Katastrofa, nebo příležitost. Volby v Brazílii budou mít dopad na celý svět

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Správný Brazilec je ten, který rozvíjí nelegální ekonomiku. A naopak ti špatní jsou aktivisté, co na vše upozorňují. Prý nejsme patrioti,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy postoj současné vlády brazilský koordinátor organizace Saúde e Alegría, která se zaměřuje na udržitelný rozvoj Amazonie, Caetano Scannavino.

Brazilský aktivista a sociální podnikatel se děním v brazilské Amazonii zabývá už 30 roků. V posledních letech ale vnímá rapidní zhoršení situace – „v plicích světa“ přibývá kriminalita a bují nelegální činnost – to vše navíc za podpory současné vlády.

To se ale může brzy změnit. Země si totiž ve druhém kole prezidentských voleb v neděli 30. října zvolí nového prezidenta. O přízeň Brazilců bojuje levicový kandidát a bývalý prezident Luiz Inácio Lula da Silva a krajně pravicový dosavadní prezident Jair Bolsonaro.

Skutečnost, že se ve finále prezidentského klání utkají právě tito dva muži, se dala očekávat. Už méně, že budou výsledky prvního kola ze začátku října tak těsné (Lula získal 48,4 procenta hlasů, Bolsonaro 43,2 procenta).

Kdo bude v následujících letech určovat politické, sociální, ekonomické, ale i environmentální směřování páté největší země světa, tak před druhým kolem není vůbec jasné.

„Brazilská levice považuje otázku klimatické změny za téma pro buržoazii. Pravice zase tvrdí, že jde o technický problém, který se musí vyřešit. Například nižší mírou byrokracie. Přitom je to téma, které by mělo být nadvládní. Nemělo by záležet na tom, kdo je u moci,“ komentuje vztah domácí politické scény ke změně klimatu Scannavino.

Skutečnost, že většina brazilských politiků i většinová společnost nepovažují ochranu klimatu za zásadní téma, připouští i Lucia Rangelová z Univerzity v São Paulu. Brazilská antropoložka se věnuje tématu, které v zemi s životním prostředím často souvisí – ochraně původních obyvatel.

„Ochrana (původních obyvatel) není v brazilské společnosti téma. Řeší ji jen zájmové skupiny a jedinci. Není to zájmem celé společnosti,“ uvádí dále pro Seznam Zprávy.

Podle Scannavina i Rangelové si Brazilci nicméně málo uvědomují, jaké dopady může mít další destrukce pralesa nejen na tamní ekosystém, ale i na ekonomiku nebo životní úroveň.

Kriminální činnost v amazonském pralese roste. Rychleji se odlesňuje, přibývá lesních požárů, ale také nelegální těžby, pytláctví a útoků na aktivisty.

Ochránci klimatu a vědci se shodují, že negativní jevy nabraly na síle právě od začátku vlády současného prezidenta Bolsonara v roce 2019. „Máme tu vládu, která za necelé čtyři roky u moci otevřela území původních obyvatel nelegálnímu odlesňování a ilegálním dřevorubcům a prodejcům,“ říká například Rangelová.

„Vidíme, jak se míra odlesňování zvyšuje. Nenapadlo by mě, že se tak velkého odlesňování ještě dožiju. Situace, která už předtím byla hrozná, je teď (za Bolsonara) ještě horší,“ přibližuje svůj pohled Scannavino.

Současný prezident nicméně kritiku dlouhodobě popírá. Dle vlastních slov na blaho amazonského pralesa dbá, druhým dechem ale zdůrazňuje jeho ekonomický potenciál a jde tím na ruku brazilským agrobaronům. Ti ho za to odměnili svými hlasy v prvním kole, jak upozorňuje Scannavino. Podle něj není náhodou, že Bolsonaro vyhrál v oblastech, kde dochází k největší míře kácení.

