Hlavní obsah

V Tel Avivu zablokovali dálnici, žádají příměří v Gaze

Foto: Profimedia.cz

Blokáda v Tel Avivu.

V Tel Avivu vypukly protesty. Lidé požadují dohodu o propuštění zajatců a vyšli do ulic, aby se shromáždili proti odmítnutí nabídky Hamásu na příměří ze strany vlády.

Článek

Skupina Izraelců ve středu v ranní špičce v Tel Avivu asi na půl hodiny zablokovala dálnici a opět požadovala dohodu izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o propuštění rukojmích, které palestinští ozbrojenci drží už sedm měsíců. V Izraeli by měl dnes o dohodě o příměří jednat šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns, informoval server The Times of Israel (ToI). V úterý odjela izraelská delegace k rozhovorům o dočasném klidu zbraní v Pásmu Gazy do Káhiry.

Středeční ranní demonstrace se zúčastnili i příbuzní lidí, které Hamás unesl při útoku na Izrael loni 7. října, kdy také zabil na 1200 lidí. Z asi 250 unesených propustil Hamás přibližně polovinu, z ní drtivou většinu koncem listopadu, kdy se podařilo dojednat dosud jediné příměří v této válce a kdy Izrael výměnou propustil asi 250 palestinských vězňů, většinou žen a mladistvých.

Dvoustátní řešení nechce ani Hamás, ani naše vláda

Přečtěte si rozhovor s Izraelcem, jehož 79letý strýc je i více než půl roku stále zajatcem teroristického hnutí Hamás:

Protesty za dohodu o příměří se v Izraeli konají od loňska, letos téměř každý den. Ve středu přinesli demonstrující na dálnici v Tel Avivu obrovský transparent s nápisem „Zachraňte ty, kteří ještě mohou být zachráněni“. Podle izraelských médií totiž několik desítek rukojmích už zřejmě v zajetí zemřelo.

Uzavření dohody o příměří, kterou zprostředkovávají Spojené státy, Egypt a Katar, se nedaří zejména kvůli tomu, že Hamás trvá na zárukách trvalého příměří a požaduje stažení izraelské armády z Pásma Gazy. Izraelská vláda však opakuje, že jejím cílem je zničení Hamásu, což mnozí považují za nemožné.

Spojené státy a Izrael

Podle amerického ministerstva zahraničí se izraelští vojáci ještě před 7. říjnem dopustili porušení lidských práv. Využijí ovšem výjimky v zákonech, aby vojenská pomoc zemi i nadále pokračovala.

Izraelská armáda v Pásmu Gazy od loňského října zabila už nejméně 13 000 bojovníků Hamásu. Podle tamních úřadů ovládaných Hamásem ale při její ofenzivě a masivním bombardování zemřelo nejméně 34 700 Palestinců, většinou civilistů.

Z pondělí na úterý zahájil Izrael pozemní operaci v části Rafahu, což je oblast, kam před boji od října utekl přes milion lidí z dalších částí Pásma Gazy. Ani ne den předtím, v pondělí ráno, izraelská armáda začala vyzývat civilisty ve východní části Rafahu, aby se evakuovali k pobřeží do oblasti Mavásí, která už je ale přeplněná a zcela zastavěná stany s uprchlíky, či do blízkého města Chán Júnis, které je ale zcela zničené dřívějším izraelským bombardováním.

V úterý izraelská armáda také obsadila přechod Rafah z palestinské strany a uzavřela ho dočasně pro humanitární pomoc. Tento přechod z Egypta byl přitom hlavním vstupem dodávek potravin a další pomoci do Gazy, opačným směrem se přes něj dostávalo denně několik desítek zraněných. Od neděle je uzavřen i přechod Kerem Šalom z Izraele do Pásma Gazy, a to kvůli útoku Hamásu na něj o víkendu, při němž zemřeli čtyři izraelští vojáci.

K otevření přechodů vyzval v úterý mimo jiné generální tajemník OSN António Guterres. Agentura Reuters informovala, že přechod Kerem Šalom už se otevírá a že na něm Izrael právě kontroluje kamiony s pomocí.

Je to genocida?

V souvislosti se situací civilistů v Pásmu Gazy již dlouhodobě z úst vysoce postavených představitelů některých zemí nebo organizací padají na hlavu Izraele obvinění z genocidy. Je to namístě?

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Turk před časem pro Seznam Zprávy uvedl, že „OSN není v pozici, kdy by to posuzovala“. „Je to velmi komplexní věc… Případy jsou individuální a musí to rozhodnout soud… Dá se říci, že dochází k vážným porušením mezinárodního humanitárního práva. Ovšem zatím nedokážeme přesně ukázat, kdo nese odpovědnost. Z toho, co se děje civilistům, ale mám obavy,“ řekl. Celý rozhovor si přečtěte zde.

Izrael - kvůli obvinění z genocidy - u Mezinárodního soudního dvora (ICJ) zažalovala Jižní Afrika. Tématu jsme se věnovali v článku zde. ICJ na konci ledna vyzval Izrael, aby okamžitě zabránil svým vojákům zabíjet palestinské civilisty a způsobovat jim vážnou fyzickou a mentální újmu.

Vyšetřování možného genocidního jednání ze strany Izraele nicméně podle právničky a expertky na mezinárodní právo Petry Ditrichové potrvá dlouho. „Genocida je považována za ‚zločin všech zločinů‘. K tomu, aby byl stát uznán za její spáchání, musel by ICJ prokázat, že došlo k naplnění definice požadované Úmluvou,“ uvedla v rozhovoru pro SZ.

Doporučované