V Rusku spustí národní verzi Wikipedie. Projekt vede přeběhlík

Že se v Rusku vyvíjejí „domácí“ verze známých internetových služeb, není nic nového. Mnoho tamních obyvatel používá sociální síť VK (VKontaktě) jako ruskou variantu Facebooku a dívá se na videa na RuTube, což je analogie rozšířenějšího YouTube. Místo Googlu je v Rusku více používán Yandex (Jandex).

Jejich používání upřednostňuje ruský stát, obzvlášť od zahájení invaze na Ukrajinu a po zpřísnění cenzurních postihů. Ruští majitelé a provozovatelé jsou na rozdíl od těch zahraničních zpravidla ochotni podrobit se kontrole ze strany Kremlu.

Od června bude mít vlastní ruskou verzi také Wikipedie, celosvětově rozšířená internetová encyklopedie postavená na dobrovolnících.

Jak nedávno prozradil zástupce výboru Státní dumy pro informační politiku Anton Gorelkin, projekt ponese název „Ruviki“ a bude na rozdíl od Wikipedie fungovat na ruských serverech a podle ruských zákonů.

Nejedná se o první pokus o ruskou alternativu Wikipedie. Už loni v srpnu bylo oznámeno spuštění projektu s názvem Runiversalis a v prosinci vyšlo najevo, že vlastní obdobu Wikipedie chystá i ministerstvo pro digitální rozvoj.

Největší očekávání se však spojují s projektem Ruviki, protože ho rozjíždějí někteří dosavadní vedoucí a dlouholetí členové ruskojazyčné divize Wikipedie. A co víc, na projektu pracovali už v době, kdy ještě působili pod globální firmou.

Fakticky se tak octli ve střetu zájmů. Týká se to především bývalého ředitele ruské pobočky Nadace Wikimedia Vladimira Medějka (na snímku z Twitteru níže), který nyní vede novou encyklopedii. Svůj odchod z organizace Wikimedia Ru oznámil až ve stejný den, kdy bylo zveřejněno jeho nové angažmá na internetové konferenci v Moskvě.

„Každý si může vytvářet své vlastní projekty, to není nikomu zakázáno a Wikipedie je šířena pod svobodnou licencí, kdokoli si může obsah Wikipedie vzít a používat, to je zcela normální. Není normální k tomu využívat pravomoci ředitele Wikimedia Ru a dělat to několik let zcela tajně,“ poznamenal k náhlému „přesedlání“ Medějka jeho nástupce v čele ruské pobočky Wikimedia Stanislav Kozlovskij.

Medějko svůj přestup k národní formě encyklopedie zdůvodnil tím, že Wikipedie nebyla jakožto monopol dostatečně přístupná k reformám, že podceňuje nástup umělé inteligence nebo že se personálně příliš uzavírá. Zmínil ale také „nejednoznačnou pověst“, kterou si podle něj Wikipedie v Rusku vytvořila, kvůli níž je obtížné přilákat účastníky i podporu. „Poptávka veřejnosti po nových projektech podobných Wikipedii naopak vzrostla,“ uvedl šéf Ruviki na blogu.

Přitom právě z Wikipedie převezme nová platforma prvních 1,9 milionu ruskojazyčných článků. Celkově prý ale bude postavena „jinak“. Ruviki bude podle Medějka s větší ostražitostí pracovat se zdroji a s větší pečlivostí dbát na „vyvážené a přesné informace“.

Politici spříznění s Kremlem si od projektu každopádně slibují, že bude dodržovat oficiální linii.

„Doufejme, že bude plně v souladu s ruskými zákony a nešlápne na stejné hrábě, na kterých se v posledním roce tančily velmi podivné tance. A také musíme posoudit, jak se tým Ruviki vypořádá s čištěním obsahu Wikipedie od podvrhů a naprostých lží a jaké zdroje k tomu využije,“ předeslal již zmíněný poslanec Státní dumy Gorelkin.

Zjevně narážel na to, že Wikipedie se odmítala podřídit cenzurním pokynům. Od začátku války na Ukrajině si ostatně vysloužila několik napomenutí a pokut.

V dubnu 2022 soud poprvé udělil pokutu pět milionů rublů majiteli a provozovateli Wikipedie za to, že nesmazala „falešné“ články o masakrech v ukrajinském městě Buča, o zničení nemocnice a divadla v Mariupolu a o výrobě střeliva. V létě pak úřad nařídil ruským vyhledávačům, aby internetovou encyklopedii označily jako porušovatele ruských zákonů. V únoru letošního roku byla Wikipedie pokutována dvěma miliony rublů za údajné zveřejnění údajů o umístění tří ruských vojenských jednotek.

Další dvě pokuty, celkem osm milionů rublů, hrozí organizaci od dubna kvůli tomu, že neuposlechla nařízení a nesmazala „zakázané“ informace. Do té doby ruský cenzorský úřad nařídil smazání více než 130 takových materiálů.