuje na prodloužení výcviku alespoň na dva měsíce, tak aspoň to je krok správným směrem.
Nejde ale jen o výcvik rekrutů. Ukrajina má stejně jako Rusko problém s nedostatkem dobře připravených a vycvičených důstojníků, třeba těch štábních, kteří by mohli vést větší jednotky. Tento nedostatek mobilizace nevyřeší.
Zároveň není ovšem neřešitelný, třeba s pomocí západních zemí, ne?
Určitě, i když já nevím o žádné systematické iniciativě v tomto směru. Ale podle mého názoru by Ukrajina mohla mít v roce 2024 poměrně dobrou příležitost tyhle nedostatky alespoň do jisté míry napravit.
Už vidíme, že prezident Zelenskyj mluví o budování obrany a opevnění vlastně podobných těm, které Rusové připravili v Záporoží a jinde na frontě. A máme i doklady o tom, že se s jejím budováním začalo, i když zatím v Sumské oblasti, ne v exponovaných částech fronty. Takové pozice může hájit méně mužů, a tak by Ukrajina mohla díky přechodu do obrany získat příležitost věnovat se budování svých sil. Doplnit stavy, nechat muže odpočinout, provádět výcvik a tak podobně.
Takže v roce 2024 ukrajinskou ofenzivu nečekáte?
To nemůžu úplně říci. Odhaduji, že Ukrajina má síly na další ofenzivu, ale už ne ve třech směrech jako v roce 2023, tedy u Bachmutu, Velike Novosilky a Orichivu, ale jen v jednom jediném.
Nebudou také útočit jen přímo na frontě. Je celkem zjevné, že Ukrajina se chce soustředit na útoky na Krymský poloostrov s pomocí vlastních dronů a západních zbraní. Podle mého může ruským silám na poloostrově velmi výrazně znepříjemnit život a izolovat je. Což by pak podle odhadu Ukrajinců oslabilo celou obranu jižní fronty, která je pro ně klíčová. Jejich hlavním cílem je pořád přerušení pozemního spojení mezi Ruskem a Krymem a dosažení Azovského moře.