„Než pokácet jeden strom, někteří radši umřou hlady. Je to jejich volba, ale nemůže to tak mít i zbytek populace,“ řekl prezident v souvislosti s životním prostředím a rostoucí chudobou při zahájení Global Agribusiness Fora v červenci 2022 v Sao Paulu. Otázky životního prostředí podle něj slouží k tomu, aby „překážely“.

„Výhra Bolsonara by znamenala pro Amazonii katastrofu, která už se ale děje,“ domnívá se Scannavino. „On v předvolebním programu žádný plán (na ochranu klimatu) nemá. Nic konzistentního, nic pozitivního, “ uvádí dále. „Nic neslíbil. Původním obyvatelům jen řekl, že získají peníze, pokud se bude rozvíjet zemědělství,“ odpovídá na stejnou otázku Rangelová.

Zvrátit kritickou situaci pralesa by tak podle obou mohl bývalý prezident Lula. Ten již připustil, že by v budoucnu mohl vzniknout ministerský úřad, který by se zabýval problémy původních obyvatel, popisuje Rangelová.

„Pokud se stane Lula prezidentem, zvýší se kontrola ilegálních aktivit, zároveň by rostlo zemědělství a Brazílie by se vrátila mezi státy, které mají v ochraně klimatu zásadní postavení,“ uvádí Scannavino.

Oba se jednoznačně shodují, že Lula představuje pro brazilský prales především „naději“, jelikož v době své předchozí vlády (2003–2010) se osvědčil. „Jen v letech 2004 až 2012, tedy téměř přesně v tom období, kdy byl Lula v prezidentské funkci, se odlesňování snížilo až o 80 procent,“ tvrdí Scannavino.

„Pro mnoho Brazilců představují životní prostředí a otázka původních obyvatel témata, která jsou jim vzdálená a netýkají se jich,“ říká Rangelová. Nutno dodat, že mnoho běžných občanů se potýká s ekonomickými obtížemi kvůli rostoucí inflaci, chudobě, kterou prohlubují rostoucí ceny potravin, ale i dopady pandemie covidu-19. Problémy kolem Amazonie tak pro ně mohou působit jako druhotné.

Podle Scannavina má nicméně celá oblast potenciál pro udržitelné a zároveň výnosné zemědělství. „Aby se zvýšila zemědělská produkce, není potřeba více kácet. Jde to i na malém území. Jen v Brazílii se už vykácelo území, které odpovídá dvěma Německům. 63 procent této půdy slouží pro pastvu, která není efektivní – na jednom hektaru se pase v průměru méně než jeden kus dobytka. Dalších 23 procent půdy zeje ladem,“ vypočítává Scannavino.

Území by se podle něj dalo využít efektivněji, zdravěji, bez škod na ekosystému, a přesto by mohlo generovat zisky v hodnotách desítek milionů dolarů.

Aktivista tak rozporuje tvrzení Bolsonara, že řešit klima lze pouze na úkor byznysu. Zisk a ochrana se podle něj doplňují a kandidát Lula toto nastavení chápe. „Bolsonaro podporuje strategii okupace, ale ne rozvoje. Tím ale bohatnou jen jednotlivci, ne všichni Brazilci,“ vysvětluje Scannavino.

Další destrukce lesa představuje naopak pro zemi nebezpečí. „Pokud se nic nezmění, dojdeme do bodu, kdy už nebude možné věci zvrátit. Zasáhne to klima u nás i ve světě, ale i naše zemědělství,“ varuje.

„Bez Amazonie stoupnou trvale teploty o 2 stupně v Brazílii a přijdeme o 25 procent dešťů. Na planetě se pak zvýší teplota o 0,25 stupně Celsia,“ cituje data brazilské organizace SEEG, která monitoruje emise skleníkových plynů, Scannavino.

Ochrana přírody je otázkou „vlastenectví“. Mnoho Brazilců na to podle něj zapomíná, dodává na závěr.