Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na jihovýchodě Turecka se dnes v několika městech druhým dnem konaly protesty proti odvolání tří starostů z prokurdské strany, na jejichž místa tento týden turecká vláda dosadila provládní úředníky. Policie při těchto demonstracích zatkla desítky lidí, včetně několika novinářů, informoval server Turkish Minute.
Dnes se demonstrace proti odvolání opozičních starostů zvolených v březnových volbách konala mimo jiné před radnicí ve městě Batman, jehož starosta je jedním ze tří sesazených. Na manifestaci dorazili i politici z prokurdské Strany rovnosti lidu a demokracie (DEM) i z největší turecké opoziční parlamentní formace Lidové republikánské strany (CHP). Policie proti demonstrantům použila slzný plyn a vodní děla a zadržela 67 lidí včetně dvou novinářů.
Protestní manifestace se konala dnes i ve městě Van, kde policie zatkla sedm lidí. Po výslechu je propustila. Třináct lidí bylo zadrženo ve městech Batman a Van už při pondělních demonstracích, devět lidí bylo zatčeno ve městě Mardin, které leží rovněž na jihovýchodě země a jehož starosta byl také odvolán. Třetím sesazeným je starosta obce Halfeti.
Strana DEM odvolání svých starostů označila za útok na volební práva Kurdů.
Už minulý týden ministerstvo vnitra odvolalo také starostu istanbulské čtvrti Esenyurt. Ahmet Özer, který byl zvolen za opoziční stranu CHP, byl poté zatčen.
Všechny čtyři starosty ministerstvo vnitra sesadilo kvůli obviněním mimo jiné z členství v ozbrojené skupině či propagace zakázané organizace Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara, EU či USA považují za teroristickou organizaci.
Vláda prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana po letošních březnových místních volbách odvolala už několik kurdských starostů. Po předchozích volbách v roce 2019 sesadila na základě různých obvinění kurdské starosty pěti desítek radnic a na jejich místa rovněž dosadila své zástupce.
Kurdové tvoří asi pětinu z 85 milionů obyvatel Turecka a v zemi jsou dlouhodobě diskriminováni. Erdoganův režim poslal do vězení už řadu kurdských politiků a aktivistů.
PKK vede od 80. let ozbrojený boj za autonomní Kurdistán a práva Kurdů v Turecku i v dalších oblastech obývaných Kurdy. V roce 2013 tehdejší Erdoganova vláda uzavřela s PKK příměří, jednání o míru ale v roce 2015 ztroskotala.
Minulý měsíc se objevily spekulace, které nepřímo přiživil i Erdogan, že by mohl začít nový mírový proces. Lídr strany, která je klíčovým Erdoganovým spojencem, Devlet Bahçeli prohlásil, že vláda by mohla zvážit propuštění šéfa PKK Abdullaha Öcalana z vězení, pokud by oznámil konec boje PKK. Krátce nato byla Öcalanovi, který si odpykává doživotní trest za vlastizradu, ve věznici povolena první návštěva rodiny po víc než čtyřech letech.
