V Trumpových stopách. Biden buduje protiíránskou koalici

Írán není jen hrozbou pro Izrael, ale i pro celý svět. Americkému prezidentovi Joe Bidenovi to při jeho návštěvě Jeruzaléma řekl izraelský premiér Jair Lapid s tím, že Írán jaderné zbraně nezíská.

Právě toto téma dominovalo hodinu a půl trvajícímu jednání, po němž oba politici podepsali deklaraci o strategickém partnerství. Píše se v ní, že USA jsou připraveny použít „všechny prvky své národní síly“, aby zajistily, že Írán nikdy nebude mít jadernou bombu.

Lapid poděkoval Bidenovi za to, že USA ponechaly na svém teroristickém seznamu Íránské revoluční gardy, a mluvil o potřebě vojenského odstrašení Íránu.

Obě země se sice shodují v tom, že by se režim ajatolláhů neměl dostat k jaderným zbraním, Izrael ale toto téma vnímá mnohem citlivěji – v minulosti si ostatně vyslechl hrozby íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda o „vymazání Izraele z mapy“.

Bidenova administrativa se až dosud do žádných válek nepouštěla a naopak stáhla vojáky z Afghánistánu. Je tak pravděpodobné, že by jen velmi nerada udeřila na Írán.

I v případě, kdy by Íránci byli schopni atomovou bombu vyrobit, by mohl Bílý dům kalkulovat s tím, že Íránci budou potřebovat další dlouhé měsíce na vyvinutí raket schopných nést jaderné hlavice, domnívá se deník The Jerusalem Post. Izrael je naopak odhodlán zaútočit třeba i sám, pokud jeho tajné služby dojdou k závěru, že Írán stojí těsně před výrobou bomby.

„Snažíme se vytvořit koalici, kterou na Blízkém východě všichni potřebujeme,“ řekl Lapid s odkazem na hrozbu představovanou Íránem. Vedle židovského státu by připravovanou protiíránskou koalici měly tvořit okolní sunnitské státy včetně Saúdské Arábie.

Kolébka islámu sice ještě s Izraelem mírovou smlouvu nepodepsala, obě země už ale dlouho spolupracují v oblasti bezpečnosti a očekává se, že návštěva amerického prezidenta jejich vztahy výrazně prohloubí.

Právě Rijád je dalším cílem Bidenovy cesty po regionu, dvoudenní návštěvu saúdskoarabského království zahájí prezident v pátek.

Očekává se, že Saúdové otevřou svůj vzdušný prostor izraelským letadlům a povolí přímé lety z Izraele pro poutníky směřující do Mekky. Není tajemstvím, že USA dlouhodobě tlačí na Saúdy, aby se připojili k takzvaným Abrahámovským dohodám a podobně jako někteří sousedé normalizovali vztahy s Izraelem.

Bidenův cestovní plán připomíná vůbec první zahraniční cestu jeho předchůdce Donalda Trumpa. Ten ale zvolil opačné pořadí zemí: jako první zavítal za spojenci do Saúdské Arábie. Zatímco Trump udržoval se Saúdy od počátku úzké vztahy, Bidenovu cestu do Rijádu by ještě před dvěma lety nikdo neočekával - americký prezident v kampani prohlásil, že ze Saúdů udělá „párie“ světového společenství kvůli jejich porušování lidských práv a vraždě novináře Džamála Chášukdžího.

Současná geopolitická situace a rostoucí ceny energií ho ale přiměly kritický postoj k pouštnímu království přehodnotit (detailněji zde).

Vraťme se ale k Bidenově návštěvě Izraele; i ta v sobě skrývá několik příběhů a paradoxů.

Jedním z nich je odsunutí izraelsko-palestinského konfliktu na vedlejší kolej. Izraelská nezisková organizace Betcelem sice na okupovaném Západním břehu Jordánu nechala vylepit černobílé billboardy s nápisem „Toto je apartheid, pane prezidente“, jednání Bidena s Lapidem se ale točilo hlavně kolem Íránu a Saúdské Arábie, na Palestince se dostalo jen okrajově.

Lapid šéfa Bílého domu přesvědčoval o tom, jak se jeho vláda snaží zlepšit život Palestinců na Západním břehu a ve východním Jeruzalémě. Biden pak v televizi mluvil o podpoře dvoustátního řešení, dál než jen k drobným ekonomickým opatřením se oba vůdci nedostali. „Nepřekvapujte nás,“ řekl jen Biden Lapidovi na adresu konfliktu a varoval tak před dalším rozšiřováním ilegálních osad, které izraelský kabinet plánuje (před návštěvou Bidena nicméně tento krok v rámci ústupků odložil).

Biden má nicméně na programu schůzku i s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem. O tom, jaký jí dává význam, svědčí už délka setkání 45 minut, které budou ještě zahrnovat prohlídku baziliky Narození Páně v Betlémě.

Ještě před začátkem Bidenovy návštěvy mluvil šéf americké diplomacie Antony Blinken s rodinou Širín abú Aklahové, známé novinářky televize al-Džazíra, kterou před časem podle řady svědectví zabili izraelští vojáci. Blinken pozval pozůstalé do Washingtonu, kde by se s nimi měl osobně sejít. V červnu přitom ministra zahraničí požádalo 24 senátorů, aby se Spojené státy přímo podílely na vyšetřování smrti abú Aklahové (psali jsme zde).

Ještě méně času než na Abbáse si americký prezident udělal na bývalého izraelského premiéra a nyní vůdce opozice Benjamina Netanjahua. S ním se Biden uvidí pouhých 15 minut, což je ale dostatečný čas na pořízení společné fotografie, kterou bude moci z korupce a podvodu obviněný politik využít v předvolební kampani. To samé bezpochyby udělá i premiér Lapid, pro nějž je Bidenova návštěva příležitostí ukázat se jako silný vůdce, který má k nejmocnějšímu muži planety blízko.

První letmé setkání Netanjahua s Bidenem proběhlo už na letišti, kdy si oba muži stiskli ruce. Biden měl přitom kvůli riziku nákazy koronavirem dodržovat bezpečnostní opatření, to ale dlouho nevydržel. S Lapidem se na letišti sice pozdravili jen dotekem pěstí, vzápětí ale americký prezident podal ruku opodál stojícímu Netanjahuovi. „Víš, že tě mám rád,“ řekl Biden politikovi, který během americké prezidentské kampaně otevřeně podporoval jeho soupeře Donalda Trumpa.