V sobotu úplně bez proudu. I to chtějí extremisté mířící do izraelské vlády

„O šabatu je a bude elektřina. Jsou i budou také pláže pro všechny. Zachováme status quo.“ Těmito slovy se musel v úterý bránit budoucí izraelský premiér Benjamin Netanjahu v Knesetu. Čelil tam totiž vlně kritiky poté, co se v tisku objevily požadavky jeho koaličních partnerů.

Ultraortodoxní strana Sjednocený judaismus tóry (UTJ) totiž při koaličních jednáních přišla s požadavkem na to, aby stát zakázal o šabatu (od pátečního západu slunce po sobotní setmění) produkci elektřiny.

Ultraortodoxní židé nesmějí během celého svátku pracovat a za práci se v podle krajního výkladu počítá i zmáčknutí tlačítka od výtahu nebo elektrického vypínače. Pokud by nefungovala elektřina (což by bylo obtížné zařídit i technicky), ultraortodoxní židé by zmařili mnoho činností i lidem sekulárním.

K dalším požadavkům patřilo rozšíření pláží rozdělených podle pohlaví a také více náboženské výuky v sekulárních školách. Ukazuje se tak, že obavy liberálních židů z nástupu nové, náboženské vlády nebyly plané. Netanjahu už také musel požádat prezidenta o prodloužení lhůty, kterou dostal na sestavení nové vlády.

„Netanjahu je slabý, vyděšený ze svého procesu. Lidé, kteří jsou mladší než on – extremističtější a odhodlanější než on – převzali vedení,“ řekl v Knesetu dosluhující premiér Jair Lapid s narážkou na pokračující soudní proces, v němž je Netanjahu obviněn z podvodu a korupce.

Obavy z oslabování demokracie a vnucování náboženských pravidel mají i obyčejní Izraelci: „Jsou chytří a cítí, že teď mají sílu, kterou dřív neměli. Navrhují proto absurdní věci, které by byly před lety nemyslitelné. Věřím ale, že v Likudu jsou pořád ještě lidé, kteří nejsou až tak napravo a mají rozum,“ řekl Seznam Zprávám Ilja Vichman, který nyní pracuje v Praze.

Nápady ultraortodoxních politiků se mu jako sekulárnímu Izraelci velice příčí: „Zakázat dopravu o šabatu nedává žádný smysl. Když přiletím v sobotu do Tel Avivu, nic nejede a musím si brát drahý taxík. Zákaz výroby energie ale nemůže projít, možná v nějakých osadách. V dnešní době jsou už navíc technologie, jak se používání elektřiny vyhnout. Ultraortodoxní židé si například uvaří jídlo a ponechávají ho teplé po celý den, aby se nemuseli dotýkat vypínačů,“ dodává.

„Bibi“ sice v Knesetu sliboval „liberálně pravicovou“ vládu, už její vznik je ale podmíněn problematickými kroky. Jedním z nich je schválení dodatku zákona, který má umožnit vládní angažmá Arje Derimu, šéfovi další ultraortodoxní strany Šas. Zkušený třiašedesátiletý politik má být v Netanjahuově vládě vicepremiérem a jednou z umírněných tváří kabinetu.

Problém ale spočívá v tom, že Deri byl v minulosti odsouzen k vězení za daňové podvody. Po přiznání viny si odseděl necelé tři roky, k tomu by ale neměl sedm let po propuštění vykonávat žádné politické funkce. Jednou z podmínek koaliční dohody tak bylo schválení zákona, který by Derimu umožnil výjimku.

Kromě postu vicepremiéra má muž, jenž sloužil už ve vládě mírotvůrce Jicchaka Rabina, vykonávat funkce ministra zdravotnictví a vnitra, v druhé polovině mandátu by se pak měl přesunout na ministerstvo financí, jež má nově vést krajně pravicový extremista Bezalel Smotrič. Ten si na Netanjahuovi vydobyl pravomoc jmenovat zvláštního zmocněnce pro okupovaná území Západního břehu Jordánu – Smotričem řízený úředník tak přebere část pravomocí armádním generálům.

Diplomatický zdroj citovaný serverem Al-Monitor k tomu poznamenal, že Smotrič zastává radikální názory, distancuje se od palestinských práv, prosazuje nadřazenost židovského náboženského práva a věří, že chaos vyústí v armagedon a urychlí příchod Mesiáše.

„To by mohlo zvrátit stávající řád a vystavit Izrael a jeho vyšší důstojníky a úředníky vlně mezinárodních soudních sporů,“ dodal. Kromě toho se dá očekávat zvýšení napětí ve vztahu s Palestinci – násilí je na okupovaných územích ostatně každodenní záležitostí už dnes.

Letošek se stal vůbec nejnásilnějším obdobím od roku 2005. Poslední obětí se stala 16letá palestinská dívka, která si v uprchlickém táboře Džanín hrála na střeše se svojí kočkou. Izraelská armáda ale v tu chvíli prováděla zátah proti tamním radikálům a dívku zastřelila. O den později to přiznala s tím, že dívka byla náhodně zasažena ve chvíli, kdy vojáci stříleli po jednom z ozbrojenců.

Letos umírá násilnou smrtí prakticky jeden Palestinec denně, zároveň také stoupá počet útoků proti izraelským vojákům nebo osadníkům. S účastí pravicových radikálů ve vládě jich nejspíš neubude.

Účast extremistů Itamara Ben Gvira – ten má jako několikrát odsouzený recidivista z postu ministra pro veřejnou bezpečnost dohlížet na policii – a „hrdého homofoba“ Bezalela Smotriče silně znepokojuje i Spojené státy.

Jak informoval server Axios, minulý týden se v Bílém domu poprvé od izraelských voleb sešli představitelé Bidenovy administrativy k jednání o postoji k nové Netanjahuově vládě. Definitivní rozhodnutí na schůzce nepadlo, americký velvyslanec v Izraeli Tom Nides ale řekl, že členové administrativy možná nebudou osobně s výše zmíněnými politiky jednat.

Na opakovanou otázku, zda s nimi budou Američané spolupracovat, odpověděl následovně: „Budeme pracovat s premiérem Netanjahuem.“

Na Netanjahua se odvolával i muž číslo dvě na izraelském ministerstvu zahraničí Alon Ušpic v rozhovoru pro Seznam Zprávy: „Celá škála ministrů přijde se svými názory, ale v tom, o čem mluvíte – bezpečnost a zahraniční politika – je vždy hlavní hlas premiéra,“ odpověděl na dotaz, zda v případě dodržování krajně pravicového programu koalice Náboženský sionismus hrozí spor s USA.