V Sýrii se ztratily stovky tun chemických zbraní. Hrozbou mohou být léta

Asadova rodina byla v Sýrii u moci 53 let. Během té doby vláda vyráběla i vlastnila tuny chemických zbraní. Od obřích kádí s yperitem známým už z dob první světové války po nervově paralytické látky, jako je například sarin.

Některé ze zbraní hromadného ničení zmizely neznámo kam. Jejich seznam je podle amerického deníku The Washington Post povážlivě dlouhý. Ví se o tom sice už delší dobu, ale teď, když režim Bašára Asada padl, to může znovu představovat nebezpečí.

Audit mezinárodních zbrojních inspektorů udává, že se ztratilo 360 tun yperitu, jehož výrobu Sýrie přiznala, a pět tun prekurzorů sarinu (množství, které by naplnilo malý plavecký bazén). I malé množství sarinu přitom dokáže zabít tisíce lidí.

Podle někdejších představitelů Sýrie se zbraně „ztratily během přepravy, kvůli dopravním nehodám“. Část odborníků předpokládá, že část z nich si režim tajně schoval pro budoucí použití. Co se s chemickými zbraněmi stalo teď, zajímá nejen sousední státy, ale i sousední mocnosti.

Rebelové pod vedením islamistické organizace Haját Tahrír al-Šám (HTS) konsolidují moc nad Sýrií. Zatím dávají najevo, že by chtěli být považovaní za věrohodného mezinárodního partnera. Kořeny organizace ale sahají k teroristické organizaci al-Káida. Její ideologie se sice rebelové z HTS vzdali, ale část světa jim přesto stále nedůvěřuje.

Navíc není jasné, nakolik HTS a spřízněné skupiny skutečně Sýrii ovládají. Ve východních pouštích se stále potulují teroristé například z Islámského státu.

„Ačkoli je Asad pryč, přízrak chemických zbraní stále visí nad Sýrií,“ řekl americkému deníku Gregory Koblentz, expert na nešíření zbraní hromadného ničení na Univerzitě George Masona v americkém státě Virginia.

Bezprostřední hrozbu velkého chemického útoku považuje za nízkou, ale riziko, že chemické zbraně někdo ukradne, podle něj roste. Uvědomují si to i mezinárodní instituce jako Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW), která kvůli tomu tento týden jednala v Haagu.

Generální ředitel OPCW Fernando Arias po schůzce řekl, že organizace je připravena vyslat do Sýrie týmy, a dodal, že dozorčí orgán je „mnohem lépe připraven čelit takové výzvě“, než když inspektoři OPCW přijeli do země před jedenácti lety poprvé.

Mluvčí amerického ministerstva obrany Sabrina Singhová ve středu novinářům řekla, že Pentagon se nadále soustředí na to, aby se „chemické zbraně nedostaly do nesprávných rukou“. V Sýrii je několik set amerických vojáků, ale do pátrání po chemikáliích se zatím nezapojili.

Povstalečtí vůdci zopakovali, že o chemické zbraně nemají zájem. Slíbili spolupracovat s OPCW na zajištění a zničení všech nebezpečných materiálů. Izrael odmítl čekat na inspektory a provedl několik náletů na syrská vojenská výzkumná střediska a sklady.

Není známo, kolik použitelného sarinu nebo yperitu v Sýrii zůstává. Asad kdysi disponoval obrovským množstvím nervově paralytických látek a dalších smrtících chemikálií, které se v roce 2013 zavázal zlikvidovat, ale od té doby byly znovu opakovaně použity.

The Washington Post připomíná několik nezávislých vyšetřování, která potvrdila, že Sýrie od 80. let 20. století budovala jeden z nejsilnějších arzenálů chemických zbraní na světě.

Původně jako odstrašující prostředek proti Izraeli, nepříteli vyzbrojenému jadernými zbraněmi. Když však Sýrie v roce 2011 upadla do občanské války, Asad tyto mezinárodně zakázané zbraně použil k zabíjení povstalců a jejich civilních příznivců.

Chemický útok z roku 2013 šokoval celý svět. Byl to jeden z nejsmrtelnějších útoků na civilisty. Mezinárodní rozruch donutil Asada, který dlouho popíral, že by chemické zbraně vlastnil, přiznat existenci zásob a následně souhlasit s jejich odstraněním a zničením pod mezinárodním dohledem.

Továrny na zbraně a přibližně 1400 tun chemických látek tak bylo zničeno. V následujících letech Asadovi zástupci OPCW zatajovali záznamy a často blokovali přístup ke klíčovým vědcům a pracovištím, aby vyšetřovatelům znemožnili zjistit, co Sýrie kdysi měla a podle bývalých inspektorů a diplomatů možná ještě má.

Analytici americké tajné služby CIA odhadli, že nejméně 90 % Asadových zásob bylo zničeno. Západní a blízkovýchodní zpravodajské agentury však od počátku tušily, že Asad si ponechává malé množství sarinu v rezervě. Podezření se potvrdilo, když syrské síly v roce 2017 znovu použily smrtící nervově paralytickou látku při útoku na město ovládané povstalci.

Inspektoři, kteří během vyšetřování OPCW prohledávali syrské archivy, našli důkazy, že Sýrie vyráběla obrovské množství sirného yperitu, žíravé chemické látky, která během první světové války způsobila na evropských bojištích desetitisíce obětí.

Z 385 tun zaznamenaných v továrních hlášeních však syrští představitelé dokázali lokalizovat jen zlomek, asi 20 tun. Vládní úředníci tvrdili, že zbytek byl v průběhu let spálen, ale nikdy nepředložili věrohodné záznamy, které by prokazovaly, že došlo k jejich zničení.

Nesrovnalosti inspektoři zaznamenali i v případě dalších látek.

Pokud stále existují a jsou ukryté, pravděpodobně se chemikálie změnily ve „viskózní sirup“, řekl americkému deníku Jerry Smith, bývalý šéf mise OPCW a OSN v Sýrii. „Stále se dají použít jako teroristická zbraň,“ dodal.

Je také možné, že po omezení mezinárodních inspekcí Asadův režim vyrobil nové zásoby. Až do minulého týdne Sýrie zaměstnávala stovky vědců a techniků se zkušenostmi s výrobou vojenských jedů.

Bývalí představitelé OPCW ale uvedli, že pochybují o tom, že by Sýrie mohla obnovit svůj zbrojní program v rozsahu, který by se dal alespoň vzdáleně srovnat s tím v roce 2013. Neměla na to nejspíš dost zdrojů ani kapacit.